lidská evoluce

Za světlou kůži vděčí populace Evropy neandertálcům. Bez jejich genů by její vývoj trval déle.

Zrzavé vlasy a velké nadočnicové oblouky. Jeden z těch méně rizikových rysů, které jsme od neandertálců přejali.

Pozůstatky čtyřnožců rodu Acanthostega se objevují v zemských vrstvách starých zhruba 365 milionů let.

V roce 1982 vytvořil Dale Russell koncept dinosauroida – výsledek hypotetických evolučních pochodů, které by působily na rychlého a dravého běžce druhu Troodon formosus.

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Kolébkou lidstva je Afrika. Na černém kontinentu se z pravěkých australopitéků vyvinuli první zástupci rodu Homo. Těm však byl africký kontinent záhy malý a podnikali dlouhé migrace do Evropy a Asie, a to hned několikrát. 

Homo Antecessor, který žil během spodního pleistocénu na území dnešního Španělska a Itálie, byl jedním z předků moderního člověka. 

Některé specifické znaky v DNA Tibeťanů mohou být staré 20 000 až 30 000 let.

Zatímco dle některých názorů se život zrodil na povrchu Země v prebiotické polévce, podle jiných ležela jeho kolébka v oceánech.

Aby lidé kmene Bajau Laut vydrželi tlak v hloubce přes 70 m, propichují se už malým potápěčům ušní bubínky. Tibetští šerpové zase na rozdíl od nás vdechují do rozšířených plic víc vzduchu.

Lidé si vypůjčili geny od neandrtálců

Mořský nomád Bajau ve svém živlu

Tolerance lidí vůči alkoholu se bude zhoršovat