Venuše září jasněji než ostatní planety. Jakou roli v tom hraje její velikost, vzdálenost a atmosféra?
Jako Večernice či Jitřenka poutá pozornost už po tisíciletí. Nápadný jas Venuše souvisí nejen s polohou ve Sluneční soustavě, ale i s vlastnostmi její atmosféry.
Venuše bývá na ranní či večerní obloze nejjasnějším objektem hned po Měsíci. (foto: Alamy)
Venuše představuje třetí nejjasnější objekt na nebi po Slunci a Měsíci, přičemž důvod tkví v kombinaci několika faktorů, jež se navzájem posilují. Tím prvním, a velmi důležitým, je vzdálenost. Coby vnitřní planeta krouží Venuše blíž ke Slunci než Země, nicméně se k nám může dostat na relativně malou vzdálenost přibližně 40 milionů kilometrů. Čím blíž se pak nachází, tím jasnější se nám jeví. A protože obíhá blíž k centrální hvězdě, přijímá na jednotku plochy větší množství záření než třeba vzdálenější rudá planeta.
Druhý faktor představuje velikost – Venuše má téměř stejné rozměry jako Země, a odráží tudíž podstatně víc slunečního světla než například již zmíněný menší Mars. Klíčovou roli však hraje její atmosféra: „Sestru Země“ halí velice husté vrstvy mraků, které sestávají převážně z kapiček kyseliny sírové a jsou mimořádně odrazivé: Venuše má albedo kolem 75 %, jinými slovy se tři čtvrtiny slunečního záření od její atmosféry odrazí zpátky do prostoru.
Zajímavé přitom je, že se nám druhá planeta Sluneční soustavy nejeví nejjasnější tehdy, když se k Zemi ocitá nejblíž. V takové poloze totiž vidíme jen její úzký srpek, podobně jako v případě Měsíce. Když se ovšem Venuše nachází o něco dál, ale s větší osvětlenou částí disku, může celkově zářit silněji. Její maximální jasnost tak tvoří kompromis mezi vzdáleností a velikostí osvětlené plochy, kterou vidíme.