Mužský plnovous: Symbol moudrosti, atraktivity, ale i zanedbaného vzhledu

28.07.2019 - Kateřina Helán Vašků

Symbol moudrosti, dominance, atraktivity, ale i zanedbaného vzhledu nebo nedostatečné hygieny. V průběhu staletí se chápání vousů napříč kulturami a civilizacemi výrazně lišilo. Jaká je jejich pozice dnes a jak na mužskou tvář nahlížejí vědci?

<p>Po dekádách, které preferovaly hladce oholené muže, se nyní na ulicích vyskytuje mnohem více elegánů s vousy a zakroucenými kníry. </p>

Po dekádách, které preferovaly hladce oholené muže, se nyní na ulicích vyskytuje mnohem více elegánů s vousy a zakroucenými kníry. 


Reklama

O tom, že upravený vous hrál významnou roli prakticky od zrodu prvních civilizací, přináší svědectví řada uměleckých děl. Sochy starých Asyřanů žijících v oblasti tzv. úrodného půlměsíce zdobí pečlivě upravený vous, který sestává ze tří až pěti řad nakadeřených kudrlinek, táhnoucích se od ucha k uchu kolem tváře a brady. Také Babyloňané věnovali vousům značnou péči: Poctivě je promazávali olejem, a k úpravě komplikovaných „prstýnků“ používali dokonce speciální kleště a kulmy. Svou chloubu si dávní obyvatelé Předního východu rovněž s oblibou barvili – na černou, ale také oranžovorudou. 

Staří Egypťané si zas s výjimečnou starostlivostí pěstili své bradky: Obarvovali je henou a někdy do nich vplétali zlaté nitě. Zvláštní místo pak zaujímal falešný vous z kovu zvaný „postiche“, který nosili egyptští králové a královny zhruba v letech 3000–1580 př. n. l. K hlavě si jej připevňovali speciální páskou, pod umělou bradkou si ovšem faraonové tvář pečlivě holili – nepravým vousem vzdávali hold bohu podsvětí Usirovi. 

Nástup hladkých lící 

V antickém Řecku představovala ozdoba tváře nejen znamení cti, nýbrž i vytříbeného vkusu. Muži si vous kleštičkami upravovali do jemných kudrlinek a vytvářeli si celou řadu sestřihů. K oholení se většinou přistupovalo, jen když se jednalo o trest. Péči o porost obličeje věnovali značnou pozornost i vojáci, což ovšem skončilo rokem 345 př. n. l.: Tehdy Alexandr Veliký nařídil, aby se všichni válečníci oholili. Obával se totiž, že by mohli nepřátelé jeho muže za vousy chytat, a snadno je tak porazit. 

Mezi běžným lidem přetrval upravený porost tváře až do éry starověkého Říma. Od roku 454 př. n. l., kdy se v ulicích dávné metropole objevilo první holičství, se však postupně prosazoval nový trend – hladký obličej. Je třeba dodat, že zmíněné módě nikdy nepodlehli filozofové a nadále svou chloubu pyšně nosili. 

Pod vlivem kleriků 

Anglosasové se chlubili porostem až do přijetí křesťanství v 7. století, kdy se na jejich území začala po vzoru kleriků šířit móda oholených tváří. Angličtí princové si ovšem uchovali pěstěný vous až do konce 11. století, kdy normanský vévoda a anglický král Vilém I. Dobyvatel ustavil, že se panovníci musejí v souladu s francouzskou módou holit. 

Pod vlivem křižáckých výprav však zmíněná nařízení padla a vous slavil velký návrat. Po čtyři následující staletí se smělo nosit prakticky všechno, podobně jako je tomu dnes – od různých zástřihů po pečlivě oholenou tvář. Nicméně od roku 1535 se s probíhající náboženskou reformací pozornost opět přiklonila k porostu: Protestantští kněží si totiž nechali po vzoru starozákonních proroků rašit bujný plnovous

Na počátku 17. století pak přišel do módy vous zastřižený do špičky, známý jako Van Dyke. Zmíněný styl nese jméno vlámského malíře Anthonyho van Dycka, jenž ho na svých portrétech často zobrazoval. K vytvarování kýžené ozdoby se používala pomáda či vosk a k úpravě pak různé kartáčky a hřebeny. Světlo světa spatřily rovněž mnohé pomůcky sloužící k tomu, aby si porost udržel patřičný tvar i ve spánku.

Po vzoru revolucionářů 

Další rozmach vousů nastal za třicetileté války v letech 1618–1648, ale v následujícím století se móda opět přiklonila k holým lícím. Poslední velká etapa pěstěné chlouby tváře započala na přelomu 18. a 19. století, kdy se vousy staly poznávacím znamením nejednoho revolucionáře. 

Po přelomovém roce 1848 zdobila švihácká bradka či knír nejen muže brojící proti starým pořádkům, nýbrž i panovníky, a v západním světě se proměnila v široce uznávaný trend. Zlatou éru vousu však definitivně ukončila první světová válka. Bujný porost totiž na bojištích překážel, především při používání plynových masek

Vousy se vrátily do módy až na přelomu tisíciletí, kdy je přijala za své kultura tzv. hipsterů. Mladíci, kteří si libovali v nejnovějších technologiích a v archaickém stylu oblékání, svou ozdobu brzy zpopularizovali. Následně k ní přilnuli i milovníci švihácké italské módy a blogy o pánském odívání se začaly plnit pány ve skvěle padnoucích oblecích, jejichž image dotvářel hustý udržovaný vous. Dnes je ochlupení tváře na výsluní a nezdá se, že by se oholená epocha měla jen tak vrátit

Výhoda v dobách krize 

Proč se popularita vousů napříč časem v cyklech vrací? Jde pouze o pánskou ješitnost a estetiku, nebo snad kníry poskytují nějakou výhodu, dojde-li na hledání partnerek? Podle amerického neurovědce Nigela Barbera tomu tak skutečně je. Barber – jehož jméno mimochodem znamená „lazebník“ – se zaměřil na mužský porost v britské módě mezi léty 1842 a 1971. Zjistil přitom, že muži si vousy pěstují víc v dobách míru, kdy je dost svobodných mladíků, a ženy si tak mohou vybírat. Pánové prý chtějí na „manželském trhu“ působit důvěryhodně a vyzrále a naznačují, že své závazky myslí vážně

TIP: Triumfální comeback plnovousu: Jde o trvalý návrat mužského symbolu?

Není to poprvé, co danou myšlenku někdo vyřkl. Již Charles Darwin ve svém díle O původu člověka uvedl hypotézu, že udržovaný vous hraje významnou roli v sexuálním výběru – v procesu, kdy dochází ke zvýhodnění některých rysů jedince v zájmu jeho atraktivnosti pro opačné pohlaví. Je však zmíněná představa pravdivá?

Řada studií na dané téma ukázala, že dnešní ženy skutečně považují muže s vousy za biologicky i společensky zralejší, ale současně za víc agresivní a dominantní – což ne vždy představuje chtěný rys. Jako vítězové vyšli z dámských preferencí coby krátkodobě i dlouhodobě upřednostňovaní partneři muži s odrostlejším strništěm. Zajímavé je, že některé výzkumy ukázaly plně zarostlé pány jako vhodnější otce, zatímco ty s lehce odrostlými vousy jako víc žádoucí sexuální partnery. 

Číhající bakterie

Studie švýcarských vědců publikovaná letos v časopise European Radiology přinesla překvapivý závěr: Mužské vousy údajně obsahují víc patogenních bakterií než nejšpinavější části psí srsti. Badatelé přitom analyzovali vzorky kůže i slin 18 mužů ve věku 18–76 let a srsti i slin 30 psů různých plemen. 

Původním cílem přitom nebylo zkoumání bakterií vousů, nýbrž zjištění, zda je bezpečné použít pro lidi i psy totéž zařízení magnetické rezonance. Ukázalo se, že huňáči jsou ve skutečnosti čistotnější pacientijejich porost obsahoval oproti tomu lidskému méně potenciálně škodlivých patogenů a lékařské zařízení po nich v tomto ohledu zůstalo méně znečištěné.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907