Jsou lidé opravdu „holé opice“? Jaký význam má lidské ochlupení?

22.01.2023 - Jaroslav Petr

Od zvířat se nelišíme ani tak množstvím chlupů, jež nám na těle rostou, ale spíše jejich barvou, sílou a délkou. Vypadáme, jako bychom byli holí, ale ve skutečnosti máme chlupů dost; a ty nám dobře slouží při mnoha různých příležitostech

<p>V průběhu života se člověku ochlupení dramaticky mění; klíčovým bodem zlomu je puberta.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

V průběhu života se člověku ochlupení dramaticky mění; klíčovým bodem zlomu je puberta. (foto: Shutterstock)


Reklama

Často se tvrdí, že člověk v průběhu svého vývoje přišel o srst a proměnil se v „nahou opici“. Ve skutečnosti nejsme my lidé zase tak holí. Na svět přicházíme s tělem pokrytým jemnými chloupky, které vyrůstají z pěti milionů chlupových folikulů. Hustotou ochlupení tak příliš nezaostáváme za našimi nejbližšími příbuznými z řad lidoopů – za šimpanzi. Naše chlupy jsou však jemnější, světlejší a kratší, a tak nejsou na pohled tak nápadné jako srst na těle většiny zvířat.

Ochlupení nám neroste na vybraných místech těla, jako jsou rty, dlaně, chodidla, zadní strana ušního boltce a vnější části pohlavních orgánů. Na všech ostatních částech těla včetně nosních dírek a vnějších zvukovodů se nám ochlupení zachovalo. Ve srovnání s makaky však mají lidé a šimpanzi chlupy desetkrát řidší.

Kožich nejen na zimu

Našim zvířecím předkům sloužila srst k udržení optimální tělesné teploty. Tato původní termoregulační funkce chlupů je dodnes jasně patrná. Když se ocitneme v chladném prostředí a naskočí nám „husí kůže“, je to důsledek akce drobných kožních svalů, které mají za úkol napřímit chlupy. U našich zvířecích předků vedla akce těchto svalů k naježení srsti a ke zvýšení její izolační vlastnosti. Fakt, že nám naskočí husí kůže také ve vypjatých situacích, souvisí s tím, že naši chlupatí zvířecí předkové využívali naježení srsti i k tomu, aby při střetu s protivníkem vypadali mohutnější a vzbuzovali větší respekt. 

Další chlupy mají na lidském těle specializované úlohy. Chlupy v nosních dírkách zadržují nečistoty a zamezují jejich průniku do dýchacích cest. Podobně chrání řasy oko před nečistotami a drobným hmyzem. Obočí brání stékání potu z čela do očí, ale slouží i k tiché komunikaci. Pohybem obočí jsme s to vyjádřit nebo podtrhnout celou řadu nálad a emocí. 

V průběhu života se člověku ochlupení dramaticky mění. Klíčovým bodem zlomu je puberta, kdy pod vlivem nástupu aktivity pohlavních hormonů dochází u obou pohlaví k růstu chlupů v okolí pohlavních orgánů a v podpaží. U mužů, jejichž varlata začnou v pubertě produkovat velké množství testosteronu a jeho účinnějšího derivátu dihydrotestosteronu, je změna ochlupení podstatně rozsáhlejší. Chlupy jim zesílí a ztmavnou také na končetinách a na těle. Navíc jim na tvářích začnou růst vousy. Ačkoli je testosteron považován za ryze mužský hormon, produkuje ho v mnohem menším množství také ženský organismus, což vysvětluje, proč se v pubertě mění ochlupení i dívkám

Proč jsme holí?

Proč se nám tak radikálně proměnila srst? Proč jsme si uchovali ochlupení? A proč jsou někteří lidé chlupatější než druzí? O teorie přinášející odpovědi na tyto otázky rozhodně není nouze. Podle některých potřebovali naši pravěcí předci při intenzivním pohybu africkými savanami účinněji chladit organismus. K tomu nám pomohlo jak redukované ochlupení, tak i mohutný rozvoj potních žláz. Těch máme desetkrát víc než šimpanzi. O tom, jak množstvím potních žláz mezi primáty vynikáme, svědčí fakt, že makaci a šimpanzi se množstvím potních žláz vzájemně neliší. 

Teorie vysvětlující změnu ochlupení u člověka potřebami důkladnější termoregulace nabízejí i dobrý důvod, proč má člověk nejhustší ochlupení na hlavě. Bohatá kštice vlasů chránila našim předkům hlavu, která byla při vzpřímené chůzi přímo vystavena slunečním paprskům. Týl a temeno hlavy jsou také jedna z mála míst lidského těla, kde se neukládá podkožní tuk, který funguje jako velmi účinná izolační vrstva. Vlasy chrání kůži hlavy také před negativními účinky ultrafialového záření.

Evolučně vysvětlují někteří biologové i zvýšenou chlupatost mužů. Podle nich je pro matku a dítě výhodné, když mají na těle maximálně redukované ochlupení. Když matka přitiskne dítě k tělu, vnímají oba dva holou kůží vzájemný kontakt mnohem intenzivněji. Napomáhá to k upevnění vazby mezi matkou a dítětem, což je v případě člověka mnohem důležitější než u zvířat. Děti jsou na péči rodičů (a matky zvláště) odkázány po dlouhé roky. Pevné citové pouto je zárukou, že se dítě neocitne bez pomoci rodičů dřív, než je s to se samo o sebe postarat. 

Ochrana proti parazitům

Pokud pro nás byla redukce ochlupení výhodná, pak se nabízí otázka, proč jsme během evoluce nepřišli o ochlupení úplně. Vysvětlení nabízí opět řada různých teorií. Nabízí ho i jedna ryze experimentální studie, kterou provedli Isabelle Deanová a Michael Siva-Jothy z univerzity v britském Shefieldu. Dobrovolníkům oholili jedno předloktí a na obou předloktích jim pak úzkým proužkem vazelíny ohraničili pole o rozměrech pět krát deset centimetrů. Do této vazelínové ohrádky vypustili parazitickou štěnici domácí a sledovali, za jak dlouhou dobu bude připravena k sání krve. Na oholeném předloktí přistupoval cizopasník k sání rychleji než na paži s ochlupením. Chlupy tedy cizopasníkovi jeho úlohu významně ztěžují

V dalším pokusu vědci měřili dobu, za jakou dobrovolníci zjistí přítomnost štěnice na paži. Účastníci pokusu neměli přehled o tom, kdy a zda vůbec jim vědci na ruku štěnici pustí. Měli ale hlásit, pokud zaregistrují na kůži pohyb hmyzu. Opět se ukázala výhoda chlupů, když dobrovolníci s neoholeným předloktím zaznamenávali přítomnost parazita ve výrazně kratším čase. Když vědci vzali v potaz hustotu ochlupení jednotlivých dobrovolníků, pak dobrovolníci s hustším ochlupením byli v detekci hmyzu výrazně úspěšnější. 

Chlupy, jež nám evoluce ponechala, nám zjevně stále ještě dobře slouží. Život v uzavřených prostorách a ve velké koncentraci obyvatel s sebou nese rozšíření nejrůznějších cizopasníků. Zároveň tak stoupá riziko šíření infekčních chorob. Dobře známá je úloha blech při roznášení nákazy morem. Ochlupení ale pomáhá lidem odhalit cizopasníka dřív, než začne sát krev a dostane příležitost k šíření nákazy. V oblastech, kde panovalo zvýšené riziko infekce chorobami přenášenými parazitickým hmyzem, tak mohli být lidé evolucí tlačeni k hustšímu ochlupení. Podle některých výzkumů chrání hustší ochlupení do určité míry také proti komárům přenášejícím choroby, jako je malárie, žlutá zimnice nebo horečka dengue.

Signál kvality

Ochlupení může sehrávat významnou roli i v působení velmi mocné evoluční síly – pohlavního výběru. Během evoluce se nedostávají do výhody jen ty organismy, které jsou lépe přizpůsobeny životním podmínkám, ale také jedinci, kteří jsou atraktivnější pro opačné pohlaví. Pokud se hustší nebo řidší ochlupení stane z nějakého důvodu atraktivní, může se takový znak populací šířit, i když žádnou výhodu nepřináší, nebo je dokonce do určité míry nevýhodný. Jedinec pak pro něj nevýhodným, ale pro druhé pohlaví atraktivním znakem demonstruje svou zdatnost. Dává najevo, že je na tom tak dobře, že si tuto zátěž může dovolit. 

Ochlupení ale může být i přímým ukazatelem zdatnosti, protože jeho růst v pubertě je závislý na hormonálních změnách. Ochlupení v oblasti genitálií, v podpaží a u mužů i na dalších částech těla tak signalizuje, že člověk dosáhl dospělosti a že je po hormonální stránce v pořádku. Silnější ochlupení mužů je také známkou dostatečné produkce testosteronu, který se kromě plodnosti podílí i na růstu svalů a agresivitě. Ženy, které si vyberou za partnera hormonálně dobře disponovaného muže, mají lepší vyhlídky na zplození dětí i na účinnější ochranu. Muži naopak většinou preferují ženy s málo vyvinutým ochlupením těla. Silný růst chlupů na těle, nebo dokonce růst vousů naznačuje vyšší produkci testosteronu, který plodnosti žen nesvědčí.

TIP: Genetici odhalují záhadu ztráty ochlupení u lidí a dalších savců

Vlivy, které působí na ochlupení těla, se kombinují a v různých částech světa nebo u různých etnik se mohou projevovat různou silou. V oblastech s hustým osídlením, vysokým promořením krev sajícími parazity a s vysokým rizikem přenosu infekčních chorob může nabývat na významu ochranná funkce chlupů proti parazitům. V oblastech, kde je nedostatek zdrojů a kde je těžké přežít, může být důležitější vysoká hladina testosteronu, jež se projeví silnějším mužským ochlupením. Naopak tam, kde tyto faktory nesehrávají v životě lidí významnější úlohu, se můžou snáze prosazovat muži se slabým ochlupením. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Z nových střel středního doletu Pershing II měli Sověti velké obavy. Na snímku Pershing II odpalovaný z vojenské základny White Sands Missile Range v Novém Mexiku, listopad 1982. (foto: U.S. National Archives, CC0)

Válka
Revue

Ve dvacátých letech bylo auto považováno za velký luxus. Stálo totiž zhruba 20 000 korun a tedy  zhruba stonásobek měsíční mzdy. (foto: Škoda Auto, CC0)

Historie

Následky virových infekcí jsou zřejmě zdrojem mnoha obtíží ve vyšším věku, včetně vyššího rizika vzniku Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby. (foto: Shutterstock)

Věda

Cena za litr nejkvalitnějšího ručně vyráběného arganového oleje se může vyšplhat až k šesti tisícům korun. (foto: Unsplash, Chelsea shapouriCC0)

Zajímavosti

Vizualizace erupce na magnetaru. (ilustrace: NASA's Goddard Space Flight CenterCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907