Svatý Kryštof a Nevis: Život mezi hurikány a cukrovou třtinou
Ostrovy Svatý Kryštof a Nevis patřily mezi první kolonie v souostroví Antil, a dokonce získaly přezdívku „mateřská kolonie Západní Indie“. Historicky šlo až do konce 19. století o samostatné správní útvary a dnes společně tvoří nejmenší suverénní stát na západní polokouli
Zelená na vlajce Svatého Kryštofa a Nevise odpovídá úrodné půdě, červená boji proti otroctví a kolonialismu. Žluté pruhy symbolizují slunce, černá připomíná lid afrického původu a každá hvězda zastupuje jeden z ostrovů, jež tvoří federaci.
Svatý Kryštof a Nevis mají dohromady tolik obyvatel jako české okresní město, přičemž víc lidí žije i v Opavě či Pardubicích. Ačkoliv je tato část světa v posledních letech vnímána jako tropický ráj a ročně tam přijíždějí stovky tisíc turistů, místní často hledají lepší bydlo v relativně dosažitelných Spojených státech.
Občanem za statisíce
Mezi roky 1986 a 1990 se z ostrovů do USA odstěhovalo přes tři a půl tisíce lidí, v dalším desetiletí šlo bezmála o pět tisíc místních a v letech 2001–2010 dalo životu v „zemi neomezených možností“ přednost tři a půl tisíce osob. Pro stát, který má zhruba 50 tisíc obyvatel, se jedná o citelnou ztrátu.
Tamní vláda čelí nepříznivému trendu už od roku 1984 pomocí programu zvaného „Občanství na základě investic“. Ten navíc cílí na majetné cizince, od nichž se výměnou za možnost života na ostrovech žádá podstatná finanční injekce: Za plné občanství pro investora, jeho rodinu a další generace se požaduje buď minimální částka 400 tisíc dolarů na výstavbu nových nemovitostí, nebo 250 tisíc, jež daný zájemce uloží do veřejného charitativního fondu.
Nemilosrdný Georges
Potenciální noví občané musejí každopádně zvažovat i riziko hurikánů, které představují největší přírodní hrozbu v oblasti. V uplynulých letech se nejhorším z nich stal v září 1998 hurikán Georges, jenž se nad Svatým Kryštofem přehnal rychlostí 185 km/h, na mnoha místech přerušil elektrické a telefonní vedení a poškodil i vodní stavby. Poničil přitom plné čtyři pětiny domů a zbylou pětinu srovnal se zemí. Zlikvidoval také polovinu tehdejší úrody cukrové třtiny, připravil o život pět lidí a tři tisíce obyvatel zanechal bez střechy nad hlavou.
Na Nevisu měla pohroma mírnější průběh: Živel poškodil „pouze“ třetinu domů, žádné zcela nezničil a nevyžádal si ani oběti na životech. Celková škoda na ostrovech však v každém případě dvojnásobně přesáhla roční HDP země.
Nevis na odchodu
Od získání samostatnosti měl stát zatím tři premiéry: do roku 1995 Kennedyho Simmondse, do roku 2015 Denzila Douglase a v posledních dvou letech Timothyho Harrise. Druhý jmenovaný musel přitom krátce po nástupu do funkce řešit asi nejzávažnější otázku, jaké kdy tamní vláda čelila: separatistické tendence Nevisu. Nakonec se v roce 1998 konalo referendum, ale nedosáhlo požadovaného dvoutřetinového souhlasu. K dalším jednáním o nezávislosti od té doby nedošlo – možná i v důsledku zmiňovaného hurikánu, jenž udeřil o pouhý měsíc později.
Ekonomika země stavěla od 40. let 20. století na pěstování cukrové třtiny. Tento národní průmysl však dlouhá léta vykazoval ztrátu, a v roce 2005 proto skončil. Někdejší plantáže, jež dominují svahům Svatého Kryštofa, se postupně spalují a na jejich místě vyrůstají hotelové komplexy. Od 70. let totiž tvoří hlavní ekonomické odvětví státu turistický ruch, jenž každoročně přiláká statisíce lidí. Vládě se tak pomalu daří snižovat i značný veřejný dluh, který v minulosti narostl kvůli ztrátám státních podniků.
Stručné dějiny
Ostrovy Svatý Kryštof a Nevis osídlili indiáni už pět tisíc let před příchodem Evropanů. Poslední migrační vlna původních amerických obyvatel dorazila k tamnímu pobřeží na přelomu 12. a 13. století.
Kolumbus a Britové
Když u břehů většího ostrova přistál v roce 1493 při své druhé výpravě Kryštof Kolumbus, pojmenoval ho prý na počest svého patrona. V roce 1623 vznikla na jižním pobřeží kolonie pod vedením sira Thomase Warnera a stala se první úspěšnou anglickou výspou v Západní Indii. Téměř současně tam však svou kolonii založili i Francouzi a během 17. století bojovaly obě mocnosti o úplnou kontrolu nad ostrovem. Utrechtský mír jej roku 1713 přiřkl Británii a její nárok potvrdila i Pařížská mírová smlouva o sedm desetiletí později.
Také Nevis objevila druhá Kolumbova výprava už v roce 1493: Jméno mu údajně daly mraky, jež se shlukovaly kolem nejvyššího vrcholku Nevis Peak a slavnému mořeplavci připomínaly „sněhy“ – ve španělštině „las nieves“. Britové ostrov obsadili v roce 1628: Navzdory francouzským i španělským útokům v 17. a 18. století pak představoval jednu z ekonomicky nejúspěšnějších lokalit Karibského moře a tuto pozici si udržel až do poloviny 19. století.
Cesta k nezávislosti
V roce 1882 byly Svatý Kryštof a Nevis spojeny do jedné kolonie s Anguillou a v únoru 1967 získalo seskupení status autonomního federálního státu. Ostrovům byla přiznána plná nezávislost ve vnitřních záležitostech, Británie si ponechala odpovědnost za obranu a zahraniční vztahy.
Nicméně Anguilla – ostatně stejně jako Nevis – si už dřív stěžovala na dominanci správních orgánů Svatého Kryštofa. V květnu 1967 proto Anguillané vytvořili vlastní radu, v červenci vyhlásili nezávislost a veškeré formální vazby se dvěma zbylými ostrovy přerušili v roce 1980. Od září 1983 byl pak zcela samostatný i Svatý Kryštof a Nevis.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyv.: zhruba 52 700, podobně jako Grónsko; očekávaná doba dožití: 75,7 roku; prům. počet dětí: 1,78 na ženu; věková struktura: 20,61 % dětí do 15 let, 8,34 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. starších 34,5 roku; městské obyv.: 32 %; etnické složení: afrického původu 75,1 %, Afro-Evropané 12,3 %, míšenci 5,3 %, Indové a míšenci Afričanů a Indů 5 %, ostatní 2,3 %; náboženství: většinou křesťané – převážně anglikáni a příslušníci jiných protestantských církví; jazyky: oficiálním jazykem je angličtina; gramotnost: 97,8 %.
Politika
Typ vlády: federální parlamentní demokracie pod konstituční monarchií, součást britského Společenství národů; samostatnost: od 19. 9. 1983 (dřív britská kolonie); hlava státu: britská královna Alžběta II. zastoupená generálním guvernérem Samuelem W. T. Seatonem (od 2. 9. 2015); šéf vlády: premiér Timothy Harris (od 18. 2. 2015); volby: premiéra jmenuje generální guvernér na základě výsledků parlamentních voleb.
Ekonomika
HDP na hlavu: 25 500 USD (odhad z r. 2016, ČR – 33 200 USD); měna: východokaribský dolar (XCD), 1 USD = cca 2,7 XCD, 1 XCD = cca 8 CZK.
Geografie
Rozloha: 261 km², z toho 168 km² Svatý Kryštof a 93 km² Nevis; celková rozloha odpovídá polovině velikosti Prahy; délka pobřeží: 135 km; charakter území: ostrovy vulkanického původu s hornatým vnitrozemím; podnebí: tropické, zmírňované stálými mořskými větry, s nepatrnými změnami teplot v průběhu roku; období dešťů od května do listopadu; min. noční / max. denní teploty (°C) v Basseterre: leden–březen 22–23/28–29, duben–červen 23–25/29–31, červenec–září 25/31, říjen–prosinec 23–25/29–31; nejnižší a nejvyšší bod: Karibské moře (0 m) / Mount Liamuiga (1 156 m).