Slezsko: Kdysi celistvá země se dnes dělí mezi Česko, Německo a Polsko
Historické hranice mnohých regionů se neshodují s těmi současnými, ačkoliv název území přetrval. Jedná se i o případ Slezska: V minulosti částečně či plně náleželo několika nadřazeným státním útvarům a dnes zasahuje do České republiky, Polska a Německa
Ve znaku Slezska lze dodnes číst pestrou historii, se střídáním vládnoucích dynastií z obou břehů Odry. Černá orlice ve zlatém poli dřív představovala symbol dolnoslezských Piastovců, jejichž poslední potomek zemřel roku 1335. Původně se zobrazovala bez koruny, ta přibyla až v polovině 18. století. Na hrudi má tzv. perisonium neboli pružec, kovový pásek sloužící k připevnění znaku. Slezská orlice se dnes nachází i na státním znaku České republiky a též ve znaku Moravskoslezského kraje.
Jedno se ovšem v oblasti na obou březích Odry po dlouhá staletí nezměnilo: Šlo o region s bohatými nerostnými ložisky, což pochopitelně zásadním způsobem ovlivnilo život místních obyvatel. Jenže zatímco krajinu Ostravsko-karvinské uhelné pánve na české straně hranic dodnes jizví následky stále probíhající hlubinné těžby, v polském Slezsku už se z ní pomalu stává minulost a tamní vláda se snaží nálepky industriálního regionu zbavit.
Moderní tvář Polska
V mnoha ohledech se záměr daří: Díky rekvalifikačním programům pro bývalé horníky se dnes region může pochlubit vůbec nejnižší nezaměstnaností v celém státě a místo těžebních jam se v centru dění ocitly pobočky nadnárodních firem zaměřených na moderní technologie. V tzv. Hornoslezské metropolitní oblasti leží nejvíc urbanizovaná část Polska a tamní města propojuje velmi dobrá dopravní síť.
Hlavní pilíř lokální ekonomiky se přesunul do služeb a rozkvetl také turistický ruch, který může z někdejší hornické éry paradoxně těžit. Návštěvníci například s oblibou vyhledávají nocleh v bývalých ubytovnách pro zaměstnance dolů, zvaných familoky. Charakteristické cihlové stavby o dvou až třech patrech představovaly v době svého vzniku na počátku minulého století značný nadstandard, a to díky zavedenému vodovodu a koupelně ve společných prostorách.
Město zeleně
Snaha zahladit stopy po hornické éře je zřejmě nejvíc patrná ve třísettisícových Katovicích, které se mimochodem považují za centrum slezského národa a celá čtvrtina tamních obyvatel se hlásí ke zmíněné národnosti. Životní prostředí se sice dál potýká se značným znečištěním, přesto se město pyšní výjimečnou statistikou – celých 46 % jeho rozlohy patří zeleni.
TIP: Čechy, Morava a... Slezsko! Jak jsme ho získali a proč ho chtěli cizí vladaři?
Do uvedeného podílu lze zahrnout i zatravněnou střechu jedné z katovických dominant: Kongresové centrum z roku 2015, považované za výjimečný architektonický počin, se nachází v samotném srdci metropole. V jeho bezprostřední blízkosti pak stojí víceúčelová aréna Spodek neboli „podšálek“, s kapacitou 11 500 osob. Tvarem připomíná létající talíř a donedávna držela titul největší kryté haly v Polsku. Před čtyřiceti lety přitom vyrostla na místě skládky hlušiny, jako další ze symbolů postupného odklonu od těžařské minulosti.
Ráj trpaslíků
Neoficiální slezská metropole Wrocłav – nebo též Vratislav, pojmenovaná na počest slavného Přemyslovce – v posledních patnácti letech proslula jako město trpaslíků, a to díky stovkám bronzových mužíčků v ulicích. Otcem nápadu se stal sochař Tomasz Moczek, který v roce 2005 na žádost radnice vytvořil miniaturní postavičku řezníka a instaloval ji u bývalých jatek. Chtěl tak symbolicky uctít památku tzv. oranžové vzpoury, jež v 80. letech nenásilně povstala proti komunismu mimo jiné malováním trpaslíků na zdi.
Umělec však nečekaně spustil lavinu a trpaslíci zachycení v nejrůznějších situacích začali přibývat jako houby po dešti. Proměnili se v turistickou atrakci, a existuje dokonce mobilní aplikace pro jejich vyhledávání v centru města i v zapadlých uličkách.
Stručné dějiny
Původními obyvateli Poodří se stali Slezané, Opolané a další slovanské kmeny, které tam zřejmě dorazily v 6. století. K roku 990 je region, nazvaný Slezsko podle prvních jmenovaných, doložen jako součást tehdy vznikajícího Polského státu – a na několik staletí se tak ocitl v rukou dynastie Piastovců.
Přepisování map
Hranice Slezska se během té doby opakovaně rozšiřovaly, posouvaly nebo naopak zmenšovaly, podle toho, jak se dílčí území rozpadala na menší knížectví a jejich vlády vystupovaly navzájem nejednotně. Nestabilita nahrála okolním mocnostem, především českým zemím spravovaným Přemyslovci.
Nejprve Slezsko jakožto lenní území získal Václav II., a v roce 1300 se stal dokonce polským králem. Svrchovanost nad severovýchodním sousedem posléze dovršil Jan Lucemburský a vzápětí celý region po nějakou dobu spravoval jeho syn Karel IV. Změna přišla po třicetileté válce, kdy protestantské Slezsko připadlo Habsburkům. Díky strategické výrobě textilu se však obešlo bez násilné rekatolizace, jež tehdy bujela na české straně hranic.
Hrdí na svůj národ
S 18. stoletím se na mapě Evropy objevilo coby nová velmoc Prusko a začalo si nárokovat habsburská teritoria. V tzv. válkách o rakouské dědictví v roce 1763 podepsali zástupci znepřátelených stran dohodu, že Slezsko připadne právě Prusku.
Českým zemím zůstala dodnes jen nevelká část původního území. Po první světové válce se objevily snahy o osamostatnění Slezska, nikdy se však nezavršily. Zhruba půl milionu místních obyvatel nicméně při posledním sčítání označilo slezštinu za svůj rodný jazyk a hrdě se ke globálně neuznávané národnosti hlásí.
Lidé
Obyvatelstvo
- počet obyvatel: osm milionů
- očekávaná doba dožití: 78,6 roku
- průměrný počet dětí: 1,5 na ženu
- věková struktura: 15 % obyv. do 15 let, 18 % nad 65 let
- městské obyvatelstvo: Vratislav má 640 000 obyvatel
- náboženství: 86 % římskokatolické, 12 % bez vyznání, 1,5 % ortodoxní, 0,5 % protestantské
- jazyky: polština, čeština a němčina
- obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 4,2 %
- gramotnost: 98,7 %.
Politika
- státní zřízení: historická oblast zasahující na území dnešního Česka, Polska a Německa.
Ekonomika
- měna: česká koruna, polský zlotý s kurzem 1 : 5,90 Kč, v Německu euro. 033 217
Geografie
- rozloha: cca 40 000 km², asi jako Nizozemsko
- charakter území: relativně vodnaté, převážně nížinaté s bohatými nerostnými ložisky, do jižní části zasahuje pohoří Sudety
- podnebí: mírné, na přechodu oceánského a kontinentálního klimatu
- min. noční / max. denní teploty (°C) ve Vratislavi: leden–březen −5/8, duben–červen 3/22, červenec–září 8/23, říjen–prosinec −3/14
- nejvyšší bod: Sněžka, 1 603 m n. m.