Nová nejvzdálenější galaxie: Webbův dalekohled opět posouvá hranice pozorovaného vesmíru
Pozorování galaxie MoM-z14 ve velmi mladém vesmíru naznačuje, že procesy formování galaxií probíhaly krátce po Velkém třesku rychleji a jinak, než předpokládají současné kosmologické modely.
Webbův dalekohled opět posunul hranice pozorovaného vesmíru o něco blíž k samotnému počátku. Dokázal potvrdit existenci jasně zářící galaxie ve vesmíru pouhých 280 milionů let po Velkém třesku. Galaxie MoM-z14 je nejen rekordně vzdálená, ale současně také potvrzuje, jak odlišný byl raný vesmír od našich představ.
Rohan Naidu z Kavliho institutu pro astrofyziku a kosmický výzkum při Massachusettském technologické institutu se svými kolegy pozoroval galaxii MoM-z14 pomocí spektrografu NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph) na palubě Webbova dalekohledu. Díky tomu byli schopni potvrdit, že tato galaxie má témě neuvěřitelně velký rudý posuv z=14,44.
Galaxie z úsvitu vesmíru
Z rudého posuvu, jevu, při němž se vlnová délka světla vzdalujícího se objektu posunuje k červenému konci spektra, je možné odvodit, jak je tento objekt vzdálený. V tomto případě rudý posuv odpovídá vesmíru, který byl starý jen 280 milionů let a jeho světlo k nám letělo přes 13,5 miliardy let. Výzkum nejvzdálenější galaxie publikoval odborný časopis Open Journal of Astrophysics.
„S Webbovým dalekohledem dohlédneme dál, než kam kdy lidstvo mohlo,“ uvádí Naidu. „A jak se zdá, nic tam nevypadá, jak jsme předpokládali. To je ohromný problém, ale taky je to nesmírně vzrušující.“ Narůstající rozpor mezi teoriemi a pozorováním přináší spoustu otázek, které bude nutné zodpovědět.
MoM-z14 náleží do rychle se rozrůstající skupiny galaxií ve velmi mladém vesmíru, které jsou překvapivě jasné. Podle badatelů jich je stokrát víc, než kolik donedávna předpovídaly teoretické studie. Také se zdá, že okolí galaxie MoM-z14 je částečně ionizováno, což je zvláštní. Všechny současné modely vesmíru totiž předpokládají, že v takto mladém vesmíru by k ionizaci nemělo docházet.
