Zimbabwe: Stát jednoho muže, zbídačený chudobou bez vlastní měny

01.03.2016

Už 35 let vládne jihoafrickému Zimbabwe jediný člověk – Robert Mugabe. Přivedl ekonomiku země do těžké krize: Chudoba a nezaměstnanost tam jdou ruku v ruce s politickými nepokoji a represemi, budoucnost státu je nejistá


Reklama

Vlajka Zimbabwe byla přijata 18. dubna 1980. Tvoří ji sedm horizontálních pruhů, souměrných podle vodorovné osy v barvách (z okraje ke středu) zelené, žluté, červené a uprostřed černé. Směrem k žerdi je černým pruhem ohraničený bílý klín v němž je na pozadí červené pěticípé hvězdy v žluté barvě zobrazen národní symbol Zimbabwe v podobě do mastku vytesaného bojového orla. Barvy mají klasický panafrický význam.

Robert Mugabe, který v únoru 2016 oslaví 92. narozeniny, vládne zemi už 35 let – nejprve jako premiér a od roku 1987 z pozice prezidenta. Když stanul v čele státu, byl si vědom skutečně nespravedlivého rozdělení majetku: Bílá menšina tvořila asi 0,6 % obyvatel Zimbabwe, ale vlastnila zhruba 70 % nejúrodnější půdy. V rámci možností ovšem tradičně zemědělská země prosperovala. Dlouhé roky patřila k významným vývozcům tabáku a měla potenciál stát se obilnicí Afriky.

Kdo je vinen?

S nerovnoměrným rozdělením půdy se měl vypořádat program, který Mugabeho vláda spustila v roce 1997 a zintenzivnila po roce 2000. Dobrovolné odprodeje zemědělských pozemků s ním skončily a půda se začala vyvlastňovat. Nekompetentní konfiskace ovšem provázela brutalita a korupce, stejně jako výrazný pokles zahraničních investic – následoval tak nezadržitelný pád zemědělství orientovaného na export.

Bílí farmáři ze Zimbabwe většinou utekli a zhruba šedesát tisíc drobných zemědělců tmavé pleti se od té doby snaží oživit kdysi prosperující odvětví, které drželo zemi nad hladinou. V důsledku reformy museli také obyvatelé čelit chronickému nedostatku základních potravin. Humanitární organizace jednoznačně viní z kritického stavu pozemkový program, podle vlády za všechno může dlouhodobé sucho. Sám Mugabe má pak na věc ještě jiný názor – za neúspěch prý zodpovídá Velká Británie a její spojenci, kteří sabotují zimbabwskou ekonomiku. Chtějí se tak údajně pomstít za následky reformy, jež museli nést bílí farmáři britského původu.

Zmanipulované volby

Na začátku 21. století představoval Mugabe v očích mezinárodního společenství nežádoucí osobu, jemu samotnému to ovšem nijak nevadilo: Zfalšoval výsledky voleb v roce 2002 a dál vedl Zimbabwe po svém. Shromáždění příznivců opozice běžně rozhání policie a armáda. Rovněž existují důkazy, že mrtvá těla lidí, kteří jsou režimu nepohodlní, často končí v opuštěných dolech.

V dubnu 2005 započala v metropoli Harare operace Obnovení pořádku. Podle vlády bylo cílem vyřešit otázku slumů ve velkých městech, ve skutečnosti však došlo k destrukci domovů a obchodů asi 700 tisíc chudých, kteří podporovali opozici. I přes tuto zastrašovací taktiku se ovšem po volbách v roce 2008 musel Mugabe dělit o moc s opoziční stranou Morgana Tsvangiraie. V roce 2013 – opět po zmanipulovaných volbách – nicméně znovu stanul v čele země jako neomezený vůdce. Kvůli bezohledné politice má Mugabeho vláda velmi špatné vztahy se Společenstvím národů, z nějž byl africký stát vyloučen už po kontroverzních volbách v roce 2002.

Největšími brzdami zimbabwského růstu zůstávají špatná infrastruktura, vysoká zadluženost a neúměrně vysoké odvody do státního aparátu. Mezi investory navíc zavládla značná nejistota poté, co vláda africké země schválila v roce 2010 sporný zákon, zatím zaměřený na těžební průmysl: Jeho cílem je přimět zahraniční firmy, aby předaly ekonomickou kontrolu černým Zimbabwanům.

Strmý pád zimbabwského dolaru

Způsob, jakým hospodaří Mugabeho vláda, dobře dokládá příběh někdejší státní měny – zimbabwského dolaru (ZWD). Byl zaveden v roce 1980 a měl tehdy v poměru k americkému dolaru kurz 1 ZWD = 1,47 USD. Představoval tedy nominálně silnější měnu. Postupně však ztrácel na hodnotě a v říjnu 2006 došlo k první měnové reformě a k zavedení nového zimbabwského dolaru (ZWN) v poměru 1 ZWN = 1 000 ZWD. Následovaly ještě dvě denominace a na scénu vstoupil třetí (ZWR) i čtvrtý zimbabwský dolar (ZWL), který měl v roce 2009 k původní měně poměr 1 ZWL = 1025 ZWD! Hyperinflace na konci roku 2008 přitom dosáhla úrovně 79 600 000 000 %!

V dubnu 2009 byl nakonec zimbabwský dolar zcela zrušen. V zemi se nyní používají americké dolary, britské libry, eura, ale také botswanská pula, jihoafrický rand nebo třeba indické rupie a japonské jeny – oficiální měnou je však dolar. Inflace se dnes pohybuje kolem 10 % ročně. 

STRUČNÉ DĚJINY

Dávnou historii území dnešního Zimbabwe halí mlha tajemství, z níž se teprve v 10. století vynořují na náhorní plošině šonské státy. V 11. století vzniklo království Mapungubwe a v 13.–15. století existovala také šonská civilizace Velkého Zimbabwe, jež po sobě zanechala impozantní kamenné stavby.

Království, říše, státy

Od poloviny 15. století dominovalo regionu šonské království Monomotapa, které obchodovalo s Araby a Portugalci. Druzí zmínění však usilovali o výraznější kontrolu a zahájili sérii válek, jež přivedly africké království počátkem 17. století na pokraj kolapsu. Vládci nově vzniklé říše Rozvi (1684 až 1834) Portugalce vyhnali a navázali na tradice předchozích státních útvarů. Na začátku 19. století, po expanzi z jihu, založil zulský vůdce Mzilikazi na jihozápadě dnešního Zimbabwe stát Ndebele, jenž si pak podmanil říši Rozvi i další menší šonská království. V 80. letech 19. století ovládla zemi Britská jihoafrická společnost v čele s Cecilem Rhodesem. Ten si podrobil oblast dnešního Zimbabwe i Zambie, které poté nesly na jeho počest názvy Jižní a Severní Rhodesie.

Mimo britské područí

V roce 1923 se Jižní Rhodesie stala samosprávnou britskou korunní kolonií a o třicet let později se budoucí Zimbabwe začlenilo do federace Jižní a Severní Rhodesie a Ňaska (dnešního Malawi) pod nadvládou Britů, jež se však v roce 1963 rozpadla. V Jižní Rhodesii dále vládla bílá menšina, jejímž jménem Ian Smith v listopadu 1965 jednostranně vyhlásil nezávislost na Británii – evropská velmoc ji ovšem uznala až od roku 1980, kdy se role premiéra ujal Robert Mugabe.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: zhruba 14,23 milionu; očekávaná doba dožití: 57,05 roku; prům. počet dětí: 3,53 na ženu; věková struktura: 37,88 % dětí do 15let, 3,49 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. mladších 20,2 roku; městské obyv.: 32,4 %; etnické složení: nejvýraznější jsou dvě černošské skupiny hovořící bantuskými jazyky – Šonové (82 % populace) a Ndebelové (14 %); běloši tvoří 1 %; náboženství: protestanti 75,9 %, katolíci 8,4 %, ostatní křesťané 8,4 %, ostatní 1,2 %, bez vyznání 6,1 %; jazyky: nejužívanější a zároveň oficiální jsou jazyky šona, ndebele a angličtina; obyv. pod hranicí chudoby: 72,3 %; gramotnost: 86,5 %.

Politika

Typ vlády: republika prezidentského typu; samostatnost: od 18. 4. 1980 (dříve britská kolonie); hlava státu: prezident Robert Mugabe (od 31. 12. 1987), prezident je zároveň šéfem vlády; volby: poslední volby v roce 2013 nebyly mezinárodně uznány, ale Mugabe zůstává v čele státu.

Ekonomika

HDP na hlavu: 2 000 USD (odhad z r. 2014; ČR – 29 900 USD), podobně jako například Severní Korea; měna: zimbabwský dolar (ZWD) se nepoužívá od r. 2009 a země de facto nemá vlastní měnu.

GEOGRAFIE

Rozloha: 390 757 km², tedy zhruba stejně jako Japonsko; hranice: 3 229 km (s Mosambikem, Botswanou, Zambií a JAR); charakter území: většinou náhorní plošina s ještě vyšší centrální náhorní plošinou, na východě hory; podnebí: tropické, ovlivněné nadmořskou výškou, období dešťů od listopadu do března; min. noční / max. denní teploty (°C) v Harare: leden–březen 16–14/26, duben–červen 12–6/25–21, červenec–září 5–10/21–27, říjen–prosinec 13–16/26–28; nejnižší a nejvyšší bod: soutok řek Runde a Save (162 m) / Nyangani (2 592 m).

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Tučňák císařský (535 m)

Zástupce ptačí říše si obvykle s ponorem do velkých hloubek nespojujeme, přesto i mezi nimi najdeme skutečného mistra. Je jím tučňák císařský (Aptenodytes forsteri), obyvatel ledové Antarktidy a největší ze všech současných tučňáků. Kromě skvělého přizpůsobení mrazu disponuje také hydrodynamickým tvarem těla a předními končetinami přeměněnými na účinná pádla, která z něj činí skvělého plavce i potápěče. Tučňáci se při lovu potravy v podobě ryb, korýšů a hlavonožců často potápí do více než stometrové hloubky. V některých případech pak provádí ponor až ke dnu mělčích moří a dostávají se tak do hloubek několika set metrů. Absolutním zaznamenaným rekordem je zatím 535 metrů, kterého dosáhla mladá samička v oblasti zvané McMurdo Sound.

S překvapivým zjištěním o nevšedních potápěčských dovednostech tučňáků přišel roku 1971 americký fyziolog Gerry Kooyman. Ten připevnil tučňákům na tělo malé zařízení, registrující hloubku ponoru. Výsledkem bylo zjištění, že tučňákům nečiní problém ponořit se do hloubek kolem 265 metrů na dobu až 18 minut.

Příroda

Zámek Valtice

Historie

Stalin si dobře zapamatoval slabost carské policie, která lidi „jen“ posílala do exilu. Své protivníky pak rovnou střílel.

Zajímavosti
Vesmír

Hexakoptéra Acecore Noa s „filmařskou“ výbavou

Věda

Loď Crew Dragon vynesla do kosmu raketa Falcon 9.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907