Někdejšímu Siamu se od roku 1939 říká Thajsko. Místní lidé ovšem svou vlast nazývají Země svobodných. Jde o jediný stát jihovýchodní Asie, který ani v období koloniálních říší neztratil samostatnost a nikdy jej neovládaly evropské mocnosti
V každé láhvi je 48 pečlivě vybraných kamínků. Jejich cena silně převyšuje cenu samotného nápoje
Thajská vlajka se v této podobě používá od 28. září 1917. Barvy mají reprezentovat zemi a lid (červená), théravádový buddhismus (bílá) a monarchii (modrá)
Po ekonomické stránce prokázalo Thajsko obrovskou životaschopnost. Z chudé, zemědělsky orientované země se na konci 20. století stal nově industrializovaný stát. Thajsko má dobře rozvinutou infrastrukturu a díky fungující volné ekonomice se mu podařilo překonat velkou asijskou krizi v letech 1997–1998. V následujícím období země vždy dosáhla přinejmenším 4% růstu, ale po krizi roku 2009 spadla úroveň výrazně dolů. Velké záplavy na počátku roku 2011 oživující ekonomiku opět přibrzdily.
Pozoruhodným projektem budoucnosti je plán vytvořit spojení mezi Andamanským mořem a Thajským zálivem. Vznikl by tak vodní kanál významem srovnatelný se Suezským a Panamským. Dopravci by se vyhnuli delší cestě kolem Singapuru a přes nebezpečnou Melackou úžinu, známou řáděním pirátů. Thajsko by opět poskočilo na žebříčku významnosti v rámci regionu a zajistila by se větší prosperita jihu země, který je příliš jednostranně závislý na turistickém ruchu. Šlo by ovšem o projekt, jehož nákladnost by při střízlivých odhadech dosáhla 20–30 miliard amerických dolarů.
Thajsko je jedním z hlavních nečlenských spolupracujících států NATO. V rámci OSN se thajské jednotky účastnily mise ve Východním Timoru, který se odtrhl od Indonésie – šlo o první mezinárodní nasazení thajských vojáků, kteří stále setrvávají na místě jako mírové jednotky OSN. Země se rovněž účastnila tažení v Iráku.
Nejužší vztahy má stát se zeměmi ASEANu (obdoba EU v rámci jihovýchodní Asie) a snaží se udržovat pozici lídra regionu. Dřívější premiér Thaksin Shinawatra (starší bratr současné premiérky) spustil několik projektů pomoci v chudších zemích jihovýchodní Asie, jako je například Laos. V rámci zahraniční politiky bylo nejkontroverznější navázání úzkých politických vazeb s barmským vojenským režimem.
Zřejmě nejnapjatější vztahy má Thajsko v současnosti s Kambodžou, což se naposledy projevilo v přeshraničním vojenském konfliktu na jaře roku 2009. Obě strany se tehdy vzájemně obviňovaly ze zahájení palby a popřely, že by vstoupily na teritorium sousedního státu.
Nepřehlédnutelným rysem thajské kultury je théravádový buddhismus, jejž praktikuje více než 90 % místních obyvatel. I ve velkoměstech je možné vidět buddhistické mnichy v oranžových rouchách, kteří s typickou miskou obchází po ránu ulice, aby si vyprosili milodary pro další den. V období prázdnin rodiny běžně posílají své dospívající syny na pár dní nebo týdnů do kláštera, aby se prohloubil jejich duchovní život. Dlouhodobé přebývání v klášteře je však jen pro ty nejmoudřejší.
Pokora, která je vlastní mnichům a mnoha prostým Thajcům, je ovšem méně běžným jevem v oblasti vysoké politiky. Tato skutečnost se projevuje nejen častými převraty, ale také například při volbách, které zahraniční pozorovatelé většinou považují za výrazně zmanipulované.
Předkové dnešních Thajců přišli do země zřejmě z jihu Číny mezi 10. a 13. stoletím. V té době ovládala region mocná Angkorská říše s centrem v dnešní Kambodži. Malé státy v Thajsku vytvořily v 13. století v údolí Mekongu království Sukhothai, které asi po sto letech zaniklo – bylo pohlceno rostoucím královstvím Ayuthaya. Jako první Evropané se roku 1511 dostali do Thajska Portugalci. Až do začátku 19. století byly ovšem styky mezi Evropou a Thajskem přerušeny. Po zničení Ayuthaye barmskými vojsky v roce 1767 založil král Taksin roku 1769 novou říši v Thonburi – na opačné straně dnešní bangkokské řeky. Na místo Taksina nastoupil roku 1782 generál Chao Phraya Chakri, který jako král Rama I. založil dynastii vládnoucí dodnes.
Král Rama IV. (1851–1868) obnovil styk s Evropany a do historie se zapsal jako muž, který kladl velký důraz na studium západních věd. V 19. století přišlo Thajsko o dříve dobytá území Laosu a Kambodže (postoupena Francii) a o část dnešní Malajsie (postoupena Britům). Země se účastnila první i druhé světové války, kterou pod okupací Japonska absolvovala jako protivník spojeneckých vojsk. V druhé polovině 20. století měla na vládu v zemi velký vliv armáda. Až v roce 1992 se stát po lidových bouřích vrátil k civilní vládě, ale v roce 2006 opět přišel vojenský puč. Od prosince 2007 má země znovu civilní demokratickou vládu.
Počet obyvatel: asi 67 milionů, o něco více než Francie; věková struktura: 19,5 % děti do 15 let, 9,5 % obyv. starších než 65 let, polovina obyv. starších než 34,7 roku
Etnické složení: Thajci (75 %), Číňané (14 %), asimilovaní Khmerové (1 %), Malajci (3,5 %), ostatní, vč. horských kmenů (6,5 %)
Náboženství: théravádový buddhismus (94,6 %), islám (4,6 %), křesťané (0,7 %), u horských kmenů animismus
Jazyky: oficiálním jazykem je thajština, existují četné etnické a regionální dialekty; obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 8,1 %; gramotnost: 92,6 %.
Typ vlády: konstituční monarchie
Samostatnost: od r. 1238
Hlava státu: král Bhumibol Adulyadej (Rama IX.), na trůnu od 19. června 1946, šéf vlády: premiérka Yingluck Shinawatra (od srpna 2011)
Volby: monarchie je dědičná, po legislativních volbách král jmenuje premiérem vůdce vítězné strany, premiér může sloužit pouze po dvě čtyřletá období.
HDP na hlavu: 9 400 USD (odhad z roku 2011; ČR – 27 100 USD)
Měna: baht (THB), 1 dolar = asi 30,5 bahtu, 1 koruna = asi 1,6 bahtu.
Rozloha: 513 120 km2, tedy o něco víc než Španělsko
Hranice: 4 863 km (s Barmou, Laosem, Kambodžou a Malajsií)
Délka pobřeží: 3 219 km
Charakter území: v centrální části rovinaté, na východě náhorní plošina Khorat, zbytek území je hornatý
Podnebí: tropické – deštivé a teplé jihozápadní monzuny od poloviny května do září, suché a chladné severovýchodní monzuny od listopadu do půlky března, jižní šíje vždy horká a vlhká
Min. noční / max. denní teploty (°C) v Bangkoku: leden–březen 20–24/31–34, duben–červen 25–24/35–32, červenec–září 24/32–31, říjen–prosinec 24–22–25/31–30
Nejnižší a nejvyšší bod: Thajský záliv (0 m) / Doi Inthanon (2 576 m).
ZajímavostiCesta ke špicberskému souostroví byla velmi komplikovaná. Skutečné problémy však tehdy Italii teprve čekaly.
VědaDávné značky (ve výřezu) ve starém kostele měly chránit před čarodějnicemi a černou magií.
Příroda„Plavit se“ umí i gekoni
Indický oceán z Madagaskaru na Andamanské ostrovy přepluli před 6 miliony předci gekonů felsuma andamanská (Phelsuma andamanense). Na přírodním voru se plavili více než 5 000 kilometrů. Dnes jsou v Bengálském zálivu jedinými zástupci felsum. Jejich nejbližší příbuzní žijí stále v „domovině předků“ na jihozápadě Indického oceánu.
