Tchaj-wan: Čína uprostřed oceánu

16.04.2013

Před 60 lety se Tchaj-wan odtrhl od komunistické Číny, která jej dodnes považuje za svoji součást. Asijský tygr ovšem už výrazným písmem napsal kus vlastní historie, která se někdy v budoucnu může a nemusí opět spojit s tou čínskou

<p>.</p>

.


Reklama

Červená barva na tchajwanské vlajce představuje kontinentální Čínu a bílé slunce je symbolem pokroku. Modrá je barvou Kuomintangu, nacionální strany, která zde neomezeně vládla až do roku 2000

Tchaj-wan je ostrov v jihovýchodní Asii a spolu s několika dalšími menšími ostrovy je součástí Čínské republiky, dnes známé především pod názvem Tchaj-wan. Ačkoli předchozí věta působí nesmyslně, jde o pouhý opis základních faktů. Po vítězství komunistů v pevninské Číně roku 1949 uprchly dva miliony antikomunistických čínských nacionalistů právě na ostrov Tchaj-wan a ustanovily zde vládu na základě čínské ústavy z roku 1947. Status tohoto státu je však po více než 60 letech stále sporný. Čína existenci Tchaj-wanu nikdy oficiálně neuznala a dodnes ostrovy považuje za jednu ze svých 23 provincií.

Tygr s čínským zázemím

Zatímco Čína si musela na ekonomický růst počkat do 80. let 20. století, Tchaj-wan nastoupil s industrializací mnohem dřív. Společně se Singapurem, Jižní Koreou a Hongkongem se zapsal do povědomí jako jeden ze čtyř asijských tygrů – rychle rostoucích ekonomik úspěšně konkurujících západnímu kapitalismu. V roce 1962 měl Tchaj-wan hrubý domácí produkt na úrovni Konga a Zairu. Dnes patří mezi nejbohatší země světa a jeho HDP je zhruba na úrovni průměru EU. Ne náhodou se tento ekonomický vzestup označuje jako „Tchajwanský zázrak“.

Dnes je tato země dynamickou kapitalistickou ekonomikou, kde stát postupně přestává kontrolovat investice a zahraniční obchod. Byly privatizovány některé velké banky a rostoucí vývoz se postaral o páté největší devizové rezervy na světě. Tchajwanský technologický průmysl hraje v globální ekonomice klíčovou roli a zdejší společnosti jsou odpovědné za existenci velké části světové spotřební elektroniky. Téměř vše je ale dnes vyráběno v továrnách pevninské Číny.

Vyčerpaná země

V souvislosti s rozvinutým průmyslem a vysokou hustotu osídlení je logickým problémem Tchaj-wanu znečištění životního prostředí. To je nejvíc patrné v jižních předměstích hlavního města Tchaj-pej a na pruhu země táhnoucího se od Tchaj-nanu přes Lin Yuan až po oblast jižně od města Kao-siung. V minulosti ostrov trpěl daleko více exhalacemi než dnes a o patrné zlepšení ovzduší se postaralo povinné používání bezolovnatých paliv pro motorová vozidla a založení Odboru pro čistotu životního prostředí.

Průmysl v minulosti prakticky vyčerpal tchajwanské přírodní zdroje a například dřevo a divoká zvěř na ostrovech prakticky neexistují. Většina stávajících zdrojů, které je možno považovat za přírodní, souvisí se zemědělstvím a rybolovem.

Sami, nebo s Čínou?

Vztah Číny ke svému někdejšímu území dobře charakterizoval omyl z listopadu roku 2009. Čínská pošta tehdy vydala známku, na níž byla ústředním motivem mapka komunistické velmoci. Na Tchaj-wan se ale při vybarvování do ruda zapomnělo – jako by nebyl součástí Číny, jak vláda tvrdí. Známka byla okamžitě stažena z oběhu a její autor kupodivu nebyl uvězněn. Čína si zkrátka stále dělá na Tchaj-wan nároky, ale už nebere celou záležitost tak vyhraněně, jako v minulosti.

Dá se říct, že obdobný postoj má ke vzájemným vztahům tchajwanská vláda. Ačkoli je současným prezidentem představitel antikomunistické strany Kuomintang, nevylučuje se budoucí sloučení. Hlavní podmínkou ale je, že se Komunistická strana Číny vzdá svého politického monopolu.

STRUČNÉ DĚJINY

Ostrov Tchaj-wan byl zhruba před 4 000 lety poprvé osídlen – šlo o lidi austronéského původu, kteří jsou geneticky spřízněni s Malajci a Polynésany. Záznamy ze staré Číny naznačují, že čínští Hanové o existenci ostrova věděli už na počátku 3. století, ale až ve 13. století začali osidlovat přilehlý menší ostrov Penghu. Nepřátelský postoj domorodců a obchodní nezajímavost místa však způsobily, že skutečné osídlení ze strany velkých mocností proběhlo až v 17. století.

V roce 1544 spatřila hlavní ostrov portugalská loď a námořníci jej pojmenovali Formosa, tedy Krásný ostrov. Roku 1624 zde Holanďané vytvořili obchodní základnu a udělali z Tchaj-wanu jednu ze svých kolonií. Zdejší nadvláda Evropanů ale skončila v roce 1662, kdy Tchaj-wan dobyli Číňané. Různé dynastie a provincie si zde předávaly a braly vládu až do roku 1895. Tehdy skončila první čínsko-japonská válka a území bylo postoupeno Japoncům. Ti ostrov využívali jako zásobárnu rýže a cukru a během druhé světové války jim rovněž sloužil coby základna pro koloniální expanzi do jihovýchodní Asie a Pacifiku. Mnoho Tchajwanců za Japonsko dokonce ve druhé světové válce bojovalo.

Po druhé světové válce přebrala vládu nad Tchaj-wanem opět Čína v čele s Čínskou národní stranou (Kuomintang, KMT). Po občanské válce s komunisty ztratila KMT v pevninské Asii moc a roku 1949 se uchýlila právě na Tchaj-wan, kde její vůdce generál Čankajšek vyhlásil stanné právo. Strana KMT se vymezila proti komunistické Číně jako „skutečná Čína“ a na Tchaj-wanu autoritářsky vládla 40 let. Demokratické reformy vedly v roce 2000 ke zvolení prvního svobodně zvoleného prezidenta, jenž nebyl členem KMT. Od roku 2008 je prezidentem opět člen KMT, Ma Jing-ťiou, ale tchajwanská prohlášení naznačují, že sblížení s Čínou je v budoucnu možné.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 23 234 936 (odhad z července 2012)
Očekávaná doba dožití: 78,48 let
Prům. počet dětí: 1,1 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 4,6 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 14,7 % děti do 14 let, 74 % obyv. ve věku 15 až 64 let, 11,3 % obyv. starší než 65 let
Etnické složení: 98 % populace tvoří příslušníci největší čínské etnické skupiny Hanů (z toho etnická skupina Hokla 70 %, Hakka 15 %, pevninští Číňané 13 %), 2 % původní obyvatelstvo
Úřední jazyk: mandarínská čínština; hodně používané jsou taiwanština Holo (minnanésština) a jazyk etnické skupiny Hakka
Náboženství: směs buddhismu a taoismu 93 %, křesťané 4,5 %
Nezaměstnanost: 4,1 % v roce 2008
Gramotnost: 96,1 %

Politika

Typ vlády: demokratická republika
Národní svátek: Den republiky 10. října (1911), výročí čínské revoluce
Hlava státu: prezident Ma Jing-ťiou je zároveň vrchním velitelem armády (od 20. května 2008)
Volby: prezident je volen na čtyřleté období a mohou kandidovat i podruhé (další volby budou lednu 2016); premiér je jmenován prezidentem a vicepremiér prezidentem na doporučení premiéra

Ekonomika

Tchaj-wan je dynamický kapitalistický stát s jedněmi z nejvyšších devizových rezerv na světě. Role státu v ekonomice se zmenšuje a nedávno zprovozněné dopravní spojení přes Tchajwanský průliv určitě povede k ještě většímu obchodnímu propojení s Čínou, která je po Japonsku druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem.
HDP na hlavu: 38 200 USD (odhad z roku 2011)
Měna: nový tchajwanský dolar (TWD); 1 USD = 29,05 TWD
Vývoz: elektronika, panely, stroje, kovy, textil, plasty, chemikálie, autodíly
Dovoz: elektronika, stroje, nafta, obráběcí nástroje, organické chemikálie, kovy

GEOGRAFIE

Rozloha: 35 980 km2, o něco větší než Belgie a menší než Švýcarsko, necelá polovina rozlohy ČR
Délka pobřeží: 1 566 km
Podnebí: tropické a přímořské; období dešťů trvá od června do srpna a v severní části ostrova je prakticky po celý rok zataženo, na jihu je o něco tepleji a více slunečných dní
Průměrné teploty: Taipei/Tainan – leden, únor 15/20 °C; březen–květen 17–23/22–27 °C; červen–srpen 25–28/29–30 °C; září, říjen 17–25/25–27 °C; listopad, prosinec 17–20/22–24 °C
Průměrné měsíční srážky: Taipei/Tainan – leden, únor 100–150/20–40 mm; březen–květen 160–200/50–80 mm; červen–srpen 270–330/350–420 mm; září, říjen 120–180/30–150 mm; listopad, prosinec 60–80/15–20 mm
Nejnižší a nejvyšší bod: Jihočínské moře 0 m / Jü-šan 3 952 m

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Symboly ďábelského zacházení s černošskými otroky byly karabáč z hroší kůže a usekané ruce.

Historie

Samice s mláďaty se brzy ráno vracejí z plantáže zpět do pralesa. Překonat strmý příkop pomáhají mláďatům pošťuchováním choboty.

Příroda
Zajímavosti
Vesmír

Pětikilometrový kráter v Ora Banda vznikl po dopadu tělesa o průměru až 200 metrů.

Věda

Žralok bělavý (zvaný též žralok býčí) je mohutný a velký druh žraloka, známý svým nepředvídatelným a často velice agresivním chováním.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907