Vědci identifikovali v lidském zárodku svaly, které měli naši předci v prvohorách.
Ve výřezu levá ruka 10 týdnů starého lidského embrya. Modré čáry ukazují „plazí“ svaly.
Vědci z Howardovy university se zaměřili na vývoj svalů v lidském embryu pomocí nových technologií zobrazování, které jim umožňují pozorovat tkáně v embryu v doposud nevídaných detailech.
Biologové si už dávno všimli, že se během zárodečného vývoje lidského embrya se v těle lidského zárodku objevují a pak zase zanikají různé struktury, které připomínají znaky našich dávných předků. Jsou to takzvané atavismy a představují pěkné stopy, které v nás zanechala evoluce. Asi nejznámějším případem je ocas, který se také dočasně objevuje během vývoje našeho embrya.
Podle vědců patří k těmto „stopám evoluce“ i celá řada svalů, které se lidskému embryu dočasně objevují v zárodcích rukou a nohou. Když je lidskému zárodku asi 7 týdnů, vytvoří se mu na končetinách přibližně tři desítky svalů. V dalších týdnech vývoje embrya pak zase zhruba třetina těchto svalů postupně zanikne. U dospělých jedinců se pak objevují pouze jako vzácný důsledek genetické poruchy či vady.
TIP: Vývoj dítěte krok za krokem: Od embrya až po unikátní lidskou bytost
Některé z těchto „dočasných svalů“ přitom naši předci ztratili před více než 250 miliony let, tedy v období prvohor. V té době teprve vznikali samotní savci z dávných plazů. Ostatně, k vidění jsou tyto svaly i dnes - nikoliv ale u lidí, nýbrž právě u některých plazů.
VědaČínské prasečí farmy jsou bohatým zdrojem chřipkových virů.
VesmírVe viditelném světle
Na takovýto vzhled M31 jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině. Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.
PřírodaPes ušatý je v angličtině pojmenován „Bat-eared fox“, tedy „liška s netopýříma ušima“. Sluch této psovité šelmy je skutečně mimořádný.
ZajímavostiMamuti a koně
Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 letZřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.
