Genetici odhalují záhadu ztráty ochlupení u lidí a dalších savců

08.01.2023 - Stanislav Mihulka

Člověk patří mezi nejvíce lysé savce. Jakým způsobem a proč jsme ale o hustou srst přišli? Analýza více než 19 tisíc genů u celkem 62 druhů savců poodhalila mechanismy této ztráty.

<p>Analýza více než 19 tisíc genů u celkem 62 druhů savců poodhalila mechanismy ztráty srsti. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Analýza více než 19 tisíc genů u celkem 62 druhů savců poodhalila mechanismy ztráty srsti. (foto: Shutterstock)


Reklama

Prakticky všichni savci mají více či méně elegantní kožich. Zároveň ale existují výjimky – několik druhů savců, které jsou si navzájem často evolučně velmi vzdálené, přišlo o velkou část svého ochlupení. Patří k nim i člověk, nejvíce lysý druh primáta v dnešní přírodě, částečná ztráta srsti se ale týká také slonů, prasat nebo třeba mrožů. Pro odborníky je přitom stále záhadou, jak a proč jsme vlastně o hustou srst přišli.

Genetika nahoty

Záhadu lidské ztráty ochlupení nedávno detailně prozkoumali genetici, které vedl Nathan Clark z americké Univerzity v Utahu. S kolegy vyvinuli nové postupy, které jim umožnily analyzovat velké množství oblastí DNA najednou. Celkem tak dokázali prostudovat 19 149 genů a 343 598 nekódujících regulačních oblastí DNA, u celkem 62 druhů savců. Své výsledky vědci publikovali v odborném časopise eLife.

Badatelé potvrdili dřívější předpoklady, že lidé mají geny zodpovědné za tvorbu hustého ochlupení v podstatě po celém těle. Během evoluce našeho druhu, ale došlo po oddělení od šimpanzích příbuzných k zablokování části aktivit těchto genů. Výsledkem je, že na svém těle máme mnohem menší „porost“ než naši nejbližší příbuzní a většina savců. Podobné je to například se ztrátou ocasu. I geny pro ocas vlastně stále máme, jen nejsou aktivní.

TIP: Významný úspěch: Poprvé se podařilo vypěstovat plně funkční vlasové folikuly

Ztráty většiny našeho ochlupení nesouvisí se změnou jediného či několika málo genů a regulačních sekvencí. Ukazuje se, že tvorbu srsti u savců ovládá hustá a propojená síť genů. Clark a jeho spolupracovníci jich v dokázali identifikovat celou řadu. V některých případech jde o geny, jejichž funkci doposud neznáme. Jsou ale aktivní v kůži a se vší pravděpodobností se podílejí na tvorbě ochlupení. „Nalezli jsme množství genů souvisejících s ochlupením, u nichž zatím nevíme, k čemu přesně slouží,“ potvrzuje Clarkova kolegyně Amanda Kowalczyk. „Domníváme se, že by mohly hrát roli například v růstu chlupů.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Středobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)

Zajímavosti

Řepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaerCC BY-SA 4.0)

Věda

Na základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael BareraCC BY-SA 4.0)

Historie

Start Ariane 1 nesoucí kosmickou loď ESA Giotto, 2. července 1985. (foto: ESACC BY-SA 4.0)

Vesmír

Operace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo HornCC BY 2.0)

Válka

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907