Člověk patří mezi nejvíce lysé savce. Jakým způsobem a proč jsme ale o hustou srst přišli? Analýza více než 19 tisíc genů u celkem 62 druhů savců poodhalila mechanismy této ztráty.
Prakticky všichni savci mají více či méně elegantní kožich. Zároveň ale existují výjimky – několik druhů savců, které jsou si navzájem často evolučně velmi vzdálené, přišlo o velkou část svého ochlupení. Patří k nim i člověk, nejvíce lysý druh primáta v dnešní přírodě, částečná ztráta srsti se ale týká také slonů, prasat nebo třeba mrožů. Pro odborníky je přitom stále záhadou, jak a proč jsme vlastně o hustou srst přišli.
Záhadu lidské ztráty ochlupení nedávno detailně prozkoumali genetici, které vedl Nathan Clark z americké Univerzity v Utahu. S kolegy vyvinuli nové postupy, které jim umožnily analyzovat velké množství oblastí DNA najednou. Celkem tak dokázali prostudovat 19 149 genů a 343 598 nekódujících regulačních oblastí DNA, u celkem 62 druhů savců. Své výsledky vědci publikovali v odborném časopise eLife.
Badatelé potvrdili dřívější předpoklady, že lidé mají geny zodpovědné za tvorbu hustého ochlupení v podstatě po celém těle. Během evoluce našeho druhu, ale došlo po oddělení od šimpanzích příbuzných k zablokování části aktivit těchto genů. Výsledkem je, že na svém těle máme mnohem menší „porost“ než naši nejbližší příbuzní a většina savců. Podobné je to například se ztrátou ocasu. I geny pro ocas vlastně stále máme, jen nejsou aktivní.
TIP: Významný úspěch: Poprvé se podařilo vypěstovat plně funkční vlasové folikuly
Ztráty většiny našeho ochlupení nesouvisí se změnou jediného či několika málo genů a regulačních sekvencí. Ukazuje se, že tvorbu srsti u savců ovládá hustá a propojená síť genů. Clark a jeho spolupracovníci jich v dokázali identifikovat celou řadu. V některých případech jde o geny, jejichž funkci doposud neznáme. Jsou ale aktivní v kůži a se vší pravděpodobností se podílejí na tvorbě ochlupení. „Nalezli jsme množství genů souvisejících s ochlupením, u nichž zatím nevíme, k čemu přesně slouží,“ potvrzuje Clarkova kolegyně Amanda Kowalczyk. „Domníváme se, že by mohly hrát roli například v růstu chlupů.“
ZajímavostiStředobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)
VědaŘepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0)
HistorieNa základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael Barera, CC BY-SA 4.0)
VálkaOperace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo Horn, CC BY 2.0)
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)