Šéf ruského Roskosmu komentuje úspěch SpaceX: Tohle je vaše válka, ne naše

09.06.2020 - Martin Reichman

Od úspěšného letu Crew Dragon k ISS už uplynul více než týden. Po počátečním „špičkování“ mezi Elonem Muskem a šéfem ruské kosmické agentury přichází čas na seriózní debatu. O tom, co úspěch SpaceX znamená pro Rusko se rozpovídal sám Dmitrij Rogozin

<p>Podle <strong>Dmitrije Rogozina</strong> (vpravo) není SpaceX o nic víc soukromou společností než Boeing nebo Lockheed Martin. Upozornil rovněž, že <strong>Elon Musk</strong> nestavěl Crew Dragon na vlastní pěst, nýbrž za peníze amerických daňových poplatníků.</p>

Podle Dmitrije Rogozina (vpravo) není SpaceX o nic víc soukromou společností než Boeing nebo Lockheed Martin. Upozornil rovněž, že Elon Musk nestavěl Crew Dragon na vlastní pěst, nýbrž za peníze amerických daňových poplatníků.


Reklama

Úvodem obsáhlého vyjádření pro magazín Forbes se šéf ruského Roskosmu Dmitrij Rogozin vrací k příčinám, které podle něj vedly k devítileté pauze startů vesmírných posádek z území USA. Zdůrazňuje, že hlavním důvodem ukončení letů raketoplánů byla jejich nedostatečná bezpečnost a v této souvislosti připomíná dvě havárie, při kterých zahynuly vesmírné posádky (Columbia a Challenger).

Poměrně ostré výhrady zaznívají i na adresu SpaceX pro jejich zdůrazňovaný status soukromé společnosti. Podle Rogozina není SpaceX o nic víc soukromou společností než Boeing nebo Lockheed Martin. Upozorňuje rovněž, že Elon Musk nestavěl Crew Dragon na vlastní pěst, nýbrž za peníze daňových poplatníků. Stát podle Rogozina věnoval firmě Elona Muska kompletně vybudovaný kosmodrom, vědecké a technické zdroje placené z rozpočtů NASA a nejlepší technický personál. Také prostředky na vývoj Crew Dragonu šly podle Rogozina převážně z kapes amerických daňových poplatníků. Celkové náklady byly podle šéfa Roskosmu přibližně třikrát vyšší, než kolik za kolik vyvíjí Energia Corporation svou (podle Rogozina mnohem složitější loď) Orel.

Cena není problém

Všeobecné nadšení z úspěšného letu Crew Dragon k ISS připisuje strachu Američanů ze selhání a také tomu, že se jim po devíti letech podařilo zbavit se závislosti na Rusku. Připomíná, že to byli právě Rusové, kdo dlouhou dobu zachraňovali projekt ISS i za cenu vlastních ztrát – především z důvodu omezení vesmírných vědeckých experimentů. Platby, které NASA ruské straně za výcvik a dopravu astronautů k ISS platila, nemohou podle Rogozina vyvážit „morální zátěž“ spojenou s dopravou lidí k Mezinárodní vesmírné stanici.

Rogozin dále zpochybňuje i efektivnost dopravy Crew Dragon. Podle něj je účelově vytrhována cena za dopravu (55 milionů dolarů v případě SpaceX a více než 90 milionů dolarů u Sojuz-2.1), a zcela ignorován fakt, že Falcon 9 je na rozdíl od Sojuzu těžká raketa (a má tak vyšší náklady na start než střední rakety Sojuz-2.1). Podle Rogozina tak nadále platí, že spojení lodi Sojuz a rakety Soyuz-2.1 zůstává nadále mimo soutěž, bez ohledu na to, co konkurenti Ruska říkají“.

TIP: Kolik stojí velké mise? New Horizons stojí jako jeden den armády v Iráku

Šéf ruské kosmické agentury si dále posteskl nad chybějícími slovy díků za to, co po dlouhou dobu Rusko pro NASA ale i celý svět dělalo. Připomněl také úspěšný a bezpečný návrat Američana Nicka Hagueho, po selhání Sojuzu MS-10 krátce po startu. Podle Rogozina si Rusko místo slov díků vysloužilo jen vtipy a úšklebky.

To je vaše válka, ne naše...

Soujuzy jsou podle Rogozina nadále nejspolehlivějším dopravcem posádek do vesmíru. Během 173 startů zaznamenaly jen tři nehody (1975, 1983 a 2018). Američtí inženýři si podle něj takové renomé ještě budou muset vydobýt. 

Skutečnost, že Američané mají po dlouhé době vlastní kosmickou loď schopnou dopravovat posádky do vesmíru podle Rogozina pro Rusko nic neznamená. Elon Musk podle něj nepřidělal vrásky Rusku ale šéfům Boeingu. „To je jejich válka, ne naše,“ uzavřel povídání směrem k nedávnému úspěchu SpaceX Dmitrij Rogozin.

TIP: Trampolína funguje: U ISS úspěšně zakotvila loď Crew Dragon s posádkou

V další části se šéf Roskosmu rozpovídal o blízké budoucnosti ruského vesmírného programu. Zmínil například plány na dostavbu nového vesmírného střediska, dokončení vývoje nové těžké rakety, ale i plán na novou kosmickou loď, schopnou dopravit posádku k ISS již v roce 2025.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Forbes

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Krom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.

Zajímavosti

Dron Zephyr S při letních testech

Věda

Azincourt: Nedisciplinovaní rytíři

Psal se rok 1415 a schylovalo se k jedné z nejdůležitějších bitev stoleté války, ke které mělo dojít u severofrancouzského Azincourtu. Anglické vojsko se tehdy vylodilo na pobřeží a čekalo na rozhodný boj. Odhadem 6 000 až 9 000 vojáků zápolilo s vyčerpáním, zato Francouzi šli do boje se vší vervou. Byla to obrovská armáda, která prý mohla čítat až 36 000 mužů. K vidění zde byla krásná brnění. Silní koně. Jedno jim ale chybělo. Disciplína.

Když boj začal, dostávali se francouzští jezdci jen těžko k nepříteli. Urozencům navíc šlo spíše o ukázku osobní statečnosti a kopyta těžkých koní se navíc nořila hluboko do bláta, které vytvořily deště z předcházející noci. Angličané měli nádavkem jednu obrovskou výhodu, a totiž dlouhé luky, i když jejich role asi nebyla tak dominantní, jak se kdysi tvrdilo. Rozhodně však dokázaly vystřelit stovky vraždících nástrojů za minutu a francouzská převaha se proto rychle zmenšovala. Země galského kohouta nakonec utržila drtivou porážku a přišla o výkvět svého rytířstva. Zatímco na anglické straně prý padlo 15 rytířů, Francouzi jich ztratili kolem 5 000. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Dostane-li se planetka do Kirkwoodovy mezery, vytlačí ji odtud působení gravitační síly Jupitera.

Vesmír
Revue

Puklinový kaňon nazvaný Subway (podzemka) patří k nejvyhlášenějším místům Národního parku Zion.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907