kinematografie

Předražený dopis

Posel budoucnosti (1997) | rozpočet:  114 milionů | výdělek: 29 milionů

Na počátku obrovského selhání filmu Posel budoucnosti stál snímek Vodní svět. Spojovalo je jméno Kevina Costnera, který dobrodružství ze zatopené Země produkoval a po jeho uvedení do kin musel překousnout hořký fakt, že se výsledek ani zdaleka nezaplatil: Natáčení vyšlo na 342 milionů dolarů, ale v amerických kinech Vodní svět vydělal sotva polovinu a ze dna ho nakonec vytáhly až prodeje na videokazetách. Šlo o velký pád od roku 1990, kdy vznikl Tanec s vlky přijímaný kritikou i diváky s nadšením. Posel budoucnosti měl Costnerovi napravit pošramocenou reputaci – a tentokrát se nestal producentem, nýbrž rovnou režisérem i hlavním aktérem.

Snímek je zasazený do postapokalyptické budoucnosti, kdy se zdecimované Spojené státy proměnily ve futuristický Divoký západ. Hlavní hrdina v podobě novodobého nomáda najde jednoho dne pošťáckou uniformu a tašku nedoručených dopisů, jejichž prostřednictvím pak mimoděk zažehne naději a touhu lidí po návratu světa před katastrofou. 

Scénář vycházel z knihy Davida Brina, který její poselství shrnul slovy: „Pokud by se naše společnost rozpadla, nakonec bychom si uvědomili, jak moc nám předešlý život chybí a jaký zázrak znamenalo pouhé doručování pošty.“ Nutno dodat, že diváky příběh nenadchl: Působil naivně, až pateticky a bral se příliš vážně. Kritika snímek roznesla na kopytech za sentimentalitu i přehnanou snahu udělat dojem a na špatná hodnocení měla vliv rovněž délka, jež se zastavila těsně pod třemi hodinami. Stopáž se přitom stala terčem stížností už při testovacím promítání, ale Costner jednoduše zkracovat odmítl. Posel budoucnosti tak kina zrovna neplnil, a přestože se náklady vyšplhaly na 114 milionů dolarů, vydělal zhruba jen čtvrtinu. (foto: Warner Bros)