lidská evoluce

Opičí proces v Daytonu upoutal v roce 1923 pozornost celé země i světa.

Vousy, vlasy a další chlupy nejen chrání kůži, ale slouží také jako prodloužení hmatové soustavy.

Ženské a mužské mozky se v průběhu orgasmu chovají téměř stejně. Skenování mozků pomocí pozitronové emisní tomografie (PET) a magnetické resonance (MR) ukázalo, že rozsáhlé oblasti mozkové kůry během orgasmu dočasně utlumí svou aktivitu.

Okolní svět je plný moderních technologií, a přesto máme mozek nastavený spíš na zvládání života v pravěku.

V současné době jsou všichni lidé na Zemi příslušníky jediného živočišného druhu: Homo sapiens. Společně s vlastními vyhynulými předchůdci a nejbližšími „příbuznými“ vytváříme širší rod Homo, jehož všichni členové mají některé společné lidské rysy. (foto: Shutterstock)

Naše evoluce v sobě zahrnuje celou řadu cest a cestiček, větvících se a křížících, se spoustou nejrůznějších předků.

Používání nástrojů se stalo jedním z hnacích motorů rozvoje mozku. Rod Homo se naučil kontrolovat oheň možná už před 1,5 milionu let.

Růst dětí ovlivňuje skladba jídelníčku či choroby a s tím spojená podvýživa.

Počet leváků v populaci je odhadován na deset procent, podle některých odborníků je však genetických leváků mezi námi až polovina.

Za světlou kůži vděčí populace Evropy neandertálcům. Bez jejich genů by její vývoj trval déle.

Zrzavé vlasy a velké nadočnicové oblouky. Jeden z těch méně rizikových rysů, které jsme od neandertálců přejali.

Pozůstatky čtyřnožců rodu Acanthostega se objevují v zemských vrstvách starých zhruba 365 milionů let.

V roce 1982 vytvořil Dale Russell koncept dinosauroida – výsledek hypotetických evolučních pochodů, které by působily na rychlého a dravého běžce druhu Troodon formosus.

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.