Co uviděl Webbův dalekohled v srdci galaxie Kružítko?
Webbův dalekohled pořídil snímky bezprostředního okolí supermasivní černé díry galaxie Kružítko v doposud největším detailu.
Galaxie Kružítko (ESO 97-G13) ve stejnojmenném souhvězdí jižní oblohy je jednou z nejbližších velkých galaxií. Jde o tzv. Seyfertovu galaxii, což je jeden ze dvou hlavních druhů galaxií s aktivním galaktickým jádrem. Druhým hlavním zástupcem této skupiny jsou kvasary. Pro astronomy je tím pádem velmi lákavým cílem.
Infračervené záření supermasivní černé díry
Vědci zkoumají galaxii Kružítko a její supermasivní černou díru rozmanitými dalekohledy. Nedávno se k nim přidal i Webbův dalekohled, který pořídil doposud nejostřejší snímky bezprostředního okolí této aktivní supermasivní černé díry.
Vědci se doposud domnívali, že nejjasnější zdrojem infračerveného záření, který pozorujeme v těsné blízkosti supermasivní černé díry galaxie Kružítko, jsou výtrysky extrémně přehřáté hmoty směrem pryč od černé díry. Pozorování Webbova dalekohledu ale potvrzuje, že tomu tak není.
Na snímcích Webbova dalekohledu je patrné, že většina horkého prachu v těsném okolí supermasivní černé díry ve skutečnosti nemíří pryč, ale naopak přímo do její gravitační propasti. Asi 87 procent emisí infračerveného záření z této oblasti vesmíru pochází z horkého prachu v bezprostřední blízkosti černé díry.
Webbův dalekohled při tomto pozorování využil zařízení Aperture Masking Interferometer, které je součástí spektrografu NIRISS (Near-Infrared Imager and Slitless Spectrograph). Vědci s ním dosáhli prvního pozorování objektu mimo Mléčnou dráhu s vesmírným infračerveným interferometrem. Jak uvádí Julien Girard z Space Telescope Science Institute (STScI), s kolegy doufají, že jejich výzkum inspiruje ostatní vědce k využití stejného postupu pro výzkum nepříliš zřetelných struktur v blízkosti jasných zdrojů záření.
