Odboj

<p>Irena&nbsp;Bernášková byla popravena ve&nbsp;věznici v&nbsp;Berlíně-Plötzensee</p>

<p>Při mobilizaci během mnichovské krize se Irena Bernášková dobrovolně přihlásila jako sestra Červeného kříže a ošetřovala uprchlíky z obsazeného pohraničí. Po okupaci českých zemí se aktivně zapojila do protinacistického odboje.</p>

<p>Budova pravoslavného chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, kde se skrývali parašutisté po atentátu na Reinharda Heydricha.</p>

<p>Na Svatováclavskou korunu, královské žezlo a jablko se v roce 1941 přišli kromě Heydricha (v popředí) podívat (zprava) K. H. Frank, Horst Böhme, státní prezident Emil Hácha a Kurt von Burgsdorff (v brýlích). Po Heydrichově pravici stojí Rudolf Toussaint. O tom, že by si&nbsp;Heydrich nasadil korunu na hlavu, neexistuje jediný doklad.</p>

<p>Heydrichův poničený mercedes krátce po atentátu</p>

<p>&nbsp;Jaroslav Klemeš (vpravo) s kamarádem Ludvíkem Čambalou ve Velké Británii, 1941</p>

<p>Hitler a slovenský prezident&nbsp;Tiso v roce 1940</p>

<p>Český superhrdina Pérák v absolventském snímku režiséra Marka Bergera.</p>

<p>Obrázek z&nbsp;amerického filmu Hangman also die, který měl premiéru už roku 1943</p>

<p>Památník v Kragujevaci upomíná na popravu tisíců civilistů, mezi kterými bylo i hodně dětí</p>

<p>Vojáci Wehrmachtu odvádějí obyvatele Kragujevace a okolí na popravu</p>

<p>Generál pěchoty Franz Böhme, původce drakonického nařízení z 10. října&nbsp;</p>

<p>Obec Telgárt během zářijových bojů kompletně vyhořela. Propaganda později nepravdivě přisuzovala její vypálení Němcům.</p>

<p>Fučíkův poslední dopis z nacistického vězení</p>

<p>Eliáš převzal&nbsp;funkci protektorátního ministerského předsedy, zároveň se ale již tajně podílel na budování odbojové organizace Obrana národa</p>