Úder do hlubokého týlu: Nasazení letadlových lodí za Velké války (1)

14.01.2022 - Marek Brzkovský

Za jednu z nejhrozivějších zbraní dodnes platí letadlová loď, která dokáže dopravit bojové letouny téměř kamkoliv na světě. Tato technologie se dočkala prvního ostrého nasazení během Velké války a jistě není náhodou, že se to stalo ve Velké Británii – tehdejší námořní supervelmoci

<p>Eugene Ely vzlétá 14. listopadu 1910 se svým letounem z křižníku <em>Birmingham.</em> Šlo o první start letounu z paluby lodi.</p>

Eugene Ely vzlétá 14. listopadu 1910 se svým letounem z křižníku Birmingham. Šlo o první start letounu z paluby lodi.


Reklama

Jako první se možností nasazení letounů z paluby plavidla zabýval patrně Francouz Clément Ader, jenž ve své knize L’Aviation Militaire z roku 1909 popsal představu lodě vybavené plošinou pro vzlet a přistání. Hangáry v podpalubí pak měly ukrývat letouny se sklopnými křídly, které by se nahoru transportovaly výtahem. K realizaci takové lodě sice bylo ještě daleko, ale hned příštího roku proběhly v USA první praktické pokusy.

Nesmělé krůčky

Kapitán amerického námořnictva Washington Chambers tam dostal k dispozici lehký křižník Birmingham, na němž nechal vybudovat dřevěnou plošinu s rozměry 25 × 7 metrů. Dne 14. listopadu 1910 z ní odstartoval – za řízením letounu Curtiss Pusher vybaveným klasickým kolovým podvozkem – Eugene Ely. Stroj se po startu propadl o deset metrů, a dokonce se koly a vrtulí dotkl hladiny, Ely naštěstí řízení zvládl a po čtyřech kilometrech letu přistál na pobřeží.

Stejný pilot pak 18. ledna 1911 přistál jako první na palubě pancéřového křižníku Pennsylvania. Délku dojezdu zkrátilo 22 lan napnutých přes palubu, na jejichž koncích byly upevněny pytle s pískem o váze 23 kg. Elyho letoun nesl pod trupem tři páry háků, které se za provazy zachytily a letoun zastavily. Vše fungovalo na výbornou a curtissse zastavil po pouhých devíti metrech. Tento systém brždění se v podstatě používá dodnes.

Lodě Jeho Veličenstva

V Británii začaly podobné pokusy ve stejném roce. Z iniciativy poručíka Charlese Samsona byla na přídi bitevní lodě Africa zbudována šikmá, k hladině se svažující vzletová dráha, ze které Samson 10. ledna 1912 odstartoval za řízením Shortu S.27.

Po vypuknutí Velké války námořnictvo hledalo plavidla nesoucí letouny pro dálkový průzkum, a tak se ještě v průběhu roku 1914 začalo s přestavbou lodí Empress, Engadine, RivieraCampania. Ty disponovaly palubou pro starty pozemních letounů a jeřáby pro zvedání plovákových letounů z hladiny. S přistáními přímo na lodi se ještě nepočítalo.

Zepelíny na mušce

Z jednoho takovéhoto plavidla 2. srpna 1916 vzlétl Bristol Scout a pomocí zápalných šipek napadl nad Severním mořem německou vzducholoď. Vzdušný koráb ale nakonec unikl a pilot přistál na hladině vedle mateřského nosiče, odkud jej námořníci vylovili. Tato plavidla měla jasné nevýhody, proto začala o rok později vznikat první skutečná letadlová loď – Furious. Plošiny pro vzlet stíhaček mezitím dostaly také některé britské křižníky včetně Yarmouthu.

Pokračování: Úder do hlubokého týlu: Nasazení letadlových lodí za Velké války (2)

Ten se 21. srpna 1917 účastnil akce, během níž lodě Jeho Veličenstva kladly miny v Severním moři. V oblasti ale operovala i německá vzducholoď L 23, proti níž z paluby Yarmouthu odstartovala stíhačka Sopwith Pup s poručíkem Bernardem Smartem za kniplem. Brzy se mu podařilo vystoupat do výšky 2 700 metrů, odkud na prchající zepelín zaútočil.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Samička morčáka velkého (Mergus merganser) s mládětem. (foto: Shutterstock)

Příroda

Jedním z nejmarkantnějších rozdílů mezi životem na vsi a ve městě je množství zeleně. Asi málokoho překvapí, že čím větší plocha vegetace člověk obklopuje, tím zdravější je jeho organismus, a to po stránce fyzické i psychické. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Vizualizace mladé exoplanety HD 114082 B, obíhající svou mateřskou hvězdu jednou za 110 dnů. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Pruský král Fridrich II. byl největším protivníkem Marie Terezie po celou dobu její vlády. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Červená auta se podle britské studie společnosti Halfords stávají nejčastějším terčem útoků ptáků. (foto: Shutterstock)

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907