Kam zmizela lidská srst? Ochlupení signalizovalo zdravého a silného jedince

13.06.2022 - Vilém Koubek

Dávno pryč jsou doby, kdy lidské tělo halila hustá srst: Evoluce nás o ni postupně připravila a zanechala nám jen ostrůvky výraznějších chlupů, jež si navíc často holíme. Které národy si bujné ochlupení dál hrdě pěstují?

<p>Vousy, vlasy a další chlupy nejen chrání kůži, ale slouží také jako prodloužení hmatové soustavy.</p>

Vousy, vlasy a další chlupy nejen chrání kůži, ale slouží také jako prodloužení hmatové soustavy.


Reklama

Ačkoliv to tak na první pohled nevypadá, většinu našeho těla pokrývají jemné chloupky: „Zarostlé“ nejsou pouze dlaně, chodidla, rty, zadní strany uší, některé části genitálií, pupek a zjizvená kůže. V pubertě se však objevuje také ochlupení, jehož délka, barva i hustota se liší v závislosti na pohlaví, genech a hormonální rovnováze. 

Zarostlé Středomoří 

Mužům rostou vedle genitálií silnější chlupy také na hrudi či zádech. Podle výzkumu Stewarta Hindleyho a Alberta Damona, publikovaného v americkém Journal of Physical Anthropology, mají nejvíc tzv. androgenních chlupů obyvatelé Středomoří, Skandinávie, Islandu a japonského ostrova Honšú. Česká republika se pohybuje v rozmezí 60–69 %, zatímco zdaleka nejméně „zarostlí“ jsou muži subsaharské Afriky zhruba s 5 %.

Předpokládá se, že jde o pozůstatky srsti, jakou dnes vidíme u zvířat, která v průběhu evoluce ustupovala holé kůži. Vědci si však nejsou zcela jisti, proč a za jakých podmínek k řídnutí došlo. Podle Hindleyho a Damona jsme „kabát“ shodili kvůli ektoparazitům, tedy cizopasníkům žijícím na povrchu těla – jako jsou klíšťata či vši. Nicméně z výzkumu pubických a vlasových vší vyplývá, že nepříjemní „nájemníci“ na člověka přeskočili z goril zhruba před 3,3 milionu let. Mohli tedy sehrát určitou roli, ale netvořili hlavní nebo nejdůležitější faktor ztráty porostu.

Horka se nelekneme

Další teorie hovoří o formě adaptace na teplotní podmínky Afriky, odkud naši předkové vzešli. Kvůli srsti se organismus přehříval, a tak začala ustupovat, aby se povrch těla mohl lépe ochlazovat potem. Pravěkým lidem to umožňovalo „vynalézt“ vytrvalostní běh a na něj navázanou techniku lovu, kterou dodnes využívají Sanové neboli Křováci v poušti Kalahari: V polední výhni dokážou pronásledovat gazelu tak dlouho, dokud nezemře na přehřátí. Běh dlouhý i 60 kilometrů přitom zvládnou díky účinnému pocení a odvodu tepla. 

Podle jiné teorie došlo k postupnému úbytku chlupů proto, že něžné pohlaví v minulosti upřednostňovalo méně zarostlé muže. Vědci se však přou, že se sem promítá chování, jež pozorujeme spíš v dnešním světě a které ochlupení často démonizuje. Kdysi dávno by naopak bujná hříva symbolizovala zdravého, dobře živeného a silného jedince, kterého by si ženy vybraly na úkor „naháčů“ mnohem pravděpodobněji.

Mohutnější a zdravější

Chlupy každopádně tvoří důležitou součást našich těl a hrají významnou roli v regulaci teploty. Zachycují totiž pot vylučovaný žlázami a pomáhají při jeho odpařování. Pevnější a delší ochlupení na hrudi, zádech či genitáliích pak mimo jiné přenáší otřesy, a slouží tak coby „nadstavba“ hmatové soustavy. 

TIP: Mužský plnovous: Symbol moudrosti, atraktivity, ale i zanedbaného vzhledu

Některé části našeho těla navíc chlupy chrání a podle Markuse J. Rantala z univerzity ve finském Jyväskylä kdysi usnadňovaly výběr partnerů: Na porostu intimních partií se mohou zachytávat feromony, jež vábily opačné pohlaví. A například zarostlá hruď je opticky mohutnější, což u mužů zvyšovalo šanci najít si svolný protějšek. 

Na barvě záleží

Množství vlasů je sice individuální, ale promlouvá do něj také jejich barva: Zdaleka nejhustší porost mají na hlavě blonďáci, a to až 150 tisíc kořínků. U hnědovlasých se jedná zhruba o 110 tisíc, následují černovlasí se 100 tisíci a zrzci s „pouhými“ 90 tisíci. Každý z nás má také na těle v průměru 25 tisíc hrubých chlupů, 420 řas a 600 chloupků obočí.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bakchův chrám patří mezi nejzachovalejší starořímské stavby v Baalbeku i na celém světě. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Soutěž o titul nejošklivějšího psa se konala 24. června 2022 v Petalumě v Kalifornii. Vítězem se stal Pan Smíšek (Mr. Happy Face). (foto: The World's Ugliest Dog)

Revue
Věda

Setkání minulosti s budoucností – jezdec Pony Expressu míjí dělníky vztyčující telegrafní sloupy. (foto: Shutterstock)

Historie

Mars Sample Return je plánovaná vysoce komplexní robotická mise k planetě Mars, která by měla dopravit zpět na Zemi vzorky marsovské horniny. (foto: NASA/ESA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Samohybná houfnice Wespe zničená v Normandii. Armáda ji nakonec upřednostnila před Geschützwagenem Ivb für 10,5-cm leFH 18/1. (foto: Wikimedia Commons, W.wolnyCC0)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907