Hrozba pro mořské hlubiny? Zkušební hlubokomořská těžba rychle narušila místní ekosystém
Hlubokomořská těžba může během krátké doby narušit činnost mikroorganismů, které se podílejí na koloběhu živin na mořském dně. Ukazuje to nedávný výzkum v Jihočínském moři.
Mořské hlubiny ukrývají cenné nerostné suroviny, jejich těžba ale může zásadně proměnit mikrobiální společenstva a procesy, na nichž závisí fungování oceánského ekosystému. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, ROV KIEL 6000, GEOMAR, CC BY-SA 4.0)
Mořské hlubiny jsou pro nás stále do značné míry neznámým světem. V poslední době se ale právě k mořským hlubinám obrací zájem těžařských společností. Nacházejí se tam polymetalické konkrece, horniny bohaté na kobalt a další ložiska nerostných surovin, která vyloženě lákají k těžbě.
Nová studie odborníků z Čínské akademie věd, kterou zveřejnil vědecký časopis Total Environment Microbiology, názorně ukázala, jak může hlubokomořská těžba narušit společenstva mikroorganismů, která jsou důležitá pro koloběh živin v hlubokomořském prostředí.
V roce 2020 byly během zkušební těžby v Jihočínském moři odebírány vzorky hornin bohatých na kobalt. Nacházely se na dně v hloubce přibližně 1 300 metrů. Tyto horniny byly nejprve ještě na dně rozdrceny na menší kusy a následně dopraveny na hladinu, jak je pro podobné těžební operace typické. Při těžbě bylo patrné, že se do okolní vody dostalo velké množství sedimentu a dalších drobných částic.
Vliv podmořské těžby na hlubokomořský ekosystém
Čínští badatelé pomocí ponorného plavidla odebírali na daném vzorky vody před zahájením těžby a během ní. Vzorky přitom pocházely z hladiny, z mořského dna a z vodního sloupce 30 a 50 metrů nad dnem. Ukázalo se, že těžební činnost významně změnila rozložení anorganických živin v mořské vodě. Nejvýrazněji se změnila jejich dostupnost v případě dusíku a křemíku, který se ve vodním prostředí vyskytuje mimo jiné ve formě křemičitanů.
Vědci rovněž analyzovali DNA získanou z povrchových i spodních vrstev odebraných hornin a ze vzorků vody. Zvláštní pozornost věnovali genům zapojeným do koloběhu živin. Jejich zastoupení jim napovědělo, jak se mikrobiální společenstva vyrovnávají se změnami prostředí. Analýza DNA ukázala, že těžba může významně narušit chemické procesy, které mikroorganismy v mořském prostředí zajišťují.
Ve vzorcích vody odebraných během těžby vědci zaznamenali výrazný pokles zastoupení genů zapojených do fixace dusíku, při které mikroorganismy přeměňují molekulární dusík na lépe využitelné formy. Naopak přibylo genů souvisejících s denitrifikací, při které vznikají plynné formy dusíku, a také genů souvisejících s redukcí síranů. V obou případech jde o procesy typické pro prostředí bez kyslíku. Dlouhodobé důsledky pro celý ekosystém zatím nejsou jasné, výsledky ale upozorňují na rizika, která s sebou přináší dobývání nerostných surovin z mořských hlubin.
