primáti

Vybarvení malých hulmanů stříbrných se mění nejprve na hlavách, takže po nějakou dobu vypadají, jako by měli oblečené oranžové triko.

„Koalí lemur“ Megaladapis edwardsi dorůstal až 1,5 metru a vážil okolo 85 kilogramů.

Šimpanzi se nejen dokážou přemýšlivě tvářit, ale jejich myšlení, pokud jde o takzvanou pracovní paměť, lze bez uzardění srovnat se lidskými schopnostmi.

Šimpanzi se živí převážně rostlinnou stravou a hmyzem. Dřívější poznatky ovšem ukázaly, že maso je pro ně lákavou pochoutkou a zjištění z parku Loango tyto závěry potvrzují.

Mládě makaka medvědího (Macaca arctoides) na nás kouká skrze podrost kolem cesty.

Zvířecí smích obvykle značí výzvu ke hře.

Chvostani mají dlouhý a hustý ocas, který nepoužívají jako pátou končetinu, ale pro vyvažování rovnováhy při pohybu ve větvích.

Možnost pozorovat gorily na mýtinách, kam vycházejí hledat svoji oblíbenou potravu – vodní rostliny, je velmi vzácná.

Zatímco v některých populacích se šimpanzi podělí o nalezenou potravu, aby měli pokoj od dotírajících „žebráků“, v jiných společenstvích se striktně dělí o jídlo pouze s rodinou a přáteli.

Vůdčí samci jsou pro stabilitu tlupy klíčoví. Jestliže tlupa přijde o vůdce, může dojít k rozvratu společenství.

Lemur kata (Lemur catta) je zřejmě nejznámějším druhem patřícím do čeledi denních lemurů. Tito lemuři žijí v jihozápadní části ostrova Madagaskar.

Základní jednotkou je u dželad „rodina“ tvořená jedním samcem a několika samicemi

Bonobové s lidmi sdílejí 99 % DNA. Těmto velmi mírumilovným zvířatům se občas přezdívá „hippie šimpanzi“.

Výrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

Do řeky, která v belgické zoo protéká výběhem rodinky orangutanů, umožnili přístup vydrám.