100+1 zahraniční zajímavost 1/22: Indiáni proti misionářům

15.12.2021 - David Bimka

Brazilské indiánské kmeny tvrdí, že američtí evangelikální kazatelé rozvracejí jejich kulturu. Ačkoliv misionáři vstupem na území domorodců porušují zákony, odmítají se vzdát – věří totiž, že je vede Bůh. Více se nejen o konfliktu z nitra brazilského pralesa dočtete v aktuálním vydání 100+1 zahraničních zajímavostí


Reklama

Pokud se jednou svět otřese sérií výbuchů atomových bomb nebo se prostě jen ohřeje tak moc, že se zblázní klimatické cykly a planetou se proženou nevídaná tornáda i vlny tsunami, velká část našich sofistikovaných technologií prostě zmizí. Technika nám umožnuje neskutečné věci, které by lidé ještě před dvěma stoletími považovali za čistou magii. Současně však vyžaduje řadu vzájemně provázaných prvků, jako jsou týmy specializovaných expertů, ohromná výpočetní kapacita a bezpečné prostředí k bádání. Technická civilizace se podobá mohutné věži z miliard dřevěných kostek: Vytáhněte pár kousků zespod, udělejte krok dozadu a sledujte, jak se konstrukcí šíří chaos. Až se celá ta ohromná věc nakloní a začne se drolit, bude pozdě utíkat. 

Ovšem jedna věc nám coby lidskému druhu, který se vrátí k barbarství, dozajista zbude: příběhy. Naše mozky jsou nastaveny tak, aby je vyžadovaly. Neumíme svět vnímat takový, jaký skutečně je, tedy coby nekonečný sled náhod. Naopak v něm neustále hledáme vzory, události, jež se opakují, a skládáme z nich alespoň nějak uchopitelný celek. Jako vědci dostanete teorii. Coby příslušníci přírodního etnika dostanete mýtus. A pokud jednou zmizí vědci, zůstanou nám pouze mýty – koncentrovaná zkušenost a poznání mnoha generací, tradované ve formě příběhu

Dnes jsme ztratili schopnost mýty skutečně prožít. Představují tak trochu zaprášené rekvizity z učebnic antropologie a jejich poslední výspou pro nás, nebo spíš pro naše děti, zůstávají pohádky. Dobré a zlé věci jsou v nich jasně oddělené, na rozdíl od moderních filmů, kde svět hrdinů a zloduchů splývá. O tom, jak hluboko sahají kořeny klasických pohádek, se dočtete v nejnovějším čísle vašeho oblíbeného časopisu 100+1 zahraniční zajímavost

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel UguetoCC BY 4.0)

Věda

Přemyslovští králové – Vratislav II., Vladislav II., Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. (ilustrace: panovnici.estranky.cz)

Historie

Kruh života 

Javier Murcia | Chování  | 2. místo

Útok zachycený na snímku předvídal Javier Murcia dlouho před tím, než k němu došlo. Všiml si totiž zřejmě nemocného pyskouna zelenavého, jak těžkopádně plave směrem k porostu, kde se ukrýval dravý kanic písmenkový. Samotný výpad trval doslova pouhý okamžik a predátor byl poté natolik zaměstnaný polykáním kořisti, že se k němu potápěč dostal takřka na dosah ruky. (foto: Underwater Photographer Of The Year 2022, © Javier Murcia)

Revue

K prevenci psychických potíží vznikla řada opatření, jako posílání různých překvapení, dárků či oblíbených jídel. Na palubě ale nesmějí chybět ani antidepresiva a samozřejmě léky proti nespavosti. (foto: Unsplash, CashCC0)

Vesmír

Americký letoun Douglas TBD Devastator, který se účastnil neúspěšného útoku na Tulagi. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)

Válka

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907