Svět skrze kouř, sůl a prach: Planeta Země, jak ji nejspíš neznáte

16.01.2021 - redakce 100+1

Pomocí dat z několika satelitů vytvořila NASA obraz naší planety tak, jak ji „zbarvují“ aerosoly. Snímek zachycuje rozlehlé lesní požáry, masivní cyklony i písečné bouře zuřící nad Saharou

<p>Mapa vznikla složením dat z několika družic měřících koncentrace aerosolu v atmosféře. Množství pevných či kapalných částeček ve vzduchu se určuje na základě změn viditelného a infračerveného světla.</p>

Mapa vznikla složením dat z několika družic měřících koncentrace aerosolu v atmosféře. Množství pevných či kapalných částeček ve vzduchu se určuje na základě změn viditelného a infračerveného světla.


Reklama

Aerosol je směs pevných či kapalných částic natolik drobných, že je unáší vzduch: Jejich velikost se pohybuje v řádech mikrometrů a nanometrů, tedy 10⁻⁶ metru, respektive 10⁻⁹ metru. V případě pevného skupenství se jedná například o kouř, zatímco kapalinový aerosol může mít podobu mlhy nebo oparu.

1. Na hranici škály

Hurikán Lane

Tropická cyklona Lane udeřila na Havaj a způsobila tam rekordní deště: Na úbočí sopky Mauna Loa spadlo 1 473 mm srážek. Na Saffirově–Simpsonově škále se živel zařadil do páté kategorie, a stal se tak jedním z největších přírodních úkazů svého druhu, jaké mohou na Zemi vzniknout. Poryvy větru v cykloně dosahovaly až 260 km/h.


2. Ohnivý stát

Lesní požáry

Kalifornie patří mezi nejsušší státy USA a lesní požáry devastují velké části tamního území. Dosud nejhorší zuřily v roce 2018, od poloviny července až do října. Vyžádaly si 103 životů a popelem lehlo přes 8 000 km² půdy, což odpovídá zhruba desetině rozlohy Česka.


3. Pozdravy ze Sahary

Pouštní písky

Větrné poryvy nad Saharou mohou dosáhnout rychlosti bezmála 100 km/h a vynášejí do vzduchu obrovské množství písku i prachu. Pokud navíc větry ve svrchní části atmosféry dují na sever, dopadají „saharské pozdravy“ spolu s deštěm třeba i na Velkou Británii.


4. Povstat z popela

Afrika v plamenech

V subsaharské Africe jsou období sucha a lesních požárů natolik běžná, že se jim tamní organismy přizpůsobily. Rostliny si například vytvářejí komplexní kořenové systémy, které je udrží při životě, i když povrch zdevastuje oheň. Zemědělci tak mohou omlazovat krajinu cíleným vypalováním.


5. Mezi Koreou a Japonskem

Soulik a Cimaron

Tajfuny pojmenované Soulik a Cimaron provázely poryvy větru o rychlosti až 165 km/h. První jmenovaný udeřil na Koreu a v severní části poloostrova napáchal škody v přepočtu za 1,87 miliardy korun, zatímco na jihu za miliardu. Cimaron způsobil komplikace hlavně v Japonsku, kde záplavy a prudké deště připravily zemědělce o 716 milionů korun.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

CAPSTONE na orbitě Luny

Vesmír

Sebevražda je 10. nejčastější příčinou úmrtí v USA. 

Věda

Pro vysoký vzrůst liliovníku a podzimní zbarvení listů jej v Americe někdy nazývají žlutý topol (Yellow Poplar). (foto: Wikimedia Commons, AndyScottCC BY-SA 4.0)

Příroda

Afgánská kvalita 

Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.

V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907