Testosteron pod lupou: Proč jeho hladiny klesají, jak ovlivňuje naše zdraví a kdy má smysl hormon doplňovat?

Testosteron ovlivňuje vývoj pohlavních znaků, svalovou hmotu, kosti, náladu, energii i celkovou vitalitu. V posledních letech se navíc stále častěji diskutuje o poklesu jeho hladin v populaci, vlivu životního stylu či o možnostech jeho doplnění. Co je vlastně zač, jak funguje a proč bychom jeho roli neměli podceňovat?

Kde vzniká hormon?

Testosteron patří do skupiny steroidních androgenních (mužských) hormonů. Tvoří se zejména ve varlatech (u mužů) a v menší míře také v nadledvinách. U žen vzniká hlavně ve vaječnících a rovněž v nadledvinách. Jeho tvorbu řídí tzv. hypotalamo-hypofyzárně-gonadální osa. Hladiny hormonu se během dne přirozeně mění – nejvyšší jsou ráno, nejnižší večer.

Jeho účinky lze rozdělit podle období života: Během fetálního vývoje hormon zajišťuje správný vývoj mužských pohlavních orgánů a diferenciaci pohlaví. Pokud je jeho hladina nebo citlivost receptorů narušena, může dojít k intersexuálním stavům. V pubertě je testosteron klíčovým motorem změn – prohlubuje se díky němu hlas, roste svalová hmota, objevuje se ochlupení, mění se proporce těla a zvyšuje se produkce spermií. V dospělosti udržuje libido, podporuje plodnost, posiluje hustotu kostí, přispívá k růstu svalů a tvorbě červených krvinek. Ovlivňuje také náladu, vitalitu a kognitivní schopnosti.

U mužů i žen 

Ačkoliv je koncentrace testosteronu u žen zhruba čtyřicetkrát nižší než u mužů, má významné funkce i v jejich těle. Přispívá k libidu, pomáhá udržovat zdravé kosti a má vliv na náladu a energii. Část testosteronu se u žen mění na estradiol, tedy estrogen, klíčový pro zdravý menstruační cyklus a plodnost.

Pokud má tělo testosteronu nedostatek, může se to projevit různými jevy. U mužů přichází únava, snižuje se libido, objevují se poruchy erekce, ubývá svalová hmota, v těle se více ukládá tuk, řídnou kosti a muž se propadá do depresivních nálad. U žen vede nedostatek také ke snižování libida, únavě a změnám nálad, navíc u nich dochází i k úbytku kostní hmoty.

Nedostatek hormonu

Při vážnějším nedostatku testosteronu během nitroděložního vývoje mohou vznikat vývojové odchylky označované jako poruchy sexuální diferenciace (DSD). Nejspíš už jste slyšeli o hermafroditismu, tedy přítomnosti jak ženských, tak mužských pohlavních znaků. Ten má původ právě v nedostatku testosteronu.

Z dnešního pohledu je ale velmi zajímavý také syndrom necitlivosti na androgeny neboli testikulární feminizace. U tohoto stavu jsou buňky necitlivé na testosteron, protože mají porušený receptor. Postižený jedinec má chromozomy XY a produkuje testosteron, ale tkáně na něj nereagují. Dítě se narodí s ženským vzhledem zevních pohlavních orgánů, přestože uvnitř těla má varlata a chybí mu děloha i vaječníky.

Tato genetická odchylka je relativně často terčem bulváru, který neváhá proprat například sportovkyně s vysokými hladinami testosteronu. Posledním velkým případem byla boxerka Imán Chalífová, jež je sice geneticky mužem, ale její tělo i formování mysli jsou ženské.

V sázce je plodnost i zdraví

V některých případech může během vývoje dojít také k takzvanému kryptorchismu, což je stav, kdy jedno nebo obě varlata nesestoupí z dutiny břišní do šourku. Jde o jednu z nejčastějších vrozených vad u chlapců. Pokud se problém včas neřeší, může dojít k poruše funkce varlat – to znamená nižší produkci testosteronu a následně i horší spermatogenezi (tvorbu mužských pohlavních buněk).

Nesestouplé varle má navíc vyšší teplotu než v šourku, což dlouhodobě zhoršuje jeho vývoj a přináší s sebou i další obtíže – kryptorchismus představuje nejen riziko snížené plodnosti, ale také vyšší pravděpodobnost vzniku zhoubného nádoru varlete (testikulárního karcinomu) v dospělosti. Optimální je chirurgická korekce (orchidopexe) do jednoho roku věku dítěte, aby se minimalizovala hormonální i onkologická rizika.

Jestliže není hladina testosteronu v pořádku u žen, může se projevit vcelku běžným hirsutismem, což je nadměrný růst hrubých a tmavých chloupků v oblastech, kde se běžně vyskytují spíše u mužů – například na obličeji, hrudi, břiše nebo zádech. Nejčastější příčinou je zvýšená hladina mužských hormonů (androgenů), především právě testosteronu, nebo zvýšená citlivost vlasových folikulů na tyto hormony.

Hirsutismus se často objevuje u žen s polycystickými vaječníky (PCOS), může ale souviset i s poruchami nadledvin nebo užíváním určitých léků. Přestože není život ohrožující, může mít výrazný dopad na sebevědomí a psychickou pohodu dané ženy. Léčba tohoto stavu zahrnuje řešení hormonální příčiny (např. pomocí antikoncepce či antiandrogenů) i kosmetické metody odstranění chloupků.

Klesající hladiny v populaci 

Vědecké studie ukazují, že hladiny testosteronu v populaci skutečně dlouhodobě klesají. Tento trend nelze vysvětlit pouze stárnutím – jde i o generační pokles. Hladiny testosteronu u mužů se snižují napříč generacemi, a to nezávisle na věku. Například u 60letého muže klesla hodnota zhruba z 17,5 nmol/l v roce 1987 na 15 nmol/l v roce 2002, což odpovídá průměrnému úbytku cca 1 % ročně.

Podobné trendy potvrzují i výzkumy ve Finsku, Dánsku a nedávno i v Izraeli (mezi lety 2006–2019 pokles o více než 10 % ve všech věkových kategoriích).

Příčinou je často obezita a sedavý životní styl – lidé s vyšším body mass indexem (BMI) mají narušenou hormonální osu a sníženou inzulinovou citlivost. Zvýšení BMI o 4–5 bodů vědci spojují s úbytkem testosteronu odpovídajícím deseti rokům života. Svoji roli hraje také expozice (vystavení) endokrinním disruptorům. Chemikálie z plastů (např. BPA, ftaláty) mohou člověka hormonálně zasahovat, čímž přispívají ke snížení testosteronu i kvality spermií.

Některé studie zjistily, že muži, kteří kouří, mají v průměru mírně vyšší hladiny testosteronu než nekuřáci. Nelze však zatím říct, zda ústup kouření přispěl k dlouhodobému poklesu tohoto hormonu v populaci. Dlouhodobý psychický a fyzický stres testosteron také snižuje a neustálé online stimuly provázené nedostatkem spánku tomu nahrávají. Hypotézy vědců zahrnují mezi příčiny poklesu hormonu i nošení příliš těsného spodního prádla, vyšší teploty v interiéru, častější výskyt diabetu a podobně.

Máme se bát?

Pokles v populaci je postupný a průměrné hodnoty zatím nedosahují kriticky nízkých hodnot. Nicméně jde o trend, který je z evolučního i zdravotního hlediska znepokojivý – ve spojení s poklesem počtu spermií, vzestupem testikulárních onemocnění a oslabením svalové síly zanechává hluboký dopad na zdraví a reprodukci.

Jelikož jako prvního většinou oslovují pacienti svého vlastního praktického lékaře, zeptali jsme se, zda už vyšetřování testosteronu patří do běžné praxe: „Za svůj dosavadní profesní život jsem viděla desítky, možná i stovky laboratorních odběrů mužů cílených na hladiny hormonů. Ať už při poruchách sexuálních funkcí, kde je provádíme rutinně, nebo na vlastní žádost pacienta, který měl například pocit, že je plešatý nebo výkonnostně slabý. Až na jediný případ byly všechny výsledky v normě. Ten výjimečný muž měl gynoidní – tedy spíše ženský – typ postavy, navíc byl po náročné imunosupresivní a kortikoidní terapii a nebyl schopen nabrat svalovou hmotu,“ uvedla dotázaná lékařka.

Podle ní je proto u běžné populace mnohem důležitější zaměřit se na režimová opatření – dostatek spánku, pohyb a zdravou životosprávu – než podstupovat zbytečné odběry nebo se uchylovat k nelegální a rizikové suplementaci testosteronu.

Možnosti doplnění hormonu

Pokud lékař u pacienta zjistí výrazný nedostatek (tzv. hypogonadismus) testosteronu, může nasadit testosteronovou substituční terapii – formou injekcí, gelů nebo náplastí. Tato léčba však není určena každému. Má svá rizika, například zvýšení počtu červených krvinek, akné, neplodnost nebo kardiovaskulární komplikace. Je indikována jen v naprosto přesných případech a řídí ji endokrinolog.

Na trhu také existuje celá řada doplňků slibujících zvýšení testosteronu. Obsahují například zinek, hořčík, vitamin D nebo byliny jako Tribulus terrestris či ashwagandha. Účinnost těchto prostředků je ale velmi omezená a často pro jejich použití chybí kvalitní klinické studie. Nejspolehlivější cestou, jak udržet hormonální rovnováhu, je životní styl. Pomůže vám pravidelný silový trénink, dostatek kvalitního spánku, vyvážená strava s dostatkem bílkovin, zdravých tuků, vitaminů a minerálů, omezení alkoholu a kouření a práce na zvládání stresu.

Testosteron je klíčový hormon, jenž ovlivňuje nejen mužskou, ale i ženskou biologii. Má zásadní roli ve vývoji, reprodukci, psychické pohodě i celkové vitalitě. Jeho nedostatek může přinášet zdravotní komplikace, a proto je důležité věnovat pozornost životnímu stylu i případným varovným signálům. Ať už jde o sportovní výkon, zdraví, nebo psychickou rovnováhu, testosteron není jen symbolem „mužnosti“, ale především hormonem rovnováhy.