Bakterie způsobující úplavici mění způsob šíření. Nebezpečná shigelóza se stává sexuálně přenosnou infekcí a odolává antibiotikům

Shigelóza, infekční onemocnění způsobené bakteriemi rodu Shigella, se ve Spojených státech stále častěji šíří také pohlavním stykem. Zatímco dříve se nákaza přenášela především kontaminovanými potravinami a vodou, například při cestování, nebo v kolektivech mezi malými dětmi, od přelomu tisíciletí se stále výrazněji prosazuje i jako sexuálně přenosná infekce.

Ve Spojených státech se shigelózou každoročně nakazí přibližně 450 000 lidí. Onemocnění způsobuje průjem a zvracení a v některých případech může přejít v úplavici. Bakterie jsou vysoce nakažlivé a jejich šíření pohlavním stykem bylo zaznamenáno už v roce 1974, tehdy však šlo jen o menší část případů.

Dnes je shigelóza považována za endemickou v některých komunitách homosexuálních a bisexuálních mužů a dalších mužů, kteří mají sex s muži. Právě mezi nimi se šíří také kmeny odolné vůči několika antibiotikům.

Počet odolných kmenů rychle roste

Analýza amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), která zahrnovala téměř 17 000 izolátů bakterie Shigella, ukázala výrazný nárůst kmenů s rozsáhlou lékovou rezistencí v letech 2011 až 2023. Zatímco v roce 2011 nebyl mezi sledovanými vzorky zaznamenán žádný izolát odolný vůči pěti běžně používaným antibiotikům, v roce 2023 už takové kmeny představovaly 8,5 %.

Většina případů způsobených těmito odolnými bakteriemi se týkala dospělých mužů, z nichž mnozí v předchozích měsících necestovali do zahraničí. Podle molekulárního biologa Shangxin Yanga z Kalifornské univerzity v Los Angeles tamní nemocnice nyní zaznamenává přibližně jeden případ shigelózy způsobené rozsáhle rezistentním kmenem měsíčně. V roce 2022 přitom evidovala za celý rok pouze jediný případ. Podle Yanga jde téměř o explozi výskytu tohoto patogenu v komunitě.

Závažnost situace dokládají také údaje CDC: více než třetina pacientů s rezistentní shigelózou musela být hospitalizována. Téměř polovina nemocných, u nichž byl znám stav z hlediska infekce HIV, byla HIV pozitivní.

Epidemioložka Naeemah Logan z CDC označila tento vzorec výskytu odolných kmenů mezi zranitelnými skupinami za velmi znepokojivý a zdůraznila, že nejde pouze o americký problém, ale o součást širšího celosvětového trendu.

Podobný vývoj zaznamenává také Británie

Nárůst rezistentních kmenů sledují rovněž britští vědci. Genetička Kate Bakerová z Cambridgeské univerzity, hlavní autorka studie zveřejněné v časopise The Lancet Infectious Diseases, upozorňuje, že mnoho mužů majících sex s muži si neuvědomuje závažnost a rostoucí riziko sexuálně přenosné shigelózy. Podle ní se nemoc během přibližně posledního desetiletí změnila z infekce, kterou bylo možné poměrně snadno léčit běžně dostupnými léky, na onemocnění blížící se stavu, kdy bude léčba velmi obtížná.

Britská Agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) v březnu varovala, že většina případů shigelózy sice odezní bez léčby, u závažnějších průběhů je však léčba nutná a dostupné možnosti se postupně omezují.

V roce 2025 vykazovalo rezistenci vůči antibiotikům 86 % testovaných vzorků Shigella sonnei a 94 % vzorků Shigella flexneri. Jde o dva nejčastěji sexuálně přenášené druhy shigel v gay komunitách v Anglii.

Podle dřívějšího výzkumu Bakerové a jejích kolegů musela být až třetina pacientů se sexuálně přenosnou shigelózou hospitalizována, a to v průměru na čtyři až pět dní.

Bakerová zdůrazňuje, že nejde o jedinou podobu sexuálně přenosného průjmového onemocnění, ale o několik překrývajících se variant, které si rychle vytvářejí odolnost vůči používaným lékům. Pacienti, kteří se nakazili při sexu, proto podle ní mohou potřebovat jinou léčbu než lidé, kteří infekci získali při cestování.

Proč bakterie odolávají stále většímu počtu léků?

Příčiny tohoto vývoje zatím nejsou známé. Studie Bakerové z roku 2026 ale poukazuje na možnou roli takzvané vedlejší rezistence. Ta může vznikat tehdy, když se antibiotikum podává proti jednomu původci infekce, ale současně působí také na jiný přítomný patogen, pro který není vhodným lékem nebo dávkováním. Vedlejším důsledkem tak může být vznik antibiotické rezistence.

Výzkumnice Alicia Calvo-Villamañánová z Lisabonu upozornila také na zajímavou souvislost ve vývoji rezistence ve Velké Británii. Poté, co tamní národní doporučení přestala uvádět azithromycin jako lék pro léčbu kapavky, zpomalil také nárůst rezistence shigel vůči tomuto antibiotiku. Samotná souvislost nedokazuje příčinný vztah, naznačuje však, že léčba jiných sexuálně přenosných infekcí může představovat rizikový faktor pro vznik rezistentní shigelózy. Ta navíc nebývá běžně vyšetřována jako sexuálně přenosná infekce.

Jak omezit šíření nákazy

Kalifornské ministerstvo veřejného zdraví doporučuje jako nejúčinnější prevenci sexuálně přenosné shigelózy vyhnout se sexu s člověkem, který měl v posledních dvou týdnech průjem. Doporučuje také používat bariérovou ochranu při orálním a análním sexu a dbát na hygienu před sexuálním stykem i po něm. Každý, kdo má podezření na nákazu shigelami, by se měl nechat vyšetřit a v případě potřeby podstoupit léčbu.

Daniel Richardson, specialista na sexuální zdraví z University Hospitals Sussex, zároveň upozorňuje, že lékaři by se měli pacientů s úplavicí ptát na možné sexuální přenosy. Měli by totiž počítat s tím, že sexuálně přenosná shigelóza může být odolnější vůči antimikrobiálním lékům než jiné formy onemocnění a že pacienti mohou potřebovat také vyšetření na další sexuálně přenosné infekce.