Pouliční láska na prodej: Zlatá éra českých nevěstinců

23.09.2016 - Kateřina Vašků

Před více než sto lety, na přelomu 19. a 20. století, zažívala prostituce v Praze zlaté časy. Nevěstky se staly živnostnicemi, vlastnily zdravotní knížky a podléhaly oficiální kontrole státu

Zdravotní knížky, které musely prostitutky mít kvůli policii -<p>V polovině 19. století byly prostitutky v Praze živnostnice a provozování nevěstinců bylo legálním podnikáním.</p>
Zdravotní knížky, které musely prostitutky mít kvůli policii -

V polovině 19. století byly prostitutky v Praze živnostnice a provozování nevěstinců bylo legálním podnikáním.


Reklama

Otom, že prostituce v 19. století v Praze jen kvetla, svědčí i rozmanitost a množství přezdívek nejstaršího ženského řemesla – prodávajícím se ženám se říkalo amazonka veselosti, cajdrnožka, sajtka, škeble, koštěkotka, nočňátko anebo třeba obchodnice s chlupatou kapustou

Pražské ulice přitom v polovině 19. století zaplnil sexuálním obchodem paradoxně právě zákon: Učinil totiž z prostitutek živnostnice a z provozování nevěstinců legální podnikání. V té době se navíc u ženicha předpokládala sexuální zkušenost, zatímco u nevěsty panenství, tudíž se s prostitutkami na ulici jednoduše počítalo. Jen v Praze jich kolem roku 1918 působilo přes dva tisíce (a to měla metropole před připojením okolních obcí pouhých 220 tisíc obyvatel). 

Kromě zákona o prostituci jako živnosti sehrály významnou roli i další faktory: „Druhá polovina 19. století byla epochou, kdy se sexualita zvolna osvobozovala. Nezapomínejme ani na to, že tehdy v Praze přibývalo studentů,“ popisuje historička Milena Lenderová. 

Burza prodejné lásky

Kolem pražské Prašné brány vedla před staletími důležitá obchodní cesta směrem na Kutnou Horu a právě tudy putovaly do města korunovační klenoty českých králů. Na stejném místě bylo také už od středověku možné najít společnici k příjemným chvilkám. Výjevy, jež tam pravděpodobně patřily na denní pořádek, připomíná i výzdoba zmíněné novogotické stavby: Jedna ze sošek například zachycuje muže, který se snaží dostat dívce pod sukni

Prostituce v lokalitě bujela i mnohem později: „V devatenáctém století bylo v okolí Prašné brány navečer tak živo, že někteří neváhali oblast označit za ‚burzu prodejné lásky‘,“ dodává Josef Schwarz, spoluautor knihy Nevěstince a nevěstky. 

Luxusní salony i „pajzly“ 

V Platnéřské ulici, v místě, kde se dnes vyjímá honosná secesní budova pražského magistrátu, stával podnik zvaný Batalion. V roce 1893 ho policie uzavřela, protože se tam stahovaly podvratné živly a nejnižší spodina. Naproti se tyčil jeden z nejluxusnějších podniků v Praze – salon Emanuela Kauckého. „Kaucký jako bývalý detektiv a státní konfident dostal místo v podstatě za zásluhy. Není bez zajímavosti, že ve zmíněném podniku začínala i známá vražedkyně Tonka Šibenice, tedy Antonie Havlová,“ vysvětluje Radim Kopáč, spoluautor knihy Nevěstince a nevěstky. Dům, kde Tonka okouzlovala své zákazníky, si však dnes již neprohlédnete – vzal totiž za své při pozdější asanaci. 

Kabelka a houpavá chůze 

Ačkoliv pověst pražských honosných nevěstinců přesáhla hranice českých zemí, většina sexuálních obchodů se odehrávala na ulici či po hospodách. Dům, v němž sídlila Stará krčma, stojí dodnes. Policisté jej tehdy vedli jako známou adresu. „Například v Národních listech z roku 1929 se píše o dvou umorousaných dívkách, údajných číšnicích, které tam jistého typografa připravily o dvacet tisíc korun, což byla tehdy obrovská částka,“ popisuje Schwarz.

TIP: Příliš drahá rozkoš: Nejslavnější kurtizány starověkého Řecka 

Na prostituci se dávaly hlavně dělnice a služky. Prodejné ženy se na rozdíl od těch poctivých líčily, a pokud na to měly, nosily výrazné oblečení. „Charakteristické pro ně bylo, že točily kabelkou a snažily se komunikovat s potenciálními zákazníky. Měly prý i specifický typ chůze – houpaly se v bocích a vrtěly pozadím,“ dodává Lenderová. 

A na jaké sumy si lehké děvy přišly? Zatímco pouliční holka stála kolem roku 1900 jednu korunu, dívka z luxusního salonu si mohla ročně vydělat víc než univerzitní profesor. Zlatá éra českých nevěstinců pak definitivně skončila v roce 1922, kdy byly podniky provozující erotické služby oficiálně zrušeny.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií:

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907