Venezuela: V zajetí ropného bohatství

29.09.2013

Už padesát let zažívá Venezuela období demokracie a prosperity. Jde ovšem jen o relativně stabilní stav. Ropná ložiska, která zapříčinila ekonomický vzestup země, jsou totiž až příliš určujícím faktorem. Ropa tento stát v jednu chvíli pozvedá, aby následující pády byly o to hlubší


Reklama

U venezuelské vlajky je pozoruhodné zejména to, že přesná podoba, včetně odstínů barev, není dána zákonem, takže vlajky jsou v mnoha případech produktem „lidové tvořivosti“. Pruhy běžně mívají různou šířku a hvězdy rozličné tvary a velikost

Když byl v roce 1973 do čela státu zvolen prezident Carlos Andrés Pérez, zrovna začínala velká ropná krize. Ta vyhnala ceny ropy do dříve nebývalých výšin, z čehož Venezuela profitovala. Rostly výdaje na veřejné účely, ale zároveň i zahraniční dluh země. Tento trend trval až do 80. let minulého století, kdy propad cen ropy způsobil kolaps venezuelské ekonomiky. Životní úroveň obyvatelstva poklesla a dramatické události na sebe nenechaly dlouho čekat.

Nahoru a dolů

V centru politické krize, která nastala na konci 80. let, byl shodou okolností opět prezident Pérez, znovuzvolený v roce 1988. V rámci úsporných opatření musel prezident mimo jiné zrušit dotace nízkých domácích cen pohonných hmot. Z toho důvodu prakticky přes noc dramaticky vzrostly ceny za dopravu. Pro již několik let těžce zkoušené Venezuelany to byla poslední kapka, která vedla k rozsáhlým demonstracím.

Protesty začaly ve městě Guarenas 27. února 1989 ráno a odpoledne už byly nepokoje rozšířeny po celé zemi. Další dny byly ve znamení rabování, násilností, stanného práva a vojenských zásahů. Odhady počtu lidských obětí se pohybují mezi 300 a 2 000 osob.

V následujícím období politické nestability došlo ke dvěma pokusům o převrat a ekonomická krize se prohlubovala. HDP na hlavu v roce 1998 padlo na stejnou úroveň, jakou Venezuela dosahovala v roce 1963 a na třetinu maxima z roku 1978. Když se ropný trh v roce 2001 vzpamatoval, opět došlo k růstu, jenž byl sražen globální ekonomickou krizí v roce 2008.

Korupce a drogy

Politická a ekonomická nestabilita země se projevuje i na společenských faktorech v čele s chudobou a růstem korupce. Jde o jeden z největších problémů státu a i v tomto případě lze vidět velkou souvislost s objevem ložisek ropy, což náklonnost ke korupci výrazně zhoršilo. Ne náhodou prezident Pérez označil na konci 70. let ropu za „ďáblův výměšek“ podkopávající lidskou morálku. Tento obrat je dnes vžitou frází a Pérez zřejmě věděl, o čem mluví. Koneckonců byl on sám v roce 1993 obžalován z korupce.

Venezuela se na žebříčku korupčnosti tradičně řadí na poslední příčky a v roce 2010 byla na 164. místě z celkem 178 hodnocených zemí. Korupce a geografická poloha mezi Kolumbií a USA navíc poskytly živnou půdu pro rozrostlý obchod s drogami.

STRUČNÉ DĚJINY

Ve starověku byla Venezuela obývána nejrůznějšími indiánskými kmeny, z nichž nejvýznamnější byly Carib, Arawak a Chibcha. Stejně jako ve většině zemí Jižní Ameriky nebo Afriky, byl život zdejších obyvatel po staletí prakticky stejný a výrazně se změnil až s příchodem západní civilizace.

Prvním Evropanem, jenž přistál u břehů dnešní Venezuely, byl Kryštof Kolumbus, jehož lodě sem dorazily při třetí výpravě do Nového světa v roce 1498. Již následujícího roku sem přijela výprava Alonsa de Ojedy, v níž roli navigátora plnil Amerigo Vespucci. Tomu údajně učarovaly domy místních obyvatel, které byly postaveny na dřevěných sloupech uprostřed jednoho z jezer. Domky Vespucciho inspirovaly k pojmenování Venezuela, což znamená „Malé Benátky“. Další století se odehrávala ve znamení stále početnějších španělských a německých kolonistů, kteří sem při hledání zlata zavlekli pro místní obyvatele smrtící choroby. Jen v údolí Caracas vymřely na neštovice dvě třetiny populace.

V 19. století se velká část Jižní Ameriky vymanila z evropské nadvlády díky Simónu Bolívarovi. Jeho hnutí přineslo nezávislost nejdříve Kolumbii (1819), poté právě Venezuele (1821 – ačkoli stát vyhlásil nezávislost již roku 1811, ještě dlouho měli Španělé faktickou moc), Ekvádoru, Peru a Bolívii. Jím vysněný a takto vytvořený stát Velká Kolumbie ale dlouho pohromadě nevydržel. Venezuela se od Velké Kolumbie odtrhla v roce 1829. Nesváry a boje o moc pak zemi poznamenaly nejméně na dalších sto let, čímž trpěli zejména ti nejchudší. Objev ropy na začátku 20. století znamenal obrat k lepšímu a od té doby je prosperita země a politická stabilita s ropou neoddělitelně spojena.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: cca 28 459 000 (odhad 2013)
Očekávaná doba dožití: 73,93 let
Prům. počet dětí: 2,42 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 20,62 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 29,5 % děti do 15 let, jen 5,4 % obyv. starších než 65 let; polovina obyvatel mladších než 26,1 let
Městské obyvatelstvo: 93 %!
Etnické složení: 67 % míšenci, 21 % běloši, 10 % černoši, 2 % indiáni
Náboženství: nominálně 96 % obyvatel patří k římskokatolické církvi, 2 % - protestanti, 2 % – ostatní
Jazyky: úřední jazyk je španělština, dále se mluví množstvím místních dialektů Nezaměstnanost: 12,1 %
Gramotnost: 93 %

Politika

Typ vlády: federální republika
Samostatnost: od 5. července 1811 (předtím španělská kolonie)
Hlava státu: prezident Nicolas Maduro Moros (bývalý viceprezident, který převzal v březnu roku 2013 pravomoci po zesnulém prezidentovi Hugo Chavezovi) je hlavou státu i šéfem vlády

Ekonomika

HDP na hlavu: 13 800 USD
Měna: venezuelský bolívar (VEF), 1 VEF – cca 3,40 Kč (září 2013)

GEOGRAFIE

Rozloha: 912 050 km2, zhruba o polovinu větší než Francie, jen o něco menší než Egypt
Hranice: 2 200 km s Brazílií, 2 050 km s Kolumbií, 743 km s Guyanou
Délka pobřeží: 2 800 km
Podnebí: tropické, tedy horké a vlhké, mírnější v horách
Minimální/maximální teploty (°C) v Caracasu: leden–březen -13–14/24–26, duben–červen 16–17/26–27, červenec–září 16/26–27, říjen–prosinec -14–16/25–26 Průměrné měsíční srážky (mm) v Caracasu: leden–březen 18–28, duben–červen 28–53, červenec–září 51–56, říjen–prosinec 53–56
Nejnižší a nejvyšší bod: Karibské moře 0 m / Pico Bolivar 5 007 m

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ministr Herbert odmítl Maryinu nabídku pomoci zraněným mimo jiné kvůli její tmavé pleti.

Zajímavosti

Ve Švédsku postavili nejmenší pobočku McDonald’s. Slouží jako nápaditý včelí úl.

Revue

Jeden z největších druhů australských mravenců, buldočí mravenec druhu Myrmecia pyriformis s ulovenou včelou. Mravenci svou kořist nejprve sevřou svými mohutnými kusadly a po té jí uštědří smrtící žihadlo.

Příroda

Exokomety u hvězdy Beta Pictoris

Vesmír

Ve starověkém Římě mělo otroctví nejprve patriarchální povahu. Spolu s rozvojem státu však došlo i ke změně chápání postavení otroka z neplnoprávného člověka na živou věc. 

Historie

HyQReal utáhne třítunové letadlo

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907