Symfonie vesmíru: Astrofyzici simulují zvuky hvězd, aby odhalili jejich tajemství

30.04.2019 - Stanislav Mihulka

Zvuky hvězd nám prozrazují mnoho zajímavého o jejich vnitřním uspořádání, podobně jako pozemská zemětřesení


Reklama

Ve vesmíru je tzv kosmické vakuum a v něm se zvuk nemůže šířit. To ale neznamená, že by nebeské objekty nemohly vytvářet žádné zvukové vlny, i když je nikdo neslyší. Fúzní pece uvnitř každé hvězdy vytvářejí množství složitých vibrací a v jejich rytmu se vlní i povrchy hvězd. Naše teleskopy přitom mohou tyto vibrace zaznamenat v podobě relativně rychlých změn jasnosti či teploty povrchu hvězd.

Když porozumíme této „hudbě“ hvězd, tak by nám to mohlo přinést nové informace o vnitřní struktuře stálic a také o procesech, které tam probíhají, ve skrytu před našimi zraky. Snaží se o to například Jacqueline Goldstein z americké University of Wisconsin–Madison a její spolupracovníci.

Simulace hudby hvězd

Goldsteinová s kolegy studují souvislosti mezi strukturou hvězd a jejich „hudbou“ tak, že vyvíjejí software, které simuluje různé typy hvězd a zároveň i jejich vibrace. Následně pak srovnávají hudbu simulovaných hvězd s jejich reálnými protějšky, které pozorujeme na obloze.

TIP: Žádné vesmírné ticho! Poslechněte si jak zní Uran, Saturn a další planety

Frekvence vibrací hvězd jsou oproti slyšitelnému zvuku příliš nízké. Když si je ale přehrajeme tisíckrát nebo třeba milionkrát rychleji, tak můžeme poslouchat „hudbu“ hvězd. Zmíněné vibrace hvězd jsou vlastně něco jako „hvězdotřesení“ a můžeme je studovat podobně, jako seismické otřesy na Zemi. Výzkumu „hudby“ stálic se proto říká astroseismologie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Léčba alergie na arašídy zklidňuje imunitní systém a tlumí jeho přehnané reakce.

Věda

Diskuze o zřízení univerzity na Moravě provázely nacionální třenice

Historie

Molekulární mračna N159E (Motýlí mlhovina, vlevo) a N159W South (vpravo) ve Velkém Magellanově mračnu.

Vesmír

Hejno jespáků srostloprstých. V jeho středu panuje bezpečí a ptáci se mohou v klidu najíst. Vně stojící jedinci takový klid nemají.

Příroda

Hypersonický let bude extrémní, takže hypersonické letouny potřebují extrémně odolné materiály.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907