Somálsko: Piráti moci a zoufalství

18.05.2013

Země, kde si nikdo nemůže být jist životem, kde mocní berou právo do svých rukou a vláda se marně snaží zjednat pořádek. Takové je už dvě desetiletí východoafrické Somálsko

<p>Španělští dobyvatelé se z území dnešního Chile stáhli necelých 300 let po vypuknutí první bitvy.</p>

Španělští dobyvatelé se z území dnešního Chile stáhli necelých 300 let po vypuknutí první bitvy.


Reklama

Somálsko zvolilo bleděmodrou vlajku na počest Organizace spojených národů (OSN), která vedla zemi k relativní stabilizaci před získáním nezávislosti. Pěticípá hvězda symbolizuje pět hlavních větví etnických Somálců

Přes 20 let je Somálsko zmítáno občanskou válkou, která se v menších či větších vlnách vrací, ale nikdy úplně neustává. Z bezvládí se vynořilo několik znepřátelených ozbrojených frakcí, které si zemi rozparcelovaly na své výsostné oblasti.

Země mnoha vládců

Naprosté bezvládí odstartovalo v roce 1991. Teprve v srpnu 2000 se v sousedním Džibuti sešel parlament a po deseti letech zvolil první somálskou vládu, která ovšem po roce v úřadu kontrolovala jen 10 % území. V srpnu 2004 byl na pětileté období inaugurován nový parlament, který zvolil za prezidenta Abdullahi Yusuf Ahmeda, do té doby prezidenta odtrženého regionu Puntland. Kvůli stále nepokojné bezpečnostní situaci musela vláda první rok úřadovat z Keni. Nakonec se jí podařilo vytvořit relativně stabilní zázemí v provinčním městě Baidoa.

Před občaskou válkou bylo Somálsko tvořeno 18 okresy. Dnes je sever země rozdělen mezi kvazi nezávislé státy Puntland, Somaliland a Galmudug, zatímco na jihu oficiálně vládne přechodná federální vláda. Ve skutečnosti tady ovšem mají největší moc islamistické skupiny rozmístěné v okolí Baidoa a Mogadiša. Stát je nyní de facto rozčleněn na 27 oblastí ovládaných různými samozvanými uskupeními. Situaci se střídavě i společně snaží zvládnout jak nepočetná vládní vojska, tak jednotky OSN, americké armády a sousední Etiopie.

Nikdo nic nezmůže

V květnu 2006 došlo v zemi k největšímu výbuchu násilí za posledních 10 let, když se proislámské vojenské jednotky střetly s uskupením vojenských vládců kolem Mogadiša. Islamisté se brzy ujali kontroly nad městem a vláda se marně snažila konflikt uklidnit. Do dění zasáhly vojska sousední Etiopie, která považuje islamisty za hrozbu i pro vlastní zemi, a společně s oddíly věrnými přechodné vládě Somálska koncem roku 2006 opět získala Mogadišu. Etiopie oznámila, že její jednotky zde zůstanou tak dlouho, dokud nebude zřízena funkční centrální vláda a ukončí somálskou anarchii.

Boje mezi povstalci a jednotkami Somálska a Etiopie vyvrcholily v březnu 2007 a vedly k humanitární krizi, která během dvou měsíců přinutila k útěku z Mogadiša 320 000 Somálců. Vyjednávání a pokusy o smír několikrát selhaly. Kvůli neúspěchu při nastolování míru v zemi napřed rezignoval premiér Ali Muhammad Ghedi, poté byl prezidentem zproštěn funkce jeho nástupce Nur Hassan Hussein a nakonec rezignoval i prezident Yusuf.

Risk bez zisku

V lednu roku 2009 parlament zvolil prezidentem umírněného islámského duchovního Šarífa Ahmeda, jenž jmenoval premiérem Omara Abdirašida Ali Šarmarkeho, dřívějšího diplomata a syna druhého civilního somálského prezidenta. V březnu schválil somálský kabinet zavedení islámského práva šaría, aby vyhověl požadavkům rebelů a zastavil boje mezi somálskou armádou a islámskými vzbouřenci. Na dřívějším stavu to ale nic nezměnilo. V zemi se pořád válčí a vláda tahá za kratší konec provazu.

Největší pozornost médií ovšem stále přitahuje somálské pirátství, které se dá směle označit slovem průmysl. Tuto nebezpečnou činnost vykonávají zoufalci, kteří se snaží uniknout absolutní chudobě. Už ovšem nejde o pár chlapíků ve vratkém člunu, ale o perfektně organizované a vyzbrojené jednotky, jež jsou s velkou pravděpodobností financovány těmi, kdo na souši bojují proti zavedení pořádku. Právě ti nejvyšší shrábnou zisk pro své pochybné cíle a pěšákům většinou zůstává jen to, co už měli předtím – strach a chudoba.

STRUČNÉ DĚJINY

Mezi 7. a 10. stoletím našeho letopočtu založili Arabové a Peršané na pobřeží dnešního Somálska svá obchodní střediska. Už tehdy, a velmi dlouho poté, ovládaly vnitrozemí nomádské kmeny, které občas podnikaly výpady na území Etiopie. V 16. století dosáhla až na sever země moc obrovské Osmanské říše, zatímco zanzibarský sultán vládl jihu Somálska.

Od 19. století se datuje zájem evropských mocností o tento kus africké půdy. Své ambice zde postupně realizovali Britové, Francouzi a nakonec Italové. V roce 1920 bylo území rozděleno na italský a britský protektorát. Po roce 1941 Britové ovládli celou oblast, ale roku 1951 se vrátili také italští vojáci, pověření OSN jako dočasní správci svého někdejšího teritoria. Začátkem roku 1960 přiznaly Británie i Itálie svým oblastem nezávislost. Spojením někdejších protektorátů vznikla Somálská republika. Diplomatické vztahy s Británií utrpěly, když evropská velmoc postoupila Somálci obydlené území Severního distriktu Keni.

Po atentátu na prezidenta Ali Šermarkeho roku 1969 se dostala k moci armáda. Somálsko se přiklonilo k Sovětskému svazu a v roce 1977 vedlo neúspěšnou válku s Etiopií. Útěk prezidenta Siad Barreho v roce 1991 otevřel pole znesvářeným partyzánským frakcím a země se začala utápět v anarchii. Těžkou ránu zasadilo Somálsku sucho v roce 1992, které způsobilo hladomor a v kombinaci s občanskou válkou zahubilo 300 000 lidí. Do země byli vysláni američtí vojáci, kteří byli pověřeni dohledem nad rozdělením potravin. O rok později dorazila vojska OSN. Poté, co bylo mnoho Američanů zabito a jejich těla po smrti zhanobena, jednotky USA zcela vyklidily pole. Ke konci minulého století bylo v zemi zmítané nepokoji 19 000 vojáků OSN. Část země nazvaná republika Somaliland vyhlásila nezávislost a její příklad později následovaly další regiony Puntland a Jubaland. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: cca 9,8 milionů (odhad pro červenec 2009)
Průměrná doba dožití: 49,63 let
Prům. počet dětí: 6,52 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 109 z 1 000 živě narozených! (ČR 3,79 z 1 000)
Věková struktura: 45 % děti do 15 let, 50 % obyv. mladších než 17,5 let, jen 2,5 % obyv. starších než 65 let
Etnické složení: Somálci (85 %), Bantu a další ne-Somálci 15 %
Úřední jazyk: somálština, hodně se mluví arabsky, italsky a anglicky
Náboženství: sunnitští muslimové 99,9 %, katolíci 0,1 %
Nezaměstnanost: údaj nedostupný
Gramotnost: 37,8 %!

Politika

Typ vlády: neexistuje stálá národní vláda; zemi spravuje přechodná parlamentní federální vláda
Nezávislost: od 1. července 1960 (dříve zčásti britská a částečně italská kolonie)
Hlava státu: prezident Hassan Sheikh Mahamud (od září 2012); premiér Abdi Farrah Shirdon Said
Vláda a volby: kabinet jmenován premiérem a schválen dočasným federálním shromážděním

Ekonomika

Somálsko je jednou z deseti nejchudších zemí světa a ekonomika je zdevastovaná dlouholetou občanskou válkou. Hospodářství je závislé na zemědělství, důležitým zdrojem příjmů jsou peníze od somálských emigrantů – dle některých odhadů až 30 % HDP země
HDP na hlavu: cca 600 USD (odhad 2008), zhruba stejně Libérie nebo Eritrea
Měna: somálský šilink; 1 dolar = cca 1 400 somálských šilinků
Vývoz: dobytek, banány, ryby, kůže, dřevěné uhlí, kovový odpad
Dovoz: spotřební zboží, ropné výrobky, potraviny, konstrukční materiál, droga kat

GEOGRAFIE

Rozloha: 637 657 km2, osminásobek rozlohy ČR
Hranice: Etiopie 1 600 km, Keňa 682 km, Džibuti 58 km; Délka pobřeží: 3 025 km
Podnebí: Většina území má pouštní charakter. Monzunové deště přicházejí na severovýchodě mezi prosincem a únorem, na jihozápadě od května do října. Srážky jsou ovšem nevyzpytatelné a mezi nimi vždy vládne horko a sucho.
Teploty: Průměrné maximální denní teploty se v celé zemi pohybují v rozmezí 30–40 °C, s výjimkou vyšších poloh a pobřeží. Minima jsou 20–30 °C. Na severu jsou v průběhu roku větší teplotní rozdíly.
Srážky: Na většině území ne víc než 500 mm ročně, na severu jen 50–150 mm. Větší srážky ve vyšších polohách.
Nejnižší a nejvyšší bod: Indický oceán 0 m / Šimbiris 2 416 m

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie
Věda

Obliba Papinova hrnce stoupla zejména v době druhé světové války, kvůli šetření paliva a kratší době vaření.

Zajímavosti

Kosmická loď s jaderným termálním pohonem

Vesmír

LST mají místo i v moderní době, v tomto případě se jedná o korejské plavidlo.

Válka

Část sloního stáda. Možná právě od potyčky se stromem má největší slon v popředí snímku zlomený jeden kel.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907