Stále pravdivější lež: Proč věříme i prokazatelně vyvráceným nesmyslům?

Lidé mají sklon upřednostňovat zprávy a interpretace, jež konvenují jejich stávajícím názorům, a naopak ignorovat ty, které jsou s nimi v rozporu.

29.06.2019 - redakce 100+1



Sociálně-psychologický pojem „backfire effect“ se do češtiny překládá jako „konfirmační zkreslení“ či „efekt zpětného rázu“. Vyjadřuje přitom, že lidé mají sklon upřednostňovat zprávy a interpretace, jež konvenují jejich stávajícím názorům, a naopak ignorovat ty, které jsou s nimi v rozporu. Výsledkem tohoto zkreslení je chybné uvažování, přičemž se často vyskytuje u našich silně zakořeněných soudů a emočně zabarvených událostí.

Zmíněný efekt zkoumali například v roce 2006 psychologové Brendan Nyhan a Jason Reifler. V rámci svého experimentu dali dvěma skupinám lidí přečíst článek o tom, že Irák před invazí Američanů disponoval zbraněmi hromadného ničení (uvedené tvrzení se ukázalo jako falešné, nicméně posloužilo coby záminka k zahájení války). Skupina s konzervativními hodnotami, jež konflikt podporovala, byla o pravdivosti zprávy přesvědčena ve 34 % případů. U zbytku, s více levicovými hodnotami, se jednalo o 22 %

TIP: Život v době post-faktické: Proč světu vládne nevědomost?

Ihned poté dali výzkumníci všem přečíst jiný článek, jenž tvrzení uváděl na pravou míru – tedy že Irák žádné podobné zbraně neměl. U levicové skupiny následně klesla víra v pravdivost první zprávy na 13 %, protože se potvrdil její ideologický předpoklad. U konzervativců však konfrontace s fakty vyvolala odpor a přesvědčení o pravdivosti první zprávy naopak zesílilo na 64 %. Experiment tak doložil, že pokud naše hluboce zakořeněná víra čelí faktům, odmítneme je a svůj původní postoj ještě posílíme.


Další články v sekci