Severní magnetický pól Země se pohybuje k Sibiři. A vědci už tuší proč

11.05.2020 - Stanislav Mihulka

Severní magnetický pól se pohybuje a za posledních 200 let urazil už přes 2 tisíce kilometrů. Proč se ale vlastně stěhuje?

<p>Pohyb severního magnetického pólu je výsledkem „války“ mas roztavených magnetických hornin v hlubinách.</p>

Pohyb severního magnetického pólu je výsledkem „války“ mas roztavených magnetických hornin v hlubinách.


Reklama

Severní geomagnetický pól je místo na severu planety, kde osa zemského magnetického pole protíná povrch Země. Magnetické pole naší planety má pochopitelně i jižní magnetický pól, ve středu pozornosti odborníků je ale už delší dobu právě ten severní pól. Oba magnetické póly Země se totiž pohybují. Jižní pól se pohybuje jen zvolna, ten severní ale mnohem rychleji. A jeho pohyb stále zrychluje.

Nejde přitom o nějaké zanedbatelné vzdálenosti. Od roku 1830, kdy jsme severní geomagnetický pól objevili, urazil tento pól po zemském glóbu úctyhodných 2 250 kilometrů. Pohybuje směrem z arktické Kanady k Sibiři. Mezi lety 1990 a 2005 se rychlost pohybu severního magnetického pólu razantně zvýšila, z méně než 15 kilometrů za rok na zhruba 60 kilometrů ročně. Otázkou je, proč se magnetický pól vlastně pohybuje.

TIP: Planetární magnetické pole Země se naposled převrátilo v průběhu 22 tisíc let

Geologové jsou přesvědčení, že konečně nalezli vysvětlení. Podle nich jsme na zemském povrchu v tomto případě svědky projevů „války“, která probíhá hluboko v nitru Země. Jde o to, že pod Kanadou a pod Sibiří jsou dvě masy roztavených magnetických hornin, které se v průběhu historie navzájem „přetahují“ o vliv na magnetické pole planety. V minulých stoletích vítězila kanadská masa a svým působením „držela“ severní magnetický pól v Kanadě. Postupně ale její vliv zeslábl a pól teď putuje k Sibiři.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikimedia Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907