10 dobrých zpráv o životním prostředí

04.01.2020 - Martin Reichman

Zprávy o životním prostředí a klimatu většinou připomínají scénáře katastrofických filmů. Rok 2019 ale přinesl i dobré zprávy

<p>Pokud jste někdy večeřeli ve skutečné indické restauraci, možná jste byli překvapeni, že místo talíře používají indičtí restauratéři banánové listy. <strong>Nápad se zalíbil majitelům sítě thajských supermarketů a část jejich produkce je tak servírována v banánových listech převázaných provázkem z bambusu.</strong> Jde o zajímavý způsob, jak omezit produkci plastů.</p>

Pokud jste někdy večeřeli ve skutečné indické restauraci, možná jste byli překvapeni, že místo talíře používají indičtí restauratéři banánové listy. Nápad se zalíbil majitelům sítě thajských supermarketů a část jejich produkce je tak servírována v banánových listech převázaných provázkem z bambusu. Jde o zajímavý způsob, jak omezit produkci plastů.

<p>Roboti se dnes prosazují ve stále větší míře – jsou zpravidla levnější než lidé a v práci přesnější a rychlejší. Za všechny zmiňme například <strong>zajímavý projekt Larvalbot, který od loňského roku úspěšně obnovuje korálové útesy u pobřeží Austrálie.</strong></p>

Roboti se dnes prosazují ve stále větší míře – jsou zpravidla levnější než lidé a v práci přesnější a rychlejší. Za všechny zmiňme například zajímavý projekt Larvalbot, který od loňského roku úspěšně obnovuje korálové útesy u pobřeží Austrálie.

<p>S koráli souvisí i další dobrá zpráva, tentokrát z druhé strany světa – americkým vědcům se ve spolupráci s britskými kolegy <strong>podařilo úspěšně rozmnožit koráli v akváriích. Cílem jejich snah je osídlit velký útes u pobřeží Floridy.</strong> Pokud bude projekt úspěšný, mohlo by to znamenat záchranu velkých bariérových útesů.</p>

S koráli souvisí i další dobrá zpráva, tentokrát z druhé strany světa – americkým vědcům se ve spolupráci s britskými kolegy podařilo úspěšně rozmnožit koráli v akváriích. Cílem jejich snah je osídlit velký útes u pobřeží Floridy. Pokud bude projekt úspěšný, mohlo by to znamenat záchranu velkých bariérových útesů.

<p>Peruánská vláda podepsala dohodu o udržitelné produkci palmového oleje. <strong>Dohoda má být naplněna do konce roku 2021 a měla by významným způsobem omezit odlesňování na území této jihoamerické země.</strong> Peru se tak po Kostarice stává druhou zemí v této oblasti, která dohodu ratifikovala.</p>

Peruánská vláda podepsala dohodu o udržitelné produkci palmového oleje. Dohoda má být naplněna do konce roku 2021 a měla by významným způsobem omezit odlesňování na území této jihoamerické země. Peru se tak po Kostarice stává druhou zemí v této oblasti, která dohodu ratifikovala.

<p>Mexické profesorce Sandře Pascoe Ortizové se podařilo vyvinout nový typ biologicky rozložitelného plastu. Základem pro výrobu tohoto nového ekologického materiálu je šťáva z kaktusů. <strong>Pokud je tento plast uložený v půdě, rozkládá se zhruba během měsíce, ve vodě pak dokonce během několika dnů.</strong> Na rozdíl od tradičních plastů není k jeho výrobě zapotřebí žádná ropa.</p>

Mexické profesorce Sandře Pascoe Ortizové se podařilo vyvinout nový typ biologicky rozložitelného plastu. Základem pro výrobu tohoto nového ekologického materiálu je šťáva z kaktusů. Pokud je tento plast uložený v půdě, rozkládá se zhruba během měsíce, ve vodě pak dokonce během několika dnů. Na rozdíl od tradičních plastů není k jeho výrobě zapotřebí žádná ropa.

<p>Populace keporkaků se zvýšila a tito kytovci se opět vracejí k jihoamerickým břehům. <strong>Zatímco v 50. letech čítala populace v jihoamerických vodách pouhých 440 kusů a byla na pokraji vyhynutí, nyní jejich počty vědci odhadují na zhruba 25 tisíc.</strong> Zásadní vliv na obnovu populace keporkaků měl podle odborníků zákaz jejich lovu ze 70. let minulého století.</p>

Populace keporkaků se zvýšila a tito kytovci se opět vracejí k jihoamerickým břehům. Zatímco v 50. letech čítala populace v jihoamerických vodách pouhých 440 kusů a byla na pokraji vyhynutí, nyní jejich počty vědci odhadují na zhruba 25 tisíc. Zásadní vliv na obnovu populace keporkaků měl podle odborníků zákaz jejich lovu ze 70. let minulého století.

<p>V indické vesnici Piplantri vysazují rodiče za každou narozenou holčičku 111 stromů. <strong>Od roku 2006 tak zde bylo vysazeno okolo 350 tisíc nových stromů.</strong> Vesnice tak bojuje proti stigmatizaci chromozomu XX a číslo 111 je zde považováno za symbol úspěchu.  </p>

V indické vesnici Piplantri vysazují rodiče za každou narozenou holčičku 111 stromů. Od roku 2006 tak zde bylo vysazeno okolo 350 tisíc nových stromů. Vesnice tak bojuje proti stigmatizaci chromozomu XX a číslo 111 je zde považováno za symbol úspěchu.  

<p>Mezinárodní agentura IRENA (Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii) zveřejnila studii, která ukazuje, že kapacita energie z obnovitelných zdrojů nadále celosvětově roste. <strong>Podle švédské společnosti Bioenergy International se v loňském roce podíl solární a větrné energie zvýšil o 84 procent.</strong></p>

Mezinárodní agentura IRENA (Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii) zveřejnila studii, která ukazuje, že kapacita energie z obnovitelných zdrojů nadále celosvětově roste. Podle švédské společnosti Bioenergy International se v loňském roce podíl solární a větrné energie zvýšil o 84 procent.

<p><strong>Míra recyklovaného potravinového odpadu dosáhla v Jižní Koreji úctyhodných 95 %.</strong> V roce 2005, kdy tamní úřady odstartovaly projekt recyklace, přitom objem recyklovaného potravinového odpadu činil pouhá 2 %. Nespotřebované potraviny dnes Jihokorejci ukládají do speciálních biologicky rozložitelných pytlů, přičemž jejich obsah je poté dále zpracováván. </p>

Míra recyklovaného potravinového odpadu dosáhla v Jižní Koreji úctyhodných 95 %. V roce 2005, kdy tamní úřady odstartovaly projekt recyklace, přitom objem recyklovaného potravinového odpadu činil pouhá 2 %. Nespotřebované potraviny dnes Jihokorejci ukládají do speciálních biologicky rozložitelných pytlů, přičemž jejich obsah je poté dále zpracováván. 

<p>Uprostřed Markermeeru - 700 km² velkého sladkovodního jezera v centrální části Nizozemska, vzniká 5 umělých ostrovů. <strong>Projekt v celkové výši 60 milionů eur je z velké části financován z veřejných darů a jeho cílem je zvýšení ekologické hodnoty tohoto území.</strong> Ostrovy nebudou zastavěny či zemědělsky využívány – mají především vytvořit biotop podobný wattovému pobřeží (ale bez slapových jevů, protože Markermeeer není spojené s otevřeným mořem).</p>

Uprostřed Markermeeru - 700 km² velkého sladkovodního jezera v centrální části Nizozemska, vzniká 5 umělých ostrovů. Projekt v celkové výši 60 milionů eur je z velké části financován z veřejných darů a jeho cílem je zvýšení ekologické hodnoty tohoto území. Ostrovy nebudou zastavěny či zemědělsky využívány – mají především vytvořit biotop podobný wattovému pobřeží (ale bez slapových jevů, protože Markermeeer není spojené s otevřeným mořem).

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Koncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.

Historie

Král Jiří VI. na inspekci bitevní lodi Duke of York

Válka

Staré známé léky mohou překvapit

Věda

Krabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově

Vesmír

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907