Vesmírný doprovod: Má i Země své trojány?
Mezi nejznámější zástupce tzv. trojánů – skupiny planetek doprovázejících planety, patří ti Jupiterovi. Doprovod v podobě trojánů má ale i třeba Neptun nebo Mars. Má i Země své trojány?
Nebeská mechanika tomu chtěla, že se v systému dvou vzájemně se obíhajících těles vytvoří tzv. librační body. Jde o místa, kde se vyvažuje gravitační působení obou objektů společně se silou odstředivou, vyvolanou jejich vzájemným oběhem. Librační centra představují jediné oblasti, v nichž se může družice po nějakou dobu stabilně udržet bez potřeby neustálého působení raketových motorů.
Lagrangeovy librační body - L₁ až L₃ jsou v rovině oběhu označovány jako nestabilní, L₄ a L₅ za stabilní. (ilustrace: NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva, CC BY 4.0)
Tři popsané body se objevují na spojnici obou velkých těles a jsou tzv. nestabilní – družice se v daných oblastech udržují pomocí občasných zásahů raketových motorů. Další dva body pak leží ve vrcholech rovnostranných trojúhelníků a jsou tzv. stabilní. Mohou v nich tedy dlouhodobě zůstat uvězněna i přirozená tělesa, jež obecně označujeme jako trojány.
TIP: Čím jsou zajímaví Trójané a Řekové u Jupitera?
Nejznámější jsou zmínění souputníci Jupitera či Neptunu, zatímco naše planeta má dva známé trojány: Zhruba 300metrová planetka 2010 TK7 zeširoka osciluje kolem libračního bodu L₄ soustavy Země–Slunce. Druhé takové těleso, 2020 XL5, objevila přehlídka PanSTARRS, jeho rozměr zřejmě přesahuje jeden kilometr a rovněž libruje kolem bodu L₄.
