Skvělý potápěč a lovec: Co jste možná nevěděli o vydrách říčních
Vydra z naší přírody nikdy úplně nezmizela, ale v období od 70. do 90. let minulého století se vyskytovala jen asi na třetině českého území. Dnes tato nenápadná inteligentní šelma znovu ukazuje svou životaschopnost, díky níž je schopná přežít prakticky všude, kde je voda
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/6/7/8/6/6/2/4/8/0/13_01_portret.jpg?itok=9v4ZpgsT)
Vydry v Česku
Až do poloviny 19. stol. byla rozšířena na celém území České republiky. Z více důvodů (pytláctví, úbytek vhodných stanovišť, znečištění vod) došlo ve druhé polovině 20. století k velkému poklesu vydří populace, ale v posledních desetiletích se u nás vydry rozšířily opět téměř po celé ČR. Stále se však ukazují rizika, která vydrám nesvědčí, zejména nové znečišťující látky (antibiotika, hormony, mikroplasty atd.), neustále se zvyšující doprava, sucho a bohužel stále pytláctví.Vydra říční dokáže být ve svém přirozeném prostředí téměř neviditelná. V současnosti v ČR žije přibližně 3 700 dospělých vyder (cca 4 800 včetně mláďat), maximální kapacita prostředí v ČR je přitom asi 4 400 dospělých jedinců (5 700 i s mláďaty). (foto: Shutterstock)
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/6/7/8/6/6/2/4/8/0/13_02_voda.jpg?itok=cFgB7mY6)
Suverén vodního živlu
Vydra je dokonale přizpůsobena k pohybu a lovu ve vodě. Tvar těla, ohebný ocas, blány mezi prsty a silné končetiny z ní dělají vynikajícího plavce. Pod vodou vydrží zhruba minutu a umí uzavřít ušní a nosní otvory. Ve vodním živlu se dokáže pohybovat rychlostí až 7 km/h a potopit se do hloubky až 15 metrů. Husté chlupy zadržují vrstvu vzduchu jako dokonalou izolaci. Hmatové chlupy na tvářích umožňují orientaci v kalné vodě a od okolního prostředí. (foto: Shutterstock)
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/6/7/8/6/6/2/4/8/0/13_03_s_rybou.jpg?itok=Vi44V3W_)
Záliba v malých rybkách
Hlavní potravou vyder jsou ryby. Dávají přednost kusům o velikosti 10–15 cm, ale jsou schopné ulovit také jedince vážící několik kilo. Menší kořist vydra spořádá přímo ve vodě, větší vytahuje na břeh. Loví také ptáky, savce, obojživelníky, plazy a bezobratlé. Vydry často nechávají ležet zbytky své kořisti na ledu, čehož využívají některé volavky popelavé a orli mořští. Někteří ptáci se na tento způsob získávání potravy přímo specializují a snaží se vydru od jejího úlovku odehnat. (foto: Shutterstock)
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/6/7/8/6/6/2/4/8/0/13_04_ukryt.jpg?itok=TaV854yT)
Spousta připravených úkrytů
Vydry jsou samotáři, kteří se s výjimkou období námluv drží stranou od ostatních jedinců svého druhu. Jsou aktivní především za soumraku a v noci. Průměrně mají ve svém teritoriu 15–20 vyhrabaných nor a přibližně stejný počet odpočinkových míst pod kořeny, v dutinách stromů, rákosí, hromadách kamení nebo v hustých keřích. Tato místa jim slouží jak k pravidelnému spánku, tak ke krátkodobému odpočinku během noční aktivity. (foto: Shutterstock)