Švédsko: Přitažlivý blahobyt ve šťastné zemi

Vlajka Švédska má modrý list se žlutým křížem. Byla patrně inspirovaná nejstarší severskou vlajkou s křížem – dánskou – a odvozená z velkého švédského znaku, na kterém zlatý kříž od sebe odděluje čtyři modrá pole.

Jedna z hlavních příčin ekonomického a sociálního úspěchu Švédska tkví v neutralitě, která má kořeny v období přibližně před dvěma sty let. Tehdy byl stát naposledy ve své historii ve válečném stavu – bojoval s Norskem.

Různé tváře neutrality

Ani během druhé světové války se severská země nepřidala na žádnou stranu konfliktu. Čistě neutrální ovšem také nezůstala – její vláda totiž dovolila nacistům, aby používali švédskou železniční síť pro přepravu svých jednotek. Stát rovněž prodával Němcům potřebné suroviny – především železnou rudu. Švédsko též nepřímo přispělo k obraně Finska před Sovětským svazem během tzv. zimní války v roce 1939 a po roce 1943 umožnilo, aby na jeho území probíhal výcvik norských a dánských jednotek.

V roce 1995 pak vstoupilo do Evropské unie, ale v referendu odmítlo přijetí společné měny. Obává se totiž potenciálních dopadů na ekonomiku, systém sociálního zabezpečení a suverenitu. Určitou odtažitost si země zachovává i ve vztazích k NATO, přestože se nedávno objevily zprávy, že svůj vstup do vojenského paktu zvažuje.

Zobrazit na mapě Googlu

Na světové špičce

Díky dlouhodobému domácímu míru se Švédsko stalo jednou z nejbohatších zemí planety. Velký podíl na růstu tamní ekonomiky má ovšem také strojírenství včetně zbrojního průmyslu: Jedná se totiž o devátého největšího vývozce zbraní na světě. Důležité jsou rovněž telekomunikace nebo farmaceutický a automobilový průmysl.

I švédská ekonomika – čtvrtá nejvíce konkurenceschopná na světě – ovšem v posledních letech zakolísala kvůli problémům v Evropské unii. Stát si však během dlouhých roků prosperity vybudoval jakousi „nárazníkovou zónu“, která by mu měla umožnit případným komplikacím čelit.

Magnet spokojeného života

Jako vyhlášený „stát blahobytu“ představuje Švédsko už delší dobu oblíbený cíl žadatelů o azyl z celého světa. Vysoká míra přistěhovalectví společně s nízkou porodností pak přispívají k pozvolné změně: Z dříve homogenního národa se stává multikulturní společnost.

Okolo 25 % Švédů – tedy zhruba 2,5 milionu lidí – má plně nebo částečně zahraniční původ: Asi 1,4 milionu tamních obyvatel přišlo na svět jinde než v této severské zemi, přibližně 430 tisíc se jich narodilo ve Švédsku dvěma cizincům a zhruba 670 tisíc Švédů má alespoň jednoho rodiče ze zahraničí. V roce 2014 tam požádalo o azyl 81 300 imigrantů, v roce 2015 to bylo více než 160 tisíc žádostí o azyl.