Výzkum australského kráteru prozradil, jak často Zemi zasahují větší meteority

25.11.2019 - Stanislav Mihulka

Zemi bombarduje nejrůznější vesmírné smetí takřka neustále. Opravdu velké objekty jsou ale naštěstí spíše výjimkou. Jak často zasáhne zemi opravdu velký meteorit?

<p>Krásný kráter Wolfe Creek v Západní Austrálii</p>

Krásný kráter Wolfe Creek v Západní Austrálii


Reklama

I když se to na první pohled nezdá, Země je pokrytá krátery rozmanitého stáří po dopadech meteoritů. Problém je v tom, že geologické procesy společně s přírodou účinně a rychle zahlazují po takových událostech stopy. Řadu kráterů je těžké vůbec rozeznat, nemluvě o tom, že bývá velmi obtížné určit jejich skutečné stáří.

To je případ i kráteru Wolfe Creek, který se nachází v poušti v Západní Austrálii. Jeho průměr je asi 892 metrů a vyhloubilo ho těleso zhruba o velikosti velkého domu a váze 14 tisíc tun. Oproti slavným meteoritickým kráterům, jako je Chicxulub u Yucatánu, sice není tak velký, ale nalezly se v něm úlomku původního meteoritu.

Jak často dostanou zásah australské pouště?

Pokud jde o stáří kráteru Wolfe Creek, až doposud ho odborníci odhadovali na asi 300 tisíc let. Nová detailní analýza úlomků meteoritu ale ukázala, že kráter je mnohem mladší  podle odborníků vznikl asi před 120 tisíci lety. To zásadně mění výpočty rizika dopadu větších meteoritů na Zemi. Austrálie je totiž relativně pustý kontinent a proto pustiny Austrálie vědci používají jako modelovou plochu pro tyto výpočty.

TIP: Odborníci NASA objevili druhý možný impaktní kráter pod ledem v Grónsku

Díky novému odhadu stáří kráteru Wolfe Creek teď víme, že pustiny Austrálie během posledních 120 tisíc let zasáhlo 7 větších meteoritů, schopných vyhloubit zřetelný kráter. Z toho vyplývá, že jeden takový meteorit zasáhne australské pustiny jednou za 17 tisíc let. Zmíněné území představuje zhruba 1 % povrchu planety. Zemi tak podle vědců zasahuje skutečně velký meteorit v průměru jednou za 180 let.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ještě v červenci 1942 bylo naživu 80 % budoucích obětí holocaustu. O 11 měsíců později však byl tento poměr přesně opačný. Čím méně se Němcům dařilo na východní frontě, tím více zvyšovali své úsilí ve věci tzv. konečného řešení židovské otázky.

Zajímavosti

Čtyři a půl metru dlouhá ankylorhiza s tlamou plnou zubů děsila vše živé v oceánu období oligocénu.

Věda

Extrémně velký

Název: Extrémně velký dalekohled (Extremely Large Telescope, ELT)
Průměr: 39,3 m
V provozu od roku: 2025

Čím je průměr objektivu větší, tím víc světla může teleskop soustředit a tím víc podrobnějších informací získat… Evropští astronomové se rozhodli postavit dalekohled, který hned tak něco nepřekoná. Původní představy dokonce počítaly s průměrem 100 m, což se však ukázalo být nad současné technické i finanční možnosti. Vedení Evropské jižní observatoře (ESO) dalo zelenou konstrukci menšího, ale přesto mimořádně velkého dalekohledu ELT – Extremely Large Telescope.

Projekt počítá s přístrojem o průměru 39,3 m. Primární zrcadlo se bude skládat ze 798 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,4 m a tloušťce pouhých 50 mm. Do optické soustavy se začlení zrcadla systému adaptivní optiky, kvůli kompenzaci neostrosti snímků způsobené neklidem atmosféry. Jedno z nich bude podepřeno soustavou šesti tisíc aktivních členů, tzv. aktuátorů, s úkolem „zakřivovat“ zrcadlo v závislosti na stavu ovzduší 1 000krát za sekundu, čímž se dosáhne mimořádně kvalitního obrazu.

V roce 2010 vybrala ESO pro budoucí umístění observatoře horu Cerro Armazones v chilské oblasti Antofagasta, v nadmořské výšce přes 3 000 m. Teleskop má chránit otáčivá kopule o průměru 86 m. Stavební úpravy terénu započaly v červnu 2014 a o tři roky později, 29. května 2017, byl slavnostně položen základní kámen obřího teleskopu.

Německá firma SCHOTT ve své továrně v Mainzu loni v lednu úspěšně odlila prvních šest segmentů primárního zrcadla, které po procesu pomalého chladnutí čeká ještě řada tepelných úprav. Následně budou vybroušena do správného tvaru a pokovena s přesností 15 nm na celé optické ploše. Obojí zajistí francouzská společnost Safran Reosc, jež se ujme rovněž testování zrcadel.

ELT se stane největším okem lidstva, jaké kdy vzhlíželo k obloze, a může revolučně změnit naše vnímání vesmíru. Jeho úkolem bude řešit celou řadu vědeckých záhad, jež mohou pomoct osvětlit naše vlastní kořeny, včetně pátrání po známkách života na planetách podobných Zemi, studia povahy temné energie a temné hmoty nebo sledování raných stadií vývoje vesmíru. Zároveň zcela jistě přinese řadu nových otázek, které dnes nedokážeme ani odhadnout. První pozorování by se mělo uskutečnit v roce 2025.

Vesmír

Klášter s dvojím prvenstvím

Břevnovský klášter

Nejen mečem a bojem živ je Přemyslovec. Čeští panovníci a později i mocní šlechtici rádi trávili čas budováním četných klášterů. Ostatně očekávali, že si tím zajistí spásu nejen pro sebe, ale i pro své rodiny. Nejstarší mužský klášter v Českých zemích je ten na pražském Břevnově. Založit jej nechal v roce 993 kníže Boleslav II. A jaké druhé prvenství klášter má? Nejdelší tradici vaření piva v celé republice! 

Historie

Přestože se ofenziva nevyvíjela podle plánu, von Hindenburg s Ludendorffem obdrželi vysoká vyznamenání.

Válka
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907