Vědci identifikovali v lidském zárodku svaly, které měli naši předci v prvohorách.
Ve výřezu levá ruka 10 týdnů starého lidského embrya. Modré čáry ukazují „plazí“ svaly.
Vědci z Howardovy university se zaměřili na vývoj svalů v lidském embryu pomocí nových technologií zobrazování, které jim umožňují pozorovat tkáně v embryu v doposud nevídaných detailech.
Biologové si už dávno všimli, že se během zárodečného vývoje lidského embrya se v těle lidského zárodku objevují a pak zase zanikají různé struktury, které připomínají znaky našich dávných předků. Jsou to takzvané atavismy a představují pěkné stopy, které v nás zanechala evoluce. Asi nejznámějším případem je ocas, který se také dočasně objevuje během vývoje našeho embrya.
Podle vědců patří k těmto „stopám evoluce“ i celá řada svalů, které se lidskému embryu dočasně objevují v zárodcích rukou a nohou. Když je lidskému zárodku asi 7 týdnů, vytvoří se mu na končetinách přibližně tři desítky svalů. V dalších týdnech vývoje embrya pak zase zhruba třetina těchto svalů postupně zanikne. U dospělých jedinců se pak objevují pouze jako vzácný důsledek genetické poruchy či vady.
TIP: Vývoj dítěte krok za krokem: Od embrya až po unikátní lidskou bytost
Některé z těchto „dočasných svalů“ přitom naši předci ztratili před více než 250 miliony let, tedy v období prvohor. V té době teprve vznikali samotní savci z dávných plazů. Ostatně, k vidění jsou tyto svaly i dnes - nikoliv ale u lidí, nýbrž právě u některých plazů.
ZajímavostiLidský mozek je tvarovatelný a my můžeme pomocí meditace hrát aktivní roli při jeho přetváření.
VesmírMimořádně silná magnetosféra obří planety s vyznačenými dráhami velkých měsíců.
ZajímavostiEgyptská technika tetování se zřejmě podobala té dnešní: Jehlou se pod kůži vnášelo barvivo na bázi uhlíku, pravděpodobně saze.
VálkaDvojice houfnic ML-20, které jsou dnes součástí expozice v Petropavlovské pevnosti v Petrohradu
VědaNové fluoreskující štítky jsou bez problémů poživatelné.
Zajímavosti
