lidská evoluce

Naše evoluce v sobě zahrnuje celou řadu cest a cestiček, větvících se a křížících, se spoustou nejrůznějších předků.

Používání nástrojů se stalo jedním z hnacích motorů rozvoje mozku. Rod Homo se naučil kontrolovat oheň možná už před 1,5 milionu let.

Ženské a mužské mozky se v průběhu orgasmu chovají téměř stejně. Skenování mozků pomocí pozitronové emisní tomografie (PET) a magnetické resonance (MR) ukázalo, že rozsáhlé oblasti mozkové kůry během orgasmu dočasně utlumí svou aktivitu.

Růst dětí ovlivňuje skladba jídelníčku či choroby a s tím spojená podvýživa.

Počet leváků v populaci je odhadován na deset procent, podle některých odborníků je však genetických leváků mezi námi až polovina.

Za světlou kůži vděčí populace Evropy neandertálcům. Bez jejich genů by její vývoj trval déle.

Zrzavé vlasy a velké nadočnicové oblouky. Jeden z těch méně rizikových rysů, které jsme od neandertálců přejali.

Pozůstatky čtyřnožců rodu Acanthostega se objevují v zemských vrstvách starých zhruba 365 milionů let.

V roce 1982 vytvořil Dale Russell koncept dinosauroida – výsledek hypotetických evolučních pochodů, které by působily na rychlého a dravého běžce druhu Troodon formosus.

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Kolébkou lidstva je Afrika. Na černém kontinentu se z pravěkých australopitéků vyvinuli první zástupci rodu Homo. Těm však byl africký kontinent záhy malý a podnikali dlouhé migrace do Evropy a Asie, a to hned několikrát. 

Homo Antecessor, který žil během spodního pleistocénu na území dnešního Španělska a Itálie, byl jedním z předků moderního člověka. 

Některé specifické znaky v DNA Tibeťanů mohou být staré 20 000 až 30 000 let.

Zatímco dle některých názorů se život zrodil na povrchu Země v prebiotické polévce, podle jiných ležela jeho kolébka v oceánech.