Reklama


Švédsko: Přitažlivý blahobyt ve šťastné zemi

25.02.2016

Pozice Švédska coby vysoce rozvinutého postindustriálního státu s nízkou nezaměstnaností a silnou ekonomikou se zdá být neotřesitelná. Dokonalost tamního sociálního modelu ovšem přináší i zásadní komplikace


Reklama

Vlajka Švédska má modrý list se žlutým křížem. Byla patrně inspirovaná nejstarší severskou vlajkou s křížem – dánskou – a odvozená z velkého švédského znaku, na kterém zlatý kříž od sebe odděluje čtyři modrá pole.

Jedna z hlavních příčin ekonomického a sociálního úspěchu Švédska tkví v neutralitě, která má kořeny v období přibližně před dvěma sty let. Tehdy byl stát naposledy ve své historii ve válečném stavu – bojoval s Norskem.

Různé tváře neutrality

Ani během druhé světové války se severská země nepřidala na žádnou stranu konfliktu. Čistě neutrální ovšem také nezůstala – její vláda totiž dovolila nacistům, aby používali švédskou železniční síť pro přepravu svých jednotek. Stát rovněž prodával Němcům potřebné suroviny – především železnou rudu. Švédsko též nepřímo přispělo k obraně Finska před Sovětským svazem během tzv. zimní války v roce 1939 a po roce 1943 umožnilo, aby na jeho území probíhal výcvik norských a dánských jednotek.

V roce 1995 pak vstoupilo do Evropské unie, ale v referendu odmítlo přijetí společné měny. Obává se totiž potenciálních dopadů na ekonomiku, systém sociálního zabezpečení a suverenitu. Určitou odtažitost si země zachovává i ve vztazích k NATO, přestože se nedávno objevily zprávy, že svůj vstup do vojenského paktu zvažuje.

Na světové špičce

Díky dlouhodobému domácímu míru se Švédsko stalo jednou z nejbohatších zemí planety. Velký podíl na růstu tamní ekonomiky má ovšem také strojírenství včetně zbrojního průmyslu: Jedná se totiž o devátého největšího vývozce zbraní na světě. Důležité jsou rovněž telekomunikace nebo farmaceutický a automobilový průmysl.

I švédská ekonomika – čtvrtá nejvíce konkurenceschopná na světě – ovšem v posledních letech zakolísala kvůli problémům v Evropské unii. Stát si však během dlouhých roků prosperity vybudoval jakousi „nárazníkovou zónu“, která by mu měla umožnit případným komplikacím čelit.

Magnet spokojeného života

Jako vyhlášený „stát blahobytu“ představuje Švédsko už delší dobu oblíbený cíl žadatelů o azyl z celého světa. Vysoká míra přistěhovalectví společně s nízkou porodností pak přispívají k pozvolné změně: Z dříve homogenního národa se stává multikulturní společnost.

Okolo 25 % Švédů – tedy zhruba 2,5 milionu lidí – má plně nebo částečně zahraniční původ: Asi 1,4 milionu tamních obyvatel přišlo na svět jinde než v této severské zemi, přibližně 430 tisíc se jich narodilo ve Švédsku dvěma cizincům a zhruba 670 tisíc Švédů má alespoň jednoho rodiče ze zahraničí. V roce 2014 tam požádalo o azyl 81 300 imigrantů, v roce 2015 to bylo více než 160 tisíc žádostí o azyl.

STRUČNÉ DĚJINY

Oblast dnešního Švédska byla osídlena už kolem roku 6000 př. n. l. a v průběhu rané doby železné – okolo roku 1000 př. n. l. – se z tamních obyvatel stali usedlí zemědělci.

Od Vikingů k samostatnosti

Významnou část švédské historie tvořila v 7.–11. století éra Vikingů, kteří nejprve pronikali do Pobaltí a v 9. století pak do Evropy a Středomoří. Přitom nejen drancovali, ale také navazovali intenzivní obchodní vztahy s Byzancí a s arabskými královstvími. Kolem roku 1000 se různé švédské provincie sloučily, ale teprve ve 13. století získal královský post skutečný vliv. Díky kontaktu s německými městy rostl ve 14. století nadále obchod, ale morová rána, která na Švédsko dolehla v roce 1350, zahájila dlouhé období ekonomického a populačního úpadku. Pod vládou dánských panovníků byla území Dánska, Norska a Švédska sloučena do tzv. Kalmarské unie (1397–1523), ovšem po svržení dánského krále Kristiána II. se stal roku 1523 vládcem samostatného Švédska Gustav I. Vasa.

Vznik a rozpad impéria

Švédská zahraniční politika se zaměřovala na dosažení dominantního postavení v Baltském moři, což vyžadovalo opakovaná – a úspěšná – tažení proti Dánsku. Prohraná severní válka vedená v letech 1700–1721 proti spojeným silám Dánska, Polska a Ruska však znamenala ústup. Země se zredukovala na rozlohu dnešního Švédska a Finska a během napoleonských válek v letech 1803–1815 přišla i o Finsko, které připadlo Rusku. Roku 1814 ovšem získala Norsko (unie těchto dvou zemí byla mírově rozpuštěna v roce 1905). V roce 1809 padl absolutismus a Švédsko se stalo konstituční monarchií. S 20. stoletím pak započal velký průmyslový rozmach.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: zhruba 9,8 milionu; očekávaná doba dožití: 81,98 roku; prům. počet dětí: 1,88 na ženu; věková struktura: 17,12 % dětí do 15 let, 19,99 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. starších 41,2 roku; městské obyv.: 85,8 %; náboženství: luteráni 87 %, ostatní (včetně katolické a pravoslavné církve, baptistů, muslimů, židů a buddhistů) 13 %; jazyky: oficiálním jazykem je švédština, malá část obyv. mluví finsky a sámsky; obyv. pod hranicí chudoby: 14 %; gramotnost: 99 %.

Politika

Typ vlády: konstituční monarchie; samostatnost: počítá se od 6. 6. 1523, kdy byl Gustav I. Vasa zvolen králem; hlava státu: král Karel XVI. Gustav (od 15. 9. 173); šéf vlády: premiér Stefan Löfven (od října 2014); volby: monarchie je dědičná, po parlamentních volbách se většinou lídr vítězné strany stává premiérem.

Ekonomika

HDP na hlavu: 46 000 USD (odhad z r. 2014; ČR – 29 900 USD); měna: švédská koruna (SEK), 1 USD = asi 8,45 SEK, 1 SEK = asi 2,8 CZK.

GEOGRAFIE

Rozloha: 450 295 km², tedy zhruba stejně jako Irák; hranice: 2 211 km (s Norskem a Finskem); délka pobřeží: 3 218 km; charakter území: většinou nížiny nebo mírně zvlněná pahorkatina, na Z hory; podnebí: na jihu mírné s chladnými a srážkově bohatými zimami a chladnými léty, na severu subarktické klima; min. noční / max. denní teploty (°C) ve Stockholmu: leden–březen −5 až −3 / −1 až 3, duben– červen 1–11 / 8–20, červenec–září 13–9 / 21–15, říjen–prosinec 5 až −3 / / 10 až 1; nejnižší a nejvyšší bod: bývalý záliv jezera Hammarsjon blízko Kristianstadu (−2,4 m) / Kebnekaise (2 111 m).

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

HMS Thetis | 1938–1943 | Velká Británie

Britská HMS Thetis je jednou z mála ponorek historie, jejíž osud zahrnuje hned dvě fatální katastrofy. První se odehrála v roce 1939 ještě před nasazením do akce: Během posledních testů se počítalo také s ponorem, manévr se ovšem nedařil. Při hledání příčiny se zjistilo, že do jedné z torpédových komor nenatéká voda, nicméně snaha problém vyřešit vyústila v pohromu – komorou, kterou technici uvolnili, se dovnitř začala nekontrolovatelně valit voda. Ponorka nakonec klesla na dno a 99 ze 104 členů posádky se utopilo nebo udusilo. Stroj se však podařilo vylovit a opět nasadit do akce pod názvem HMS Thunderbolt. Sloužil až do roku 1943, kdy ho nedaleko Sicílie zničily hlubinné nálože italské korvety Cicogna – a tentokrát již smrti na palubě neunikl nikdo. 

Zajímavosti
Revue

Pro humor nezbýval v „Dikobrazu“ v roce 1953 prostor, zato politických hesel a angažovaných článků přibývalo.

Historie

Nedobrou prognózu mají do budoucna velké šelmy a také řada primátů. Orangutani nebo kahau nosatí by však na Borneu mohli přežít, pokud se podaří stávající situaci zvrátit.

Příroda

Velká kulová hvězdokupa v Herkulovi (vlevo) a otevřená hvězdokupa Plejády se již na první pohled liší počtem hvězd

Vesmír

Rakovina děložního čípku a virus HPV

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907