Single život nemusí být jen čekání na partnera. Podle odborníků může otevřít cestu k osobnímu růstu

O přínosech manželství pro duševní i fyzické zdraví už vznikla celá řada studií. Nový výzkum ale naznačuje, že specifické výhody může mít i život bez partnera.

Vědci tento koncept zkoumali ve třech studiích. V prvních dvou účastníci průběžně zaznamenávali své zkušenosti, zatímco třetí měla experimentální charakter. Výzkumníci se zaměřili na to, co označují jako „potenciál single života pro rozšiřování vlastního já“ (singlehood self-expansion potential). Jde o přesvědčení, že život bez partnera nabízí příležitosti rozšířit si představu o sobě samém díky novým zkušenostem, pohledům a vztahům. Dosavadní výzkum přitom tento způsob osobního rozvoje spojoval především s partnerským životem.

„Teorie rozšiřování vlastního já předpokládala, že k tomuto rozvoji dochází v kontextu blízkých vztahů,“ uvádí Yuthika Girmeová, docentka na Simon Fraser University a spoluautorka studie publikované letos v srpnu 2026 v časopise Personality and Social Psychology Bulletin. „To sice platí, naše zjištění ale zároveň ukazují, že k osobnímu růstu a rozvoji může docházet i při aktivitách, kterým se člověk věnuje sám.“

„Tímto výzkumem jsme chtěli ustoupit od zažité společenské představy, že romantický vztah je klíčem ke spokojenému životu a osobnímu růstu, a ukázat, že příležitostí k rozvoji vlastního já může být i samotný život bez partnera,“ říká Elina Morenová, hlavní autorka studie. 

Rozvoj vlastního já v single životě

Psychologové se fenoménem rozšiřování vlastního já zabývají už řadu let. Jde o myšlenku, že lidé mají přirozenou potřebu během života objevovat nové perspektivy, rozvíjet své schopnosti a poznávat nové stránky vlastní osobnosti. Dosavadní výzkum se přitom z velké části soustředil na romantické vztahy a ukazoval, že partner člověku může rozšířit okruh známých, přivést ho k novým zájmům a otevřít mu nové pohledy na svět.

Výzkumníci se proto rozhodli zjistit, jak tento koncept funguje konkrétně u lidí žijících bez partnera. „Přestože počet lidí, kteří odkládají romantické vztahy nebo se rozhodují zůstat single, roste, jejich skutečné životní zkušenosti jsou stále málo prozkoumané,“ říká Morenová.

Ve třech studiích vědci zjišťovali, do jaké míry lidé bez partnera věří, že jim život bez partnera nabízí příležitosti k osobnímu rozvoji, a sledovali, jak tato přesvědčení ovlivňují jejich zkušenosti a celkovou psychickou pohodu.

Výsledky byly pozoruhodné. Ukázalo se, že lidé, kteří vnímali život bez partnera jako příležitost k osobnímu růstu, se také častěji pouštěli do aktivit, které jim přinášely nové zkušenosti. Chodili například na túry, zkoušeli nové restaurace, učili se nové dovednosti nebo sportovali. Zároveň byli se svým single životem i se životem obecně spokojenější, méně se obávali toho, že zůstanou sami, a měli silnější pocit samostatnosti, kompetence a blízkosti k ostatním.

Lidé bez partnera přitom na tyto aktivity často nebyli sami. Až 82 % z nich k nim přizvalo přátele nebo rodinu – romantický vztah tedy k osobnímu rozvoji nebyl potřeba.

Proč záleží na nastavení mysli

Obecně platí, že způsob, jakým se na určitou situaci díváme, ovlivňuje i to, jak na ni reagujeme. „To, co v každodenním životě prožíváme a jak vnímáme svět kolem sebe, do značné míry ovlivňuje naše nastavení mysli,“ říká Morenová. Výsledky této studie jsou ale o něco složitější.

Lidé, kteří už na začátku měli vyšší sebeúctu a byli se svým single životem spokojenější, také častěji vnímali život bez partnera jako příležitost k osobnímu rozvoji. Naopak lidé, kteří se více obávali toho, že zůstanou single, vnímali život bez partnera jako příležitost k osobnímu růstu méně často. Totéž platilo pro ty, kteří věřili, že ke štěstí potřebují romantický vztah.

Ve třetí studii vědci účastníky požádali, aby si představili konkrétní situace, jejichž cílem bylo povzbudit je k tomu, aby single život vnímali jako příležitost k růstu. Ukázalo se však, že to jejich zažité představy příliš nezměnilo. 

„Ačkoli lidé po našem zásahu uváděli, že se věnují více aktivitám podporujícím rozvoj vlastního já a mají lepší náladu, nepodařilo se nám zvýšit jejich skóre potenciálu single života pro tento rozvoj,“ připouští Girmeová. „Bylo to překvapivé a ukazuje to, že změnit celkové nastavení člověka vůči single životu může být obtížnější, než jsme očekávali.“

Podobný obraz přinášejí i další výzkumy života bez partnera. Jedna studie lidí, kteří zůstali single po celý život, zjistila, že ti, kteří se pro tento způsob života rozhodli sami, vnímali život bez partnera jako zdroj autonomie a osobního naplnění. Naopak lidé, kteří měli pocit, že jim tato volba byla vnucena, vyjadřovali větší lítost.

Jiná studie zaměřená na mladé dospělé zjistila, že lidé, kteří svůj život bez partnera přisuzovali snaze o osobní rozvoj nebo nezájmu o vztahy, vykazovali vyšší míru životní pohody než ti, kteří jako důvod uváděli „sebezraňující“ motivace.

Toto rozlišení je podle Mandolin Moodyové, terapeutky v poradenském centru Gateway to Solutions v New Yorku, důležité. Život bez partnera může člověku vytvořit prostor pro samostatné objevování vlastních zájmů a identity. To ale neznamená, že ho každý prožívá pozitivně, zvlášť pokud člověk sám single být nechce.

Přestože studie přinášejí zajímavá zjištění, mají několik omezení. Většinu účastníků tvořili mladí dospělí a lidé v této životní etapě mohou mít více času nebo také větší společenskou volnost věnovat se objevování nových možností než starší dospělí, kteří často řeší více povinností. K ověření, zda výsledky platí napříč různými životními etapami, je proto zapotřebí další výzkum.

Navíc zlepšení životní pohody, které přinášely aktivity podporující rozvoj vlastního já, například vyšší životní spokojenost nebo silnější pocit autonomie a kompetence, mělo jen krátké trvání. „Výzkum ukázal, že přínosy se většinou projevovaly jen během téhož dne a nešlo o dlouhodobější účinky,“ připomíná Moodyová.

Proměňte single život v příležitost

K rozvoji vlastního já přitom nepotřebujete drahou dovolenou plnou zážitků. Počítá se i nová turistická trasa, kuchyně, kterou jste ještě neochutnali, nebo třeba spontánní hra s dalšími lidmi, vysvětluje Girmeová. Důležité je nebát se nových věcí a občas udělat něco jinak než obvykle. Pomoci mohou například tyto tipy:

• Vyzkoušejte něco nového. Přihlaste se do online kurzu, začněte s novým koníčkem nebo se pusťte do poznávání témat, která vás už dlouho zajímají.
• Poznejte lépe sami sebe. Psaní deníku vám může pomoct ujasnit si, co vás zajímá a co se o sobě postupně dozvídáte. „Terapie může být skvělým nástrojem k hlubšímu sebepoznání a také k přehodnocení přesvědčení, která mohou ovlivňovat vaši sebeúctu nebo váš osobní potenciál rozvoje v single životě,“ říká Moodyová.
• Hledejte nové komunity. Zkuste najít příležitosti k setkávání s lidmi, kteří mají podobné zájmy – například prostřednictvím rekreačního sportovního týmu, knižního klubu, šicího kroužku nebo komunitní zahrady. Podle Moodyové se vyplatí být při budování neromantických vztahů vytrvalí a zároveň otevření novým možnostem.
• Vydejte se na cestu sami. „Je známo, že sólo cestování představuje skvělou příležitost k rozvoji vlastního já, protože podporuje osobní svobodu, rozhodování, soběstačnost i navazování sociálních kontaktů mimo prostředí, na které jste zvyklí,“ říká Moodyová a doporučuje vnímat život bez partnera jako příležitost věnovat více času a energie sami sobě.

Koneckonců nejde o to rozhodnout, zda je lepší být single, nebo žít v partnerském vztahu, uvádí psycholožka Avigail Lev, ředitelka Bay Area CBT Center.

„Jde o to přestat vnímat single život jako stav, ze kterého je třeba uniknout. Když ho začneme chápat jako příležitost, nikoli jako nedostatek, získáme svobodu využít ho k objevování, navazování vztahů a osobnímu růstu a také k vědomějšímu rozhodování o tom, kým chceme být.“