Chrám spánku je v ruinách. Káva, televize a stres zničily čas na odpočinek. Kolik z nás ráno vstává v dobré náladě, s odpočatým tělem a svěží myslí? Dokážou ho nahradit krátké šlofíky?
Naše kultura se zbláznila. A vůbec nejde o politiku či uprchlíky nebo o to, zda nosíte lodičky a rtěnku, zatímco biologicky vzato byste měli oblékat trenýrky. Jedná se o daleko hlubší, fundamentální šílenství – přestali jsme normálně spát. Rodiče novorozenců to velmi dobře znají: Pár probdělých nocí, a z člověka je troska, která si jen s vypětím všech sil ráno nesplete kávu s čističem na záchod a poté odejde dveřmi, aniž by narazila do futer. Po pár měsících či letech, kdy se vše uklidní, už byste se prospat mohli – ale vždyť váš vlastní život konečně začíná, tak kdo by ho trávil v posteli? A jakmile děti vyrostou, nabízí večer po celém dni v práci tolik radostných potěšení, že se jich zkrátka nechcete vzdát. Kdo spí, ten nežije!
A teď ruku na srdce: Kolik z nás ráno vstává v dobré náladě, s odpočatým tělem a svěží myslí? Večer strávený u televize, počítače či mobilu nám nabourává vnitřní rytmy, stejně jako přemíra kávy a sklenička alkoholu před spaním, jež ve skutečnosti oddalují chvíli, kdy začne mozek opravdu odpočívat. Do postele pak padáme pozdě v noci a oněch doporučených sedm až devět hodin oddychu představuje pouhé zbožné přání. O těch, kdo musejí pracovat na směny, ani nemluvě. Chrám spánku se zkrátka ocitl v ruinách.
V poslední dekádě se výzkum v dané oblasti mimořádně prohloubil a dnes už víme, že se s chronickým nevyspáním pojí řada psychických i fyzických onemocnění. Současně se však zdá z mnoha důvodů nemožné si dostatek spánku pravidelně dopřát. Co s tím? Nejspíš vás potěší článek z produkce časopisu BBC Science Focus v aktuálním čísle 100+1 zahraničních zajímavostí. Dočtete se v něm totiž, že lze spánkový deficit úspěšně dohnat krátkými šlofíky. Pokud je to tedy alespoň trochu možné, natáhněte se i přes den!
Shutterstock
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)
ZajímavostiPavoučí samečci udělají takřka cokoliv, aby neskončili na pomyslném oltáři lásky. Ne vždy se jim to ale podaří. (foto: Shutterstock)