Mezi nejznámější zástupce tzv. trojánů – skupiny planetek doprovázejících planety, patří ti Jupiterovi. Doprovod v podobě trojánů má ale i třeba Neptun nebo Mars. Má i Země své trojány?
Chaotická dráha planetky 2010 TK7 – prvního potvrzeného trojána Země. (ilustrace: NASA, University of Western Ontario, Paul Wiegert, CC BY 4.0)
Nebeská mechanika tomu chtěla, že se v systému dvou vzájemně se obíhajících těles vytvoří tzv. librační body. Jde o místa, kde se vyvažuje gravitační působení obou objektů společně se silou odstředivou, vyvolanou jejich vzájemným oběhem. Librační centra představují jediné oblasti, v nichž se může družice po nějakou dobu stabilně udržet bez potřeby neustálého působení raketových motorů.
Lagrangeovy librační body - L₁ až L₃ jsou v rovině oběhu označovány jako nestabilní, L₄ a L₅ za stabilní. (ilustrace: NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva, CC BY 4.0)
Tři popsané body se objevují na spojnici obou velkých těles a jsou tzv. nestabilní – družice se v daných oblastech udržují pomocí občasných zásahů raketových motorů. Další dva body pak leží ve vrcholech rovnostranných trojúhelníků a jsou tzv. stabilní. Mohou v nich tedy dlouhodobě zůstat uvězněna i přirozená tělesa, jež obecně označujeme jako trojány.
TIP: Čím jsou zajímaví Trójané a Řekové u Jupitera?
Nejznámější jsou zmínění souputníci Jupitera či Neptunu, zatímco naše planeta má dva známé trojány: Zhruba 300metrová planetka 2010 TK7 zeširoka osciluje kolem libračního bodu L₄ soustavy Země–Slunce. Druhé takové těleso, 2020 XL5, objevila přehlídka PanSTARRS, jeho rozměr zřejmě přesahuje jeden kilometr a rovněž libruje kolem bodu L₄.
NASA, University of Western Ontario, Paul Wiegert, CC BY 4.0
NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva, CC BY 4.0
ZajímavostiStředobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)
VědaŘepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0)
HistorieNa základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael Barera, CC BY-SA 4.0)
VálkaOperace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo Horn, CC BY 2.0)
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
