NASA detekovala rádiové signály z Venuše: Podobají se těm, které známe z Jupiteru

07.05.2021 - Stanislav Mihulka

Americká Parkerova sonda si dala pauzu od výzkumu Slunce a pozorovala ionosféru Venuše. Mimo jiné se jí podařilo zachytit nízkofrekvenční rádiový signál

<p>Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.</p>

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.


Reklama

Americká Parkerova sluneční sonda (Parker Solar Probe) obíhá kolem Slunce. Na své dráze využívá gravitační manévry spojené s přiblížením k Venuši. NASA toho pohotově využila a přístroje Parkerovy sondy se zaměřily nejen na Slunce, ale i Venuši. Díky tomu se Američanům povedl zajímavý objev. Zjistili, že horní vrstvy atmosféry Venuše jsou přírodním zdrojem rádiových vln.

Parkerova sonda získala tato data již vloni v létě, když potřetí během své mise prolétala kolem Venuše. Objev podle odborníků zlepšuje naše znalosti o atmosféře Venuše, a také o tom, jak je ovlivňována aktivitou Slunce. Pozorování sondy Parker je prvním přímým měřením ionosféry Venuše po 30 letech.

Signál z ionosféry Venuše 

Poslední takové měření ionosféry uskutečnila sonda Pioneer Venus Orbiter v roce 1992. V té době bylo Slunce blízko maxima své aktivity v rámci jedenáctiletého slunečního cyklu. Pozorování ionosféry Venuše Parkerovou sondou zase pochází z období minima sluneční aktivity. 

TIP: Neobvyklé pozorování: Z neosvětlené strany Venuše přichází rentgenové záření

Parkerova sonda detekovala po dobu 7 minut nízkofrekvenční rádiový signál, který je nepochybně přírodního původu, během největšího přiblížení k Venuši. Tento signál je přitom podobný tomu, co zachytila sonda Galileo v ionosférách měsíců planety Jupiter. Detekovaný signál umožnil vědcům spočítat, že v době slunečního minima je ionosféra mnohem tenčí než během slunečního maxima. Vše nasvědčuje tomu, že mocnost ionosféry Venuše těsně souvisí se sluneční cyklem.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zařízení označovaná jako exosuits představují měkkou variantu podstatně robustnějších robotů.

Zajímavosti

Kočky jsou jedním z nejhorších invazních druhů dneška.

Věda

Nová vizualizace jedné z nejextrémnějších hvězd.

Vesmír

Loď Altalena přivážející zbraně pro Irgun se stala cílem palby vládních jednotek židovského státu. (kolorováno).

Válka
Historie

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907