Tajemství kruhů a čar: Co symbolizují svastika, kříž nebo třeba pentagram?

Záhada úseček  

Kříž (z latinského crux) představuje jeden z nejstarších náboženských symbolů, a i když se dnes spojuje hlavně s křesťanstvím, jeho původ je mnohem starší. Mimo Kristovo ukřižování může odkazovat k propojení božského a lidského prvku (vertikální a horizontální část) nebo k rozdělení světa na čtyři strany či čtyři základní elementy. Používali jej už Etruskové, Keltové i Germáni. 

Kolo zrození 

Tzv. kolo života, kolo dharmy nebo též dharmačakra patří mezi nejstarší buddhistické symboly reprezentující Buddhovo učení a jeho cestu k osvícení. Nejstarší nálezy symbolu pocházejí z dob panování významného indického buddhistického vládce krále Ašóky (304–232 př. n. l.). Znak můžeme interpretovat jako soulad božského a individuálního principu v člověku i v přírodě. Osm paprsků kola (může se vyskytovat i jiný počet) přitom zpodobňuje osm částí vznešené duchovní stezky. Další verze dharmačakry mají 12, 24 a 31 paprsků a 24paprskovou verzi najdeme také například na indické vlajce. 

Planoucí hvězda mágů  

Název pentagram pochází z řeckého slova „pentagrammon“, tedy „pět přímek“. Jedná se o pěticípou hvězdu nakreslenou pěti přímými tahy, jež patří k pradávným magickým znamením. Planoucí hvězda mágů nebo též muří noha symbolizuje spojení čtyř živlů s pátým elementem – éterem. V další významové rovině vyjadřuje jednotlivé etapy života či vítězství ducha nad hmotou. Nejstarší nálezy zmíněného symbolu se datují do období asi 3 000 let př. n. l. Staří Sumerové jej tehdy využívali především k astrologickým účelům (znázorňoval Jupiter, Merkur, Mars, Saturn a Venuši). V okultních vědách symbolizuje bílou nebo černou magii v závislosti na tom, zda je pátý cíp nakreslen nahoře, či dole.  

Vítězství ducha nad hmotou 

Menora patří k jednomu ze základních symbolů judaismu a název tohoto sedmiramenného svícnu je odvozen od hebrejského označení pro lampu či světlo. Sedm ramen svícnu má jednak odkazovat k sedmi dnům stvoření, jednak symbolizovat hořící keř, který podle Tóry spatřil Mojžíš na hoře Sinaj. Mystická židovská nauka kabala vidí v menoře především duchovní obrodu spojenou s vítězstvím ducha nad hmotou: šest světel se spojuje ve světle sedmém a nejvyšším, které zároveň zahrnuje všech šest světel nižších. 

Magie vířícího kříže

Slovo svastika pochází ze sanskrtského výrazu „suastika“, což znamená „být dobrý“. Význam slova je tedy jasný – symbolizuje štěstí a přízeň osudu. O tom, kde ve skutečnosti leží kolébka svastiky, vedou badatelé dosud spory, nejstarší nálezy na území Íránu nicméně pocházejí asi již z 5. tisíciletí př. n. l. Svastiku však lidé znali a uctívali nejen v Mezopotámii a Indii, ale i v Číně, Evropě, předkolumbovské Americe a v Africe. Záhadu, jak se symbol mohl rozšířit napříč kontinenty, vědci dosud nerozluštili.