galaxie

Teleskop South Pole Telescope, s jehož pomocí vědci vzdálenou protokupu objevili, se nachází na polární stanici Amundsen–Scott v Antarktidě. Jde o třetí generaci teleskopu s vysokým rozlišením.

24. 06. 2022

Nejčtenejší


Galaxie v Andromedě. (foto: Wikimedia Commons, David (Deddy) Dayag, CC BY-SA 4.0)

23. 06. 2022

Obří eliptické galaxie patří mezi největší galaxie, které známe. Příkladem takové galaxie je galaxie M87 v souhvězdí Panny.

30. 05. 2022

Utkání dvou černých děr

Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.

Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)

20. 05. 2022


Reklama

Pětice galaxií skupiny Hickson Compact Group 40 postupně splývá do jediné velké galaxie.

21. 04. 2022
01. 04. 2022

Spirální galaxie NGC 772 se svým nápadným ramenem na snímku dvoumetrového robotického dalekohledu Liverpool Telescope.

28. 03. 2022

Díra do nebe

To, co jejich předchůdci kdysi považovali za díru v obloze, znají dnešní astronomové jako molekulární mrak: Vysoká koncentrace plynu a prachu absorbuje prakticky veškeré viditelné světlo vydávané hvězdami v pozadí. Temné okolí činí vnitřek molekulárních mračen jedním z nejchladnějších a nej­izolovanějších míst ve vesmíru. K nejpozoruhodnějším tmavým absorpčním mlhovinám patří mračno v souhvězdí Hadonoše, nesoucí označení Barnard 68. Od Země jej dělí asi jen 500 světelných let a měří 1,5 světelného roku. Odborníci dosud přesně nevědí, jak podobná molekulární mračna vznikají, zřejmě se v nich však rodí nové hvězdy. A také mlhovina Barnard 68 nejspíš kolabuje za vzniku hvězdného systému. Mračno si můžeme prohlédnout prostřednictvím infračerveného světla. 

22. 02. 2022

Ilustrace zachycuje, jak by mohlo vypadat aktivní jádro galaxie M77. Podobně jako v případě jiných aktivních galaktických jader i centrální oblasti M77 dodává energii superhmotná černá díra s tenkým akrečním diskem, který je obalen hustým prstencem (nebo torem) plynu a prachu. Vědci se domnívají, že i toto aktivní galaktické jádro vytváří jety a prachové proudy, které vystupují z oblasti kolem černé díry kolmo na rovinu akrečního disku.

18. 02. 2022
15. 02. 2022

Reklama

Mléčná dráha rozprostírající se na obloze nad chilskými Andami. Bez srážky Mléčné dráhy s trpasličí galaxií by Slunce možná nevzniklo.

09. 01. 2022

Hmotnost naší Galaxie určili astronomové na 1,29 × 10¹² ekvivalentů Slunce. Zhruba 90 % hmoty však nelze pozorovat, neboť nevysílá elektromagnetické záření. Jde o skrytou látku, známou také pod označením „temná hmota“.

02. 01. 2022

Zvířetníkové světlo je slabě zářící kužel, který lze spatřit na noční obloze kolem ekliptiky, tedy ve zvířetníkových souhvězdích. Způsobuje ho rozptyl slunečního světla vesmírným prachem v oblaku kolem ekliptiky. (foto: Flickr, StarryEarth, CC BY-NC 2.0)

30. 12. 2021

V naší Galaxii se obyvatelná zóna nachází v jejím disku do vzdálenosti asi deseti kiloparseků, s výjimkou samotného centra. 

18. 12. 2021

Dlouhé ohony dvojice galaxií NGC 4676, známé jako Myši, byly vytaženy gravitačními slapy v důsledku interakce obou hvězdných ostrovů.

04. 12. 2021

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

03. 12. 2021

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907