Sonda Parker Solar Probe míří ke svému předposlednímu manévru u Venuše

Sonda Parker Solar Probe provedla drobný korekční manévr a míří ke svému předposlednímu průletu v blízkosti Venuše, který ji opět o něco přiblíží Slunci.

11.08.2023 - Martin Reichman



Pět let po svém startu vstupuje sonda Parker Solar Probe do závěrečné části své mise. Na počátku srpna provedla korekční manévr, díky kterému si upravila svou trajektorii. Sonda nyní směřuje k předposlednímu gravitačnímu manévru kolem Venuše, který ji opět o něco přiblíží Slunci.

K Venuši se má sonda přiblížit 21. srpna a půjde o její v pořadí již šestý průlet kolem této planety. Celkem sonda absolvuje sedm průletů kolem Venuše, přičemž každý průlet upraví její rychlost a přiblíží nejnižší bod její dráhy ke Slunci.

Vstříc žáru Slunce

Nadcházející průlet by měl sondu přiblížit naší mateřské hvězdě až na vzdálenost 0,053 AU (8 676 676 kilometrů), po posledním manévru, naplánovaném na listopad 2024, se tato vzdálenost zkrátí na 0,046 AU(6 881 502 km). Mise by měla vyvrcholit třemi průlety na přelomu roku 2024 a 2025.

Průběh mise Parker Solar Probe. (zdroj: NASA, redakce Tajemství vesmíru)

Hlavním vědeckým cílem mise sondy Parker Solar Probe je studium přenosu energie, která zahřívá a urychluje korónu a sluneční vítr, studium vlivu struktury a dynamiky plazmatu a magnetických polí na původ slunečního větru a hledání mechanismů, jež urychlují a přenášejí nabité částice. A jakými nástroji sonda disponuje?

  • SWEAP alias Solar Wind Electrons Alphas and Protons je experiment s cílem odebrat vzorky sluneční atmosféry při každém přiblížení ke hvězdě. Detailně měří rychlost, hustotu i teplotu u elektronů, protonů a iontů helia, tedy hlavních částic koróny a slunečního větru. Sestává ze dvou podjednotek: SPC jako tzv. Faradayova poháru, vyčuhujícího zpoza tepelného štítu, kde v plném slunečním žáru zachytává nabité částice, a systému SPAN, který monitoruje a měří zachycené částice v okolí sondy.
  • FIELDS neboli Fields Experiment měří sílu a tvar elektrických i magnetických polí a pracuje ve dvou režimech: Čtveřice dvoumetrových antén (ilustrace zobrazuje pouze dvě) měří vlastnosti slunečního větru. Pátá, kratší anténa se ukrývá ve stínu za tepelným štítem mezi magnetometry a umožňuje vytvořit trojrozměrný obraz elektrického pole ve vyšších frekvencích.
  • FIELDS disponuje také trojicí magnetometrů, jež sledují magnetické pole v okolí sondy, rádiovou emisi a rázové vlny, šířící se skrz sluneční atmosférické plazma.
  • WISPR čili Wied-field Imager for Solar Probe představuje jediné snímkovací zařízení na palubě. Dokáže pořídit 3D záběry sluneční koróny a oblaků nabitých částic o vysokých energiích, pomůže najít souvislosti mezi velkými strukturami v koróně a fyzikálními měřeními. Při focení využívá tepelný štít k odblokování většiny slunečního záření, které by jinak slabší korónu přesvítilo, a speciální přepážky odrážející a pohlcující zbytkové paprsky.
  • ISʘIS alias Integrated Science Investigation of the Sun se zaměřuje na pozorování energetických elektronů, protonů a těžkých iontů urychlovaných na vysoké energie (desítek keV až stovek MeV) ve sluneční atmosféře. Výzkum umožní pochopit životní cyklus těchto částic: Odkud pocházejí, co je urychlilo a jak se pohybují dál meziplanetárním prostorem. 

Klíčovou součástí sondy je její tepelný štít o průměru 2,44 metru a tloušťce pouhých 11,43 cm, který má ochránit zařízení sondy před žárem až 1 377 °C. Tvoří jej uhlíková pěna, panely z uhlíkového kompozitu a bílá keramická vrstva. Pro minimalizaci přenosu tepla vedením je ke konstrukci sondy připojen pouze na šesti místech.


Další články v sekci