Seychely: Nejmenší země Afriky
Pokud jde o rozlohu i počet obyvatel, jsou Seychely nejmenším suverénním státem patřícím k černému kontinentu. Ekonomicky se ovšem řadí do úplného čela afrických zemí a příkladná je rovněž jejich péče o vlastní přírodu
Od získání samostatnosti na Velké Británii mají Seychely třetí oficiální vlajku. Používá se od ledna 1996 a barvy (zleva doprava) mají představovat nebe a moře, slunce, lid a jeho odhodlání k práci, společenskou rovnost a harmonii a nakonec přírodní prostředí.
Prakticky ihned po získání nezávislosti v roce 1976 prožila někdejší britská kolonie bouřlivá léta, během nichž se odehrál převrat, invaze žoldnéřské armády, nepodařená vojenská vzpoura a několik dalších pokusů o puč (viz Nezdařená operace Angela). Navzdory tomu dosáhly Seychely stability a dnes se mohou opřít o výkonnou ekonomiku, dobrou zdravotní péči a kvalitní systém vzdělávání.
Právo na přírodu
Seychelská republika se rozkládá celkem na 115 ostrovech. Většina nepříliš početného národa – konkrétně 98 % obyvatel – však žije na některém ze 42 tzv. vnitřních ostrovů, jež představují víc než polovinu rozlohy země.
Zbylá pevnina podléhá přísnému režimu ochrany přírody. Ačkoliv hraje turismus zcela zásadní roli v prosperitě státu, musí každý turistický projekt projít náročným procesem schvalování, v němž má slovo veřejnost i ochránci. Bezmála polovinu země tvoří přírodně chráněné území a v poměru plochy rezervací k celkové rozloze drží Seychely pomyslný světový rekord. Od roku 1993 garantuje zákon občanům právo na čisté životní prostředí a ochrana přírody se stává doslova kulturní hodnotou.
Ostrovní etnický mix
Když Britové během napoleonských válek získali nad ostrovy kontrolu, dovolili zámožným Francouzům, aby si ponechali svou půdu. Příslušníci obou zmíněných národů využívali k práci černé otroky, a přestože roku 1835 postavili Britové otrokářství mimo zákon, afričtí dělníci přijížděli na ostrovy za prací dál. Později je následovali Indové a Číňané, kteří vytvořili třídu obchodníků. Dnes je prakticky nemožné přiřadit konkrétní obyvatele k danému etniku: Seychelané jsou považováni za rasově smíšený národ se společnou kreolskou kulturou.
I v současnosti ovšem etnickou paletu obohacuje rostoucí počet pracovníků ze zahraničí – v roce 2011 tvořili téměř čtvrtinu pracovní síly v zemi. Afričany z chudších států přitahuje ekonomický úspěch Seychel: Tamní hrubý domácí produkt na hlavu vzrostl od osamostatnění, tedy za posledních čtyřicet let, sedminásobně.
Nejbohatší z černého kontinentu
Přesto v zemi nevládne všeobecný blahobyt: Mezi nejbohatšími a nejchudšími obyvateli panují obrovské rozdíly a mnoho Seychelanů stále žije v chudobě. Navzdory tomu nelze přehlédnout, že se státu skutečně daří. Hospodářský růst pohání turistický průmysl, jenž zaměstnává asi 30 % ekonomicky aktivních obyvatel. Vláda se zatím snaží lákat movitější klientelu a neotevírá prostor pro masovou turistiku.
Patrná je ovšem i zranitelnost odvětví, která se jasně projevila během války v Zálivu: V letech 1991–1992 počet návštěvníků země dramaticky poklesl. Vláda chce proto závislost na turismu snížit a podporuje zemědělství, rybolov, výrobu i finančnictví. V posledních letech mají každopádně Seychely nejvyšší HDP na hlavu ze všech afrických států, nepočítáme-li zámořské regiony Francie.
Nezdařená operace Angela
France-Albert René byl prvním ministerským předsedou nezávislých Seychel a v roce 1977 se dostal do čela státu, když tehdejšího prezidenta Jamese Manchama svrhli během jeho návštěvy Londýna Reného příznivci. V roce 1978 se odehrály dva neúspěšné pokusy o odstavení Reného od moci – a o tři roky později došlo s podporou Jihoafrické republiky k puči, jenž vstoupil do dějin jako Seychelská aféra či operace Angela.
V listopadu 1981 přistálo na mezinárodním letišti ostrova Mahé 44 žoldáků pod velením Mikea Hoareho. Zbraně v jejich zavazadlech však odhalila celní kontrola, načež vypukla šestihodinová přestřelka, při níž si pučisté vzali většinu personálu jako rukojmí. Veškeré dostupné státní ozbrojené složky vyrazily do akce a letiště obklíčily. V té době mířilo na Mahé letadlo společnosti Air India, aby tam podle plánu doplnilo palivo. Vzbouřenci, kteří ovládali kontrolní věž, mu udělili povolení k přistání. Velitelé seychelských složek se však obávali, že se v něm nacházejí další posily žoldáků, a pokusili se dosednutí stroje zabránit blokádou ranveje a střelbou. Přesto letoun nakonec přistál, pučisté pronikli na palubu a donutili kapitána, aby s nimi odletěl do jihoafrického Durbanu. Několik zbylých žoldáků bylo následně zatčeno a jeden v akci padl. Při střelbě rovněž zahynul jeden seychelský voják.
Stručné dějiny
Seychely zůstávaly po většinu známé historie neobydlené. V roce 1910 se tam ovšem podařilo nalézt hrobky, z nichž někteří historici usuzují, že liduprázdné ostrovy kdysi navštívili obchodníci a mořeplavci arabského původu.
Od Francouzů k Britům
Jako první Evropan spatřil ostrovy v roce 1502 portugalský objevitel Vasco da Gama. První zaznamenané „evropské“ přistání se však odehrálo až v lednu 1609, kdy k tamním břehům dorazila loď Ascension vedená kapitánem Alexanderem Sharpeighem v rámci čtvrté objevné cesty Britské Východoindické společnosti. Seychely se staly přestupním bodem na trase mezi Afrikou a Asií a občas je jako základnu používali piráti.
V roce 1756 zabral ostrovy kapitán Nicholas Morphey pro francouzskou korunu a pojmenoval je po Jeanu Moreauovi de Séchelles, jenž byl ministrem financí Ludvíka XV. O kontrolu nad územím usilovali i Britové a nakonec jej roku 1810 ovládli společně s ostrovem Mauricius.
Benevolentní diktátor
Roku 1903 se Seychely staly korunní kolonií oddělenou od Mauricia; v roce 1976 pak získaly samostatnost jako republika patřící do Společenství národů. V následujícím roce se odehrál převrat vedený Francem-Albertem Reném, který svrhl prvního prezidenta nezávislých Seychel Jamese Manchama.
V roce 1979 nechal René změnit ústavu a transformoval Seychely v socialistický stát jedné strany. Navzdory několika pokusům o puč se udržel u moci až do roku 2004, přičemž je považován za benevolentního diktátora, díky němuž se Seychely staly nejrozvinutější africkou zemí. Před třinácti lety uvolnil místo tehdejšímu viceprezidentovi Jamesi Michelovi a loni přešla moc do rukou současného prezidenta Dannyho Faureho.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: zhruba 93 200, stejně jako České Budějovice; očekávaná doba dožití: 74,7 roku; prům. počet dětí: 1,86 na ženu; věková struktura: 20,19 % dětí do 15 let, 7,51 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. mladších 34,9 roku; městské obyv.: 53,9 %; etnické složení: potomci Afričanů, Francouzů, Britů, Indů, Číňanů a Arabů; náboženství: katolíci 76,2 %, protestanti 10,6 %, ostatní křesťané 2,4 %, hinduisté 2,4 %, muslimové 1,6 %, ostatní ne-křesťané 1,1 %, bez určení 4,8 %, bez vyznání 0,9 %; jazyky: oficiálními jazyky jsou seychelská kreolština, angličtina a francouzština; gramotnost: 91,8 %.
Politika
Typ vlády: republika prezidentského typu; samostatnost: od 29. 6. 1976 (předtím britská kolonie); hlava státu: prezident Danny Faure, viceprezident Vincent Meriton (oba od října 2016), prezident je také šéfem vlády; volby: prezident se volí v přímých volbách na pět let, může kandidovat podruhé, vládu jmenuje prezident.
Ekonomika
HDP na hlavu: 28 000 USD (odhad z r. 2016; ČR – 33 200 USD); měna: seychelská rupie (SCR), 1 USD = 12,6 SCR, 1 SCR = 1,66 CZK.
Geografie
Rozloha: 455 km², tedy o něco méně než Praha; plocha ovšem připadá na 115 ostrovů; udávaná délka pobřeží: 491 km; charakter území: skupina největších ostrovů Mahé je vulkanického původu, s úzkým pobřežním pásem a hornatým vnitrozemím, zatímco ostatní ostrovy mají korálový původ, tudíž jsou velmi ploché; podnebí: vlhké tropické, přímořské; chladnější období od května do září, teplejší mezi březnem a květnem; min. noční / max. denní teploty (°C) ve Victorii: leden–březen 25/29–30, duben–červen 25/28–31, červenec–září 24/28, říjen–prosinec 24/29; nejnižší a nejvyšší bod: Indický oceán (0 m) / Morne Seychellois (905 m).