Trpasličími galaxiemi se potulují supermasivní černé díry

09.01.2020 - Stanislav Mihulka

Přibližně polovina trpasličích galaxií zřejmě nemá supermasivní černou díru ve svém středu

<p>Tahle supermasivní černá díra není uprostřed</p>

Tahle supermasivní černá díra není uprostřed


Reklama

Supermasivní černé díry až na výjimky nalézáme v centrech galaxií, kde sedí jako bájná monstra. Často jsou klidné a nenápadné, a někdy zase nenasytně pohlcují hmotu a září do okolního vesmíru s extrémní intenzitou. Nový výzkum ale ukazuje, že pro trpasličí galaxie to nemusí až tak úplně platit.

Amy Reines z americké Montana State University se svými kolegy detailně pozorovali s pomocí soustavy radioteleskopů Karl G. Jansky Very Large Array (VLA) celkem 13 vytipovaných trpasličích galaxií. Tyto galaxie jsou od nás vzdálené méně než miliardu světelných let a mají supermasivní černé díry, které aktivně hltají hmotu.

Supermasivní černé díry na procházce

Během výzkumu vědci zjistili, že zhruba u poloviny z těchto trpasličích galaxií jejich supermasivní černá díra není v centru galaxie, ale je od něho zřetelně vzdálená. Ke stejnému závěru dospěly i počítačové simulace, podle nichž zhruba polovina supermasivních černých děr trpasličích galaxií se prostě jen tak potuluje mimo centrum galaxie.

TIP: Trpaslík překvapil: Malá galaxie poprvé přistižena při kanibalismu

Všech těchto 13 trpasličích galaxií je přinejmenším 100× méně hmotných než naše Mléčná dráha. Náležejí k vůbec nejmenším galaxiím, v nichž jsme doposud objevili supermasivní černé díry. Reinesová a spol. předpokládají, že hmota těchto supermasivních černých odpovídá v průměru asi 400 000 Sluncí. Podrobný výzkum těchto trpasličích galaxií by nám mohl napovědět, jak vlastně vznikly supermasivní černé díry v raném vesmíru.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Koncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.

Historie

Král Jiří VI. na inspekci bitevní lodi Duke of York

Válka

Staré známé léky mohou překvapit

Věda

Krabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově

Vesmír

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907