Doktor Jekyll a pan Hyde: Webbův teleskop odhalil skryté monstrum z raného vesmíru
Vesmírný dalekohled Jamese Webba odhalil galaxii z raného vesmíru, která se ve viditelném světle tváří vcelku nenápadně. V infračerveném spektru ale skrývá přerostlou supermasivní černou díru, která zpochybňuje dosavadní představy o vzniku galaxií.
Astronomové se díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba (JWST) podívali hluboko do minulosti – až do doby, kdy byl vesmír starý pouhých 800 milionů a objevili objekt, který na první pohled působil zcela nevinně. Galaxie přezdívaná Virgil se ve viditelném a ultrafialovém světle tváří jako obyčejná mladá galaxie, kde se rodí nové hvězdy.
Jakmile se ale na ni astronomové podívali v infračerveném světle, ukázala se její druhá, mnohem temnější tvář. V jejím srdci vědci objevili supermasivní černou díru, která zběsilým tempem požírá okolní hmotu a vyzařuje obrovské množství energie.
Černá díra, která přerostla vlastní galaxii
Galaxie Virgil vědcům zamotala hlavu. Podle současných teorií vznikají nejprve galaxie a teprve postupně v jejich centrech vyrůstají černé díry. Supermasivní černá díra v centru galaxie Virgil je ale vzhledem k velikosti hostitelské galaxie nepřiměřeně velká. Vědci ji řadí do kategorie tzv. „přerostlých“ černých děr, které do současných modelů vývoje raného vesmíru příliš nezapadají.
Podle astronoma George Riekeho z Arizonské univerzity je možné, že některé černé díry ve svém vývoji „předbíhají“ své galaxie. To podle něj představuje zásadní obrat v chápání kosmické historie. Podrobnosti vědci popisují ve studii zveřejněné v odborném časopisu Astrophysical Journal.
Tajemné červené tečky
Virgil patří mezi objekty označované jako malé červené tečky (Little Red Dot). Tyto extrémně červené, kompaktní a jasné zdroje zaznamenal Vesmírný dalekohled Jamese Webba ve velkém množství v době zhruba 600 milionů let po Velkém třesku. Přibližně v době, kdy byl vesmír starý 1,5 miliardy let, je už ale téměř nepozorujeme.
Může jít o místa s extrémní tvorbou hvězd, vyloučit ale nelze ani projevy neobvyklé fyziky. Odpovědi by mohl ukrývat právě Virgil – je totiž nejčervenějším objektem ze všech dosud známých červených teček.
