Tasmánie: Vzpomínky na temné časy v zemi čertů

09.03.2018

Australský ostrovní stát se v 19. století stal novým domovem britských vězňů – a ti nakonec vyvraždili téměř všechny původní obyvatele. Globalizace však jejich potomky staví před problém novodobých imigrantů, vůči nimž se Tasmánci ostře vyhrazují

<p>Hlavní město Hobart vyrostlo z kolonie Hobart Town a dnes v něm žije téměř polovina obyvatel Tasmánie. Pohled na město z vyhlídky u vrcholu hory Mount Wellington.</p>

Hlavní město Hobart vyrostlo z kolonie Hobart Town a dnes v něm žije téměř polovina obyvatel Tasmánie. Pohled na město z vyhlídky u vrcholu hory Mount Wellington.


Reklama

Vlajka Tasmánie vznikla přesunem britského praporu do levého horního rohu, modré podkladové pole se zachovalo. Státní symbol představuje bílý kruh s červeným lvem. Původ zvířete na vlajce zůstává nejasný, ale podle předpokladů odkazuje k Velké Británii.

Zatímco pahorkaté tasmánské vnitrozemí představuje pozůstatek dávné vulkanické činnosti, relativně úrodné nížiny podél pobřeží se staly ideálním místem pro život. V mírném pásu teploty nikdy neklesají pod nulu a celoročně tam vládne příjemné klima. Věděli to již domorodí Austrálci, kteří lokalitu osídlili – k jejich smůle však britské impérium vyvezlo v roce 1853 do oblasti 75 tisíc vězňů. Příliv nedobrovolných přistěhovalců nakonec vyústil k vyvraždění většiny původních obyvatel Tasmánie a ti, kteří přežili, se přesunuli na nedaleké ostrovy

Podobně neblahý osud čekal domorodce i ve zbytku Austrálie. Rasové čistky tam ovšem naštěstí nebyly natolik „účinné“, a dodnes tak přetrvala nejdéle žijící lidská kultura. Vědecký tým z University of Cambridge pod vedením Eskeho Willersleva zkoumal DNA celkem 83 původních obyvatel kontinentu: Analýza ukázala, že se jedná o přímé potomky lidí, kteří před 72 tisíci let opustili během velké migrace Afriku a postupně osídlili planetu

Sami proti sobě

Austrálie se tak stala kontinentem, kde původní obyvatelstvo takřka vyvraždili imigranti – z nově příchozích však vyrostla populace, jež se k novodobým přistěhovalcům sama staví nepřátelsky. Z průzkumu společnosti Essential Research z roku 2016 vyplynulo, že 49 % dotazovaných Australanů by oficiálně zakázalo vstup do země muslimům

Vláda nálady ve společnosti vnímá a k otázkám imigrace zaujímá podobně kritický postoj: Uprchlíky odmítá na svém území ubytovat a přesouvá je do detenčních center na ostrovech Papuy-Nové Guiney, jež si pro tento účel pronajala. Pod mezinárodním tlakem však začala Austrálie koncem minulého roku zmíněná střediska uzavírat a přesidluje imigranty do komunit v papuánském vnitrozemí. 

Hněv míří na studenty

Protiuprchlické nálady se ovšem přenášejí z nelegálních imigrantů i na ty, kdo v zemi pobývají zcela v souladu se zákonem, především na zahraniční studenty. „Studenti, na nichž je zjevné, že nepocházejí z Austrálie, čelí urážkám a výzvám, aby se vrátili, odkud přišli. Někteří po nich dokonce házejí třeba vejce,“ vysvětluje antidiskriminační komisařka Robin Banksová, která se snaží postavit tyto útoky mimo zákon. 

Naráží však na výklad Australské křesťanské lobby (Australian Christian Lobby), podle níž jsou právní předpisy v tomto ohledu velmi volné a žádný právník nedokáže určit, kde je hranice mezi urážkou, výhrůžkou a ponížením. Za současného stavu proto nelze vyžadovat za slovní diskriminaci tresty. 

Země čertů

Ačkoliv se našla řada ostatků napříč celou Austrálií, Tasmánie je v současnosti posledním útočištěm ďáblů medvědovitých, známých jako tasmánští čerti. Dorůstají velikosti menšího psa, a představují tak největší masožravé vačnatce na Zemi. Až do 40. let 20. století byli v Tasmánii považováni za škůdce a beztrestně zabíjeni. Ani dnes – již jako chráněná zvířata – však své řady příliš nerozšiřují, neboť je dál decimuje rakovina obličeje. Od roku 2008 figurují na seznamu ohrožených druhů.

STRUČNÉ DĚJINY

O prvních osadnících na území dnešní Tasmánie se dochovaly důkazy z období před 40 tisíci let – tehdy byl dnešní ostrov ještě součástí pevninské Austrálie. Stoupající voda jej od kontinentu oddělila asi před 10 tisíci lety, nicméně domorodcům, kteří se živili převážně lovem, se dařilo i nadále.

První Evropané dorazili k tasmánským břehům roku 1642. Vedl je holandský mořeplavec Abel Tasman a ostrov pojmenoval Anthony van Diemen’s Land podle svého hlavního chlebodárce. Francouzi tam zakotvili až v roce 1772 a Britové pod vedením Jamese Cooka je následovali o pět let později. Na počátku 19. století založili na ostrově osadu Risdon, odkud chtěli upevnit svou moc. Pár měsíců nato vznikla pod dohledem kapitána Davida Collinse další osada: Dostala jméno Hobart Town a nakonec se změnila v dnešní hlavní město Tasmánie.

Černá válka

Ve 20. letech 19. století již populace kolonií překročila 12 tisíc obyvatel a domorodci takřka denně přicházeli o rodnou půdu i loviště. Honba za potravou vedla k řadě svárů i násilí a nakonec vyústila v tzv. černou válku: V roce 1826 dovolovaly zákony kolonistům zabíjet původní obyvatele v sebeobraně, ovšem po nějaké době už bylo vraždění legální i v případě, že se „barevní“ ocitli na území kolonií. Nakonec byla populace domorodců zdecimována a ti, kteří přežili, se museli přemístit na nedaleký Flindersův ostrov. Mnozí historici v této souvislosti hovoří o genocidě

V roce 1856 se konaly volby do ostrovního dvoukomorového parlamentu. Na základě jeho ustanovení se pak země přejmenovala na Tasmánii a stala se samosprávnou britskou kolonií. Roku 1901 se spojila se čtyřmi dalšími celky, a vzniklo tak Australské společenství, dnešní Austrálie.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: 520 100; očekávaná doba dožití: 80,8 roku; prům. počet dětí: 1,95 na ženu; věková struktura: 24,2 % obyv. do 19 let, 18,7 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Hobart má 225 000 obyv.; náboženství: 49,7 % křesťanství, 38,2 % ateismus; jazyky: oficiálním jazykem je angličtina; obyv. pod hranicí chudoby: 15 %; gramotnost: 99 %.

Politika

Státní zřízení: australský spolkový stát; guvernérka: Kate Warnerová; premiér: Will Hodgman; volby: parlamentní volby se konají každé čtyři roky.

Ekonomika

HDP na hlavu: 43 064 USD (odhad z r. 2016; ČR – 33 200 USD); měna: australský dolar, s kurzem 1 : 16,75 Kč. 

GEOGRAFIE

Rozloha: 68 401 km², zhruba jako Gruzie či Šrí Lanka; délka pobřeží: 4 882 km; charakter území: podél pobřeží nížiny, vnitrozemí zvrásnila dávná vulkanická činnost; podnebí: relativně chladné, s teplotami nepřesahujícími 30 °C; min. noční / max. denní teploty (°C) v Hobartu: leden–březen 12–13/19–23, duben–červen 6–10/12–17, červenec–září 5–8/11–14, říjen–prosinec 9–12/16–21; nejnižší a nejvyšší bod: Jižní oceán (0 m) / Mount Ossa (1 614 m).

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Sociální média mají blízko k depresím

Věda

Stačilo na místních útesech natočit světově úspěšný klip, a nyní je vyhledávají (a ničí) desítky tisíc lidí.

Zajímavosti

Snímek s odpadem během mise Apollo 17

Vesmír
Revue

Jeden z mnoha kouzelných koutů Hidden Valley, kde můžete obdivovat opravdu působivé kamenité útvary.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907