NASA detekovala rádiové signály z Venuše: Podobají se těm, které známe z Jupiteru

07.05.2021 - Stanislav Mihulka

Americká Parkerova sonda si dala pauzu od výzkumu Slunce a pozorovala ionosféru Venuše. Mimo jiné se jí podařilo zachytit nízkofrekvenční rádiový signál

<p>Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.</p>

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.


Reklama

Americká Parkerova sluneční sonda (Parker Solar Probe) obíhá kolem Slunce. Na své dráze využívá gravitační manévry spojené s přiblížením k Venuši. NASA toho pohotově využila a přístroje Parkerovy sondy se zaměřily nejen na Slunce, ale i Venuši. Díky tomu se Američanům povedl zajímavý objev. Zjistili, že horní vrstvy atmosféry Venuše jsou přírodním zdrojem rádiových vln.

Parkerova sonda získala tato data již vloni v létě, když potřetí během své mise prolétala kolem Venuše. Objev podle odborníků zlepšuje naše znalosti o atmosféře Venuše, a také o tom, jak je ovlivňována aktivitou Slunce. Pozorování sondy Parker je prvním přímým měřením ionosféry Venuše po 30 letech.

Signál z ionosféry Venuše 

Poslední takové měření ionosféry uskutečnila sonda Pioneer Venus Orbiter v roce 1992. V té době bylo Slunce blízko maxima své aktivity v rámci jedenáctiletého slunečního cyklu. Pozorování ionosféry Venuše Parkerovou sondou zase pochází z období minima sluneční aktivity. 

TIP: Neobvyklé pozorování: Z neosvětlené strany Venuše přichází rentgenové záření

Parkerova sonda detekovala po dobu 7 minut nízkofrekvenční rádiový signál, který je nepochybně přírodního původu, během největšího přiblížení k Venuši. Tento signál je přitom podobný tomu, co zachytila sonda Galileo v ionosférách měsíců planety Jupiter. Detekovaný signál umožnil vědcům spočítat, že v době slunečního minima je ionosféra mnohem tenčí než během slunečního maxima. Vše nasvědčuje tomu, že mocnost ionosféry Venuše těsně souvisí se sluneční cyklem.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Při pohledu na fenka vás okamžitě zaujmou obrovité uši, které jsou dlouhé až 10 centimetrů. Ty samozřejmě přispívají k výbornému sluchu, ale rovněž regulují tělesnou teplotu v horkém pouštním prostředí.

Příroda

Ve výřezu prototyp biohybridní ledviny. 

Věda
Vesmír

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907