jaderná zbraň

Za studené války se lidstvo ocitlo několikrát v krizových chvílích, kdy mohlo dojít k použití ničivého arzenálu.

Záběr výbuchu z 16. července 1945 v Novém Mexiku – nechybělo ale zas tak moc, aby atomovou bombu sestrojilo i nacistické Německo. Ve výřezu první atomová bomba odpálená během testu Trinity. (foto: Shutterstock + Wikimedia Commons, Federální vláda Spojených států amerických, CC0)

Jaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. 

Centrum Hirošimy po dopadu atomové bomby. Padesát tisíc lidí se prakticky vypařilo.

Továrna na výrobu štěpného materiálu v Oak Ridge, tehdy největší budova světa. Pracovaly tam tisíce lidí, jen málokdo ovšem přesně věděl, na čem se podílí.

R-36M „Satan“ je nejtěžší mezikontinentální balistická střela všech dob

Raketa Trident II ve službách Royal Navy unese až 14 bojových hlavic

Technici amerického letectva při údržbě bojových hlavic.

Jedna z konspiračních teorií tvrdí, že ptačí chřipka byla poksem s genetickou zbraní, protože zasáhle především asijské obyvatelstvo

Zastavení projektu Airborne Laser (s laserovým komplexem na „nose“ Boeingu 747) zbrzdilo úvahy o sestrojení ničivé superzbraně v brzké budoucnosti.

Amerika má těchto „krasavců“ neustále připravených k odpalu několik stovek. Dalších sedm tisíc hlavic leží ve skladech.

Hirošimky z japonských pláží

Bomby svržené na Hirošimu a nagasaki si vyžádaly přinejmenším 150 tisíc civilních obětí a dalších 244 tisíc následovalo později.