galaxie

Detailní snímek centra Mléčné dráhy zařízením HAWK-I soustavy teleskopů Very Large Telescope.

Mlhovina v Andromedě

Galaxie M31 je od Země vzdálena 2,54 milionu světelných roků. V průměru měří 220 tisíc světelných let, tudíž je za dobrých podmínek viditelná jako mlhavý obláček v souhvězdí Andromedy – odtud používané označení „mlhovina v Andromedě“. Na základě nových poznatků bylo v roce 2010 potvrzeno, že M31 vznikla jako důsledek srážky dvou menších útvarů zhruba před osmi miliardami let: Dokládají to dvě černé díry v jejím středu. Kolize galaxií – tzv. galaktický kanibalismus – představovaly v minulosti jeden z mechanismů, jak se utvářely velké hvězdné ostrovy.

Hoagův objekt na snímku Hubbleova teleskopu

Pro vyhledání galaxií na nebi je nezbytné použít podrobnou tištěnou či digitální mapu hvězdné oblohy anebo naváděnou montáž.

Srážka galaxií Arp-Madore 2026-424

Srážka galaxií NGC 4676, které se přezdívá Myšky

Nad původem rychlých rádiových záblesků si vědci lámou hlavu už přes deset let

Nadkupa El Goro se skládá ze dvou kolizních kup galaxií

Tzv. hyperrychlé hvězdy se pohybují dostatečně rychle, aby z Mléčné dráhy unikly. Vědci při jejich studiu objevili stálice, jež zřejmě opustily jiné galaxie a vysokou rychlostí se naopak řítí k té naší 

Nalevo klidná galaxie typu LINER, napravo galaxie v podobě kvasaru

Rentgenový záblesk supermasivní černé díry galaxie GSN 069

Barnardova galaxie náleží společně s naší Galaxií, M31 v Andromedě, M33 v Trojúhelníku a řadou dalších, mnohdy trpasličích hvězdných ostrovů do tzv. Místní skupiny. Nenápadná zůstává dokonce i na fotografiích z obřích astronomických dalekohledů. Mezi její nejvýraznější detaily patří načervenalé mlhoviny na periferii (ve žlutých rámečcích). Jde o rozsáhlé hvězdotvorné oblasti sestávající zejména z molekulárního vodíku, který budí k záření světlo mladých a velmi horkých stálic.

Galaxie s aktivní supermasivní černou dírou

Snímek malé části oblohy zachycuje několik tisíc galaxií