Ve věku 98 let zemřel vynálezce Big Macu Jim Delligatti

02.12.2016 - Martin Reichman

Příběh Michaela Delligattiho je typickým americkým snem. Vynálezce Big Macu dokázal svůj nápad prosadit i proti vůli obří společnosti a dobýt s ním celý svět

Vynálezce Big Macu - Michael James „Jim“ Delligatti -<p>Psal se rok 1967, když Michael James Delligatti připravil svůj úplně první Big Mac. O půlstoletí později je jeho vynález celosvětovým fenoménem. </p>
Vynálezce Big Macu - Michael James „Jim“ Delligatti -

Psal se rok 1967, když Michael James Delligatti připravil svůj úplně první Big Mac. O půlstoletí později je jeho vynález celosvětovým fenoménem. 


Reklama

Do podnikání v oblasti rychlého občerstvení se Michael Delligatti pustil v roce 1957. Tehdy si v západní Pensylvánii otevřel svou první franšízu McDonald's. Nadaný podnikatel se rychle dokázal prosadit – přestože musel bojovat s tvrdou konkurencí řetězců Big Boy a Burger King, již o deset let později se mohl pochlubit tuctem vlastních provozoven.

Dvojitá porce masa

Zásadní zlom ale přišel až v roce 1967. Na setkání milovníků hamburgerů, které se konalo v Uniontownu, představil Delligatti svou novinku Big Mac – hamburger s dvojitou porcí masa. Začátky nebyly vůbec snadné – vedení McDonald's s novinkou nesouhlasilo a obávalo se ztráty zákazníků. Delligatti svůj Big Mac totiž nabízel za 45 centů, běžná cena hamburgeru přitom v té době byla jen 18 centů. Pomoc se mu dostalo od Ralpha Lanphara, regionálního manažera, který Delligattimu povolil zavedení Big Macu v jeho provozovnách. Rychle se ukázalo o jak prozíravý tah šlo.

Provozovny Michaela Delligattiho se těšily nevídanému zájmu zákazníků a brzy se staly pobočkami s nejvyšším obratem. Pouhý rok od zavedení do nabídky se Big Mac podílel 19 % na obratu společnosti. O půlstoletí později je jeho vynález celosvětovým fenoménem. Jen ve Spojených státech se za jediný rok prodá zhruba 550 milionů Big Maců a miliony dalších ve více než 100 zemích po celém světě.

V pondělí 28. listopadu Michael James „Jim“ Delligatti zemřel doma v rodném Fox Chapel, městečku s pěti tisíci obyvateli nedaleko Pittsburghu. Bylo mu 98 let.

  • Zdroj textu:

    The New York Times, Wikipedia

  • Zdroj fotografií: McDonald's

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907