Záhady vesmíru: Jak vzniká magnetické pole planet a k čemu slouží?

30.08.2013 - Michal Švanda

Ne všechny planety mají magnetické pole. Pro jeho vznik je třeba splnit několik podmínek


Reklama

Ne všechny planety mají magnetické pole. Vědci se domnívají, že pro vznik magnetického pole musí být splněny dvě podmínky: přítomnost magnetického materiálu a elektrických proudů. Ve hvězdách (a zřejmě i v nitrech plynných planet) je magnetickým materiálem silně ionizovaný plyn a proudy jsou reprezentovány pohyby tohoto materiálu.

V planetách zemského typu jsou magnetickým materiálem převážně sloučeniny železa (ve většině případů v jádře v roztaveném stavu) a elektrické proudy jsou vyvolány vzájemnými pohyby jednotlivých vrstev jádra vůči sobě. To vysvětluje, proč má magnetické pole Merkur nebo Země, ale nemá jej Venuše (rotuje příliš pomalu) ani Mars (tomu naopak chybí tekuté železné jádro). Všechny plynné planety mají magnetická pole: Jupiter a Saturn přibližně dipólová, magnetická pole Uranu a Neptunu mají komplexní geometrii, pravděpodobně v důsledku komplexních toků hmot v nitrech obou planet.

Magnetické pole na Zemi poskytuje velmi důležitou část obrany proti nabitým částicím z vesmíru (především od Slunce), které by jinak měly destruktivní vliv na živé organismy. 

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Geomagnetism



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907