Perseverance překonal rekord roveru Opportunity. Po povrchu Marsu urazil již více než 45 kilometrů

Americký rover Perseverance překonal další významný milník. Od přistání v kráteru Jezero 18. února 2021 ujel na Marsu celkem 45,22 kilometru, čímž těsně překonal dosavadní rekord roveru Opportunity, který během své mise urazil 45,16 kilometru.

Zatímco Perseverance dosáhl této vzdálenosti za pět a půl roku, Opportunity k tomu potřeboval téměř 15 let. Srovnání obou strojů není zcela spravedlivé, protože Perseverance využívá energii z plutonia, zatímco Opportunity spoléhal „jen“ na solární panely.

Aktuálně se Perseverance pohybuje v oblasti Lac de Charmes na západním okraji kráteru Jezero. Rekordu dosáhl při cestě k lokalitě Idubi, která vědce zajímá především kvůli velmi starým horninám. Na Zemi se takto staré horniny nedochovaly, protože je zničila desková tektonika.

Autonomní navigace zrychluje průzkum

Za schopností Perseverance překonávat velké vzdálenosti nestojí pouze jeho energetický zdroj. Významnou roli hraje také autonomní navigační systém AutoNav. Ten průběžně pořizuje snímky okolního terénu, vytváří trojrozměrnou mapu překážek a podle ní plánuje vlastní trasu. Systém dokáže pracovat i při rychlé jízdě a rover díky němu může za jeden marsovský den urazit více než 400 metrů.

První generaci systému AutoNav používala už vozítka Spirit a Opportunity, její schopnosti však byly podstatně omezenější. Při jízdě se na něj spoléhala přibližně v pěti procentech celkové ujeté vzdálenosti. Perseverance naproti tomu využil autonomní navigaci zhruba při 90 % své dosavadní cesty.

Podle Stevena Leeho z Laboratoře tryskového pohonu NASA, který vede projekt Perseverance a Curiosity, představuje současná úroveň technologie důvod k optimismu. Všechny systémy zajišťující pohyb roveru zůstávají funkční a výsledky prodloužených testů jejich životnosti jsou příznivé. Tým proto očekává, že Perseverance bude svůj rekord překonávat ještě řadu let.

Navigační schopnosti roveru Perseverance by navíc mohly zlepšovat další aktualizace softwaru. Novější verze například umožňuje roveru méně korigovat směr jízdy a plynuleji pokračovat v pohybu. Zároveň dokáže během jízdy kontrolovat vlastní polohu podle map vytvořených na základě orbitálních pozorování.

Největší překážkou zůstává oslnění slunečním světlem. Pokud rover jede směrem ke Slunci, musí kvůli rušení navigačních kamer odpoledne zastavit. Pokud by se podařilo tento problém vyřešit, mohl by Perseverance prodloužit dobu, po kterou se každý den dokáže bezpečně pohybovat.

Staré horniny a stopy dávných hydrotermálních systémů

Rekordní vzdálenost není sama o sobě hlavním cílem mise. Čím rychleji ale Perseverance překonává terén, tím více geologických lokalit může prozkoumat. Studium marsovských hornin přitom slouží k naplnění astrobiologických cílů mise, která se zaměřuje mimo jiné na hledání možných známek dávného života.

V kráteru Jezero rover nalezl vyvřelé horniny, přestože vědci očekávali především horniny sedimentární. Právě ty patřily k důvodům, proč byl kráter vybrán jako místo přistání: mohou dobře uchovávat doklady dávného života.

Perseverance sedimentární horniny skutečně objevil, ale vedle nich také vyvřelé horniny a fluorit (kazivec), který vzniká při interakci hornin s horkou vodou. Tento nález dokládá hydrotermální aktivitu. Vědci proto doufají, že v lokalitě Idubi objeví další stopy dávných hydrotermálních systémů.

Ty jsou z hlediska astrobiologie mimořádně zajímavé, protože poskytují vodu, teplo a chemické podmínky důležité pro život. Mohly by také uchovávat fosilní doklady dávných jednoduchých organismů, například v podobě mikroskopických struktur, organických molekul nebo mikrobiálních povlaků.

Budoucnost mise zůstává otevřená

Perseverance nyní pokračuje v prodloužené fázi mise, která má zahrnovat průzkum okraje kráteru Jezero přibližně do konce roku 2028. Během dosavadního působení na Marsu se jeho navigační software postupně zdokonaloval a další vylepšení se očekávají i v následujících letech.

Nejistá je naopak budoucnost odebraných vzorků. Rover dosud uložil 29 vzorků marsovských hornin, které mají posloužit při plánované misi Mars Sample Return. Ta měla vzniknout ve spolupráci NASA a Evropské kosmické agentury ESA. Její budoucnost je však nejistá: projekt je považován za příliš nákladný a není jasné, zda by se ho podařilo úspěšně dokončit.

Autonomní navigace Perseverance zároveň ukazuje cestu k pokročilejším průzkumným misím. V budoucnu by podobné systémy ve spojení s umělou inteligencí mohly koordinovat více roverů, případně také bezpilotních létajících prostředků. Ty by společně zkoumaly vědecky zajímavá, ale obtížně dostupná místa, například jeskyně nebo vyvýšené skalní útvary.

Perseverance tak na jedné straně překonává rekordy v jízdě po Marsu, zároveň ale rozšiřuje i možnosti robotického průzkumu. Delší dojezd a efektivnější navigace mu umožňují zkoumat více míst, která by mohla přispět k nalezení přesvědčivých důkazů o dávném životě na rudé planetě.