Archeologové odkryli v Luxoru neznámou hrobku z Nové říše. Jejího dávného majitele odhalily barevné malby

Archeologové odkryli v egyptském Luxoru dosud neznámou hrobku starou přibližně 3 000 let. Podle nápisů patřila muži jménem Paser a vznikla za vlády faraonů z ramessovské dynastie, tedy v závěrečné fázi Nové říše.

Objev rozšiřuje poznání jedné z nejvýznamnějších pohřebních oblastí starověkého Egypta a zároveň nabízí nový pohled na život vyšších vrstev tehdejší společnosti.

Objev v srdci thébské nekropole

Hrobku odkryla nizozemská archeologická expedice z Leidenské univerzity během letošní výzkumné sezony v lokalitě Šejch Abd el-Kurna na západním břehu Luxoru. Nachází se v těsné blízkosti známé thébské hrobky TT45, kterou vědci zkoumají ve spolupráci s egyptským ministerstvem cestovního ruchu a památek už od roku 2018.

Výzkumný projekt se nezaměřuje pouze na samotné vykopávky. Jeho součástí je také podrobná dokumentace celé archeologické krajiny, sledování stavu památek, ochrana ohrožených objektů a hledání způsobů, jak lokalitu dlouhodobě uchovat pro budoucí generace.

Nově objevená stavba odpovídá klasickému uspořádání soukromých hrobek z období Nové říše. Za vstupem se rozprostíralo otevřené nádvoří, z něhož se vstupovalo do skalní kaple vytesané do tvaru obráceného písmene T. Pod ní se nacházely podzemní pohřební komory určené k uložení zemřelých.

Archeologové navíc objevili také nepálenou cihlovou mastabu – nadzemní pohřební stavbu typickou pro starověký Egypt. Její součástí byl výklenek určený pro pohřební stélu s nápisy připomínajícími zesnulého. Ke vstupu do hrobky vedlo schodiště vybudované přímo ve svahu.

Malby odhalily jméno majitele

Nejcennějším nálezem uvnitř hrobky jsou barevné nástěnné malby, které se dochovaly v překvapivě dobrém stavu. Přestože je místy pokrývá tenká vrstva prachu, většina výzdoby zůstala neporušená. Právě díky těmto malbám se podařilo určit jméno majitele hrobky. Nápisy označují zesnulého jako Pasera.

Výjevy jej zobrazují při uctívání egyptských bohů ve svatyních i společně s jeho manželkou před obětním stolem, což patřilo mezi tradiční motivy zdůrazňující zbožnost i naději na posmrtný život.

Výzkum hrobky zdaleka nekončí. V dalších archeologických sezonách plánují odborníci pokračovat v podrobné dokumentaci, konzervaci a restaurátorských pracích, které mají zajistit dlouhodobé zachování stavby i její výzdoby.

Jedním z hlavních cílů bude zjistit, kdo byl v hrobce pohřben, a pokusit se zrekonstruovat životní příběhy těchto lidí. Získané poznatky zároveň přispějí k lepšímu pochopení fungování nekropole v oblasti Šejch Abd el-Kurna a jejího významu pro společnost starověkého Egypta během období Nové říše.